Minus sedm kilo rovná se minus deset let, blížím se době před druhým otěhotněním. Uvědomuju si to poránu na váze, ovšem prozření nastalo před šupletem se spodním prádlem. Cože? Já tu mám pořád ještě ty těhotenské kalhotky?! Nejen že jsem je ještě nedávno nosila, jak tělo roky po porodu pomalu, ale jistě reagovalo na hodně psaní a málo pohybu. Ale já si je koupila už s prvním těhotenstvím. Syn stojí na prahu puberty, takže mi tu těhotenské „speciálky“ zabírají místo přes dvanáct let?! Nevěřícně zírám na svou zásobu prádla a bez růžových brýlí vidím v šuplíku víc spoďárů a bombarďáků než pěkných, nebo dokonce sexy kusů.

Je opravdu zvláštní, že jsem si tak dlouho nekoupila nové, přitom u svrchních vrstev oblečení se určitě nezanedbávám. Že by platilo, co oči nevidí, srdce nebolí? Asi neplatí, když i podprsenky se kupuju častěji než kalhotky. Pravda, nesnesu, když mi prádlo nesedí dokonale – škrtí nebo se zařezává, kam rozhodně nemá. Ale že by to byl hlavní důvod nosit tolik let stejné, to znamená ultra pohodlné, ovšem letité gaťky?

Onehdy jsem si posteskla kamarádce a ona se mě s chápajícím a vševědoucím úsměvem zeptala „Copak ty si neděláš Kalhotkový den?“. Zuzana ho praktikuje asi deset let a od začátku do toho zapojila i svou dceru, tehdy asi jedenáctiletou. Když ten den nastane (a jednou do roka je to prý málo, radí zkušená moudrá kamarádka), udělají si s Evičkou společnou čistku kalhotkových zásob. A jsou navzájem přísné – nic s povolenými gumičkami nebo sepranou barvou nemá šanci zůstat. S vytříděnými kalhotkami se pak rozloučí výhozem z okna! Jasně že je pak dojdou na ulici posbírat, ale domů už je nepřinesou. Vyhodí je cestou za nákupem nových, pravidlem je minimálně kus za kus. Už je z toho rituál, který si zamilovaly. Pro tu malou rebelii, když vyhazujete prádlo oknem na ulici s běžným ruchem, a tím si pojistíte samy sebe, že už ho opravdu nevezmete nostalgicky na milost. Pro to spiklenectví matky a dcery, pro radost ze společného nakupování a krášlení.

„Představ si, že jsem si Kalhotkový den udělala sama prozřetelně těsně před lockdownem, než se všechny obchody zavřely. Hned nato jsem začala chodit s Tomášem. Ta představa, že spolu začínáme sexuálně žít v mých starých bombarďácích!“ korunuje své vyprávění Zuzana a obě prskáme smíchy.

Takže dámy, na nic nečekejte (nové plavky na léto rozhodně nemají přednost, anebo to rovnou vezměte naráz), otevírejte okna nejen vstříc jaru, házejte a nakupujte. Ať žijí naše Kalhotkové dny!

Novinářka na volné noze. Externí redaktorka Vlasty. Vystudovala žurnalistiku a češtinu. Rozmluvila se v rádiu a rozepsala v ČTK. Vyškolila se na dvou rodičovských, aby se vrátila zpět k řemeslu. Baví ji psát rozhovory, ráda naslouchá. Nejen lidem ze severu Moravy, kde žije.

Zdroj: časopis Vlasta

Související články