Pokud máte právě takovou rozmanitost v oblibě, pak jsou pro vás Orlické hory tou správnou volbou. Až se nabažíte krásných výhledů a začnou vám docházet síly, můžete se potěšit nádhernou skalkou v Sedloňově. Udělat si výlet do Dobrušky za F. L. Věkem anebo na zámek do Opočna. A dětem, které milují příběhy J. R. R. Tolkiena, navrch ještě slíbit návštěvu hobití vesničky v Šedivinách.
Vyšlápnout si na Šerlich
Ideálním místem, odkud se dají podnikat výpravy na horském kole i pěší túry, je rozcestí na Šerlichu, kudy vede turistická magistrála, takzvaná Jiráskova cesta. Původní osada v těchto místech stávala už v sedmnáctém století, místní obyvatelé se živili hlavně dřevařstvím, pastevectvím a tkalcovstvím. Dávné doby dnes už ale připomíná jen pár chalup. K pamětnicím patří i budova bývalé školy, která kdysi vytrhla trn z paty rodičům školáků. Docházet na vyučování z odlehlé horské osady nebývalo totiž pro děti zejména v zimě vůbec jednoduché. Dnes ovšem není doprava na Šerlich žádný problém, z parkoviště to mají motoristé na vrchol pouhých několik set metrů. Cestou k vrcholu už zdálky zahlédnete Masarykovu chatu, kterou zde ve dvacátých letech minulého století nechali postavit členové Klubu českých turistů. Při jejím otevření tehdy nechyběl ani spisovatel Alois Jirásek. Její osud nebyl ale v minulosti ani trochu jednoduchý. V předválečných dobách ji málem zapálili němečtí provokatéři, během války se pak z jejího názvu vytratilo jméno prvního československého prezidenta. Zmizet musela i jeho busta před chatou. Dnes už se naštěstí obojí vrátilo na své místo a chata opět slouží zdejším poutníkům. Můžete se zde ubytovat anebo si jen v restauraci dopřát něco na posilněnou před chystaným výšlapem. Hned za chatou je pěkné vyhlídkové místo, odkud jsou za příznivého počasí hezky vidět nejen Orlické, ale i Bystřické hory, Králický Sněžník a polské příhraničí. Na rozcestníku doplněném o přehlednou mapu si pak už zbývá jenom vybrat správnou trasu. Nenáročná je cesta na Bukačku, která dostala přezdívku botanická zahrada Orlických hor. Vypravit se ovšem můžete i k Šerlišskému mlýnu, na Polomské sedlo nebo do Sedloňova. Odtud už není daleko do Šedivin, kde si velký obdivovatel knížek J. R. R. Tolkiena na svém vlastním pozemku vybudoval hobití vesničku. Otevřená je ale pro kolemjdoucí pouze ve všední dny a vstupné je dobrovolné.
Související články
Zlaté sedlo ve znaku
Obec Sedloňov má asi jen pouhých dvě stě obyvatel, ale nudit se tady rozhodně nebudete. Na jejím okraji si můžete prohlédnout nádhernou skalku, kterou tady před pětašedesáti lety založil Jaromír Grulich, alpinkář i horolezec. Naleznete na ní doslova rostlinky z různých světadílů. Leckterá semínka na příkré stráni sázel její zakladatel přivázaný na horolezeckém laně. Dnes v jeho práci pokračuje manželka Marie, pomáhají jí už i synové a vnuk. Zdejší místo plné vůní a barev je skutečnou oázou klidu. Hned v sousedství si navíc můžete koupit i výbornou medovou pochoutku s Beta-glukanem, který podporuje obranyschopnost. Posíleni na duchu i na těle se pak můžete vypravit na obecní úřad. K vidění je zde každý všední den nástěnná malba místní řezbářky a malířky, Jarmily Haldové. Připomíná dvě pověsti, které se vážou k tomuto místu. Stavbu 300 let starého kostela, na které se údajně podíleli andělé, a vznik sedloňovského znaku se sedlem a lilií. Podle pověsti si jednou vyjel šlechtic z opočenského zámku do lesů a cestou ztratil zlatem vyšívané sedlo. Našel ho uhlíř, který v nedalekých lesích vyráběl v milířích dřevěné uhlí. A svůj nález poctivě zanesl na opočenský zámek. Od té doby se prý vesnici, která do svého erbu dostala zlaté sedlo a lilii, začalo říkat Sedloňov. Jestli to tak doopravdy bylo, není vůbec jisté. S jistotou ale neprohloupíte, když se odsud podobně jako poctivý uhlíř vypravíte na zámek v Opočně.
Narozeninové zámecké překvapení
Pro návštěvníky se zámek Opočno poprvé otevřel přesně před sto lety. K tomuto kulatému výročí nadělili nedávno příchozím originální dárek. Novou návštěvnickou trasu ve druhém patře. Poprvé si tak všichni mohou zámecké nádvoří prohlédnout z arkád a také vstoupit do místností, kde na přelomu 19. a 20. století bydleli tehdejší majitelé. Výraznou osobností byl především Josef II. Colloredo- -Mansfeld, velký sběratel i cestovatel. Podnikl výpravy do Afriky, Severní Ameriky a také na Aljašku, kam ho doprovázela i jeho první žena. Když si při vystupování z vlaku nasazovala sněžnice, propadla se do závějí a místní obyvatelé se nestačili divit. Vidět tehdy v podobném prostředí šlechtičnu bylo totiž v tehdejších dobách velmi neobvyklé. A sněžnice na zdi tuto událost dodnes připomínají. Josef II. si sice splnil mnohé dobrodružné sny, ale ani v jednom ze svých dvou manželství se nedočkal dědice. Nakonec proto adoptoval své čtyři synovce, do jejichž komnat vás nová trasa také zavede. Stejně tak jako do zbrojnice nebo lovecké místnosti. Kromě toho si můžete prohlédnout i divadelní kostýmy, ve kterých Colloredo-Mansfeldové hrávali rodinné divadlo. Veškeré vybavení interiérů je původní, a díky tomu si poměrně snadno uděláte představu o tom, jaký byl styl bydlení tehdejších majitelů. Ujít byste si ovšem neměli nechat ani návštěvu zámeckého parku s rybníčky, vodopády, renesančním letohrádkem i čínským pavilonem. A také s hezkými vyhlídkami na panorama zámku. Až se dostatečně pokocháte touhle krásou, můžete vyrazit do ulic Opočna. Pamětní deska a busta v Zámecké ulici vás upozorní na to, že právě tady se před více než sto padesáti lety narodil malíř František Kupka. V Opočně je po něm pojmenované i náměstí, kde má svůj pomník. Příliš dlouho se ale v tomto městě pod Orlickými horami nezdržel. Spolu s rodiči se přestěhoval do nedaleké Dobrušky. A právě tam se můžete vypravit i vy.
Související články
Sedlář s malířským štětcem
V Dobrušce, kde František Kupka s rodiči žil, loni otevřeli novou expozici. O malířské dráze si ale jako mladík mohl nechat nanejvýš tak zdát. Jeho tatínek z něj chtěl totiž mít sedláře. Mistr, u kterého se učil, s ním ale moc spokojený nebyl a dost často mu říkával: „Francku, co z tebe bude?“ Nešikovný učeň si ho snad trochu naklonil jedině tím, že pro jeho sedlářství namaloval vývěsní štít, který si dnes můžete v expozici prohlédnout. Dozvíte se zde ovšem nejen leccos o životní a profesionální dráze malíře, ale i o jeho doposud nepříliš známé tvorbě během první světové války a aktivitách v legiích. V dokumentu, který zde promítají, můžete dokonce zaslechnout i autentický hlas Františka Kupky.
Unikátním exponátem je také originál obrazu Skaliska u moře v Bretani. Při pohledu na něj si člověk uvědomí, že cesta k abstraktní malbě, která malíře tolik proslavila, nebyla rozhodně přímočará. Pokud vás víc než malířská díla zajímají televizní seriály, pak v Dobrušce určitě nevynecháte návštěvu rodného domku F. V. Heka alias F. L. Věka. Kupci, který byl holandského původu, ve svém románu jméno počeštil spisovatel Alois Jirásek. Legendární televizní seriál natočený na jeho námět měl velký úspěch. Tak velký, že po jeho odvysílání před padesáti lety právě otevřeli zdejší rodný domek. Při jeho prohlídce můžete nakouknout nejen do kupeckého krámku, ale i prohlédnout si kostýmy, které oblékaly postavy z televizního seriálu. Jeho oblíbené hrdiny si připomenete i na náměstí F. L. Věka. Vaší pozornosti tady určitě neunikne dům, který si zde na konci osmnáctého století koupil úspěšný obchodník Josef Hek. V kupeckém krámku, jež zde provozoval, nějakou dobu působil i jeho syn František Vladislav Hek. Chcete-li si Dobrušku prohlédnout v plné kráse pěkně z výšky, pak vystoupejte na radniční věž. Mnohé z domů, které uvidíte pod sebou, by mohly bezesporu vyprávět zajímavé životní příběhy svých obyvatel. I kvůli nim stojí za to putovat do tohoto kraje pod Orlickými horami.
ZDROJ: časopis Vlasta
