Pokud máte doma psa, kočku nebo jiného neposedného domácího mazlíčka, jistě se vám stalo, že v nestřeženém okamžiku spořádal něco, co neměl. Experti jsou na to především štěňata a koťata, která bez svolení páníčků čenichem, jazykem a zuby testují vše, co jim přijde do cesty. Ve zvířecích útrobách tak často končí části lidského šatníku, nejčastěji ponožky, ale výjimkou nejsou ani dámské kalhotky nebo pánské trenýrky. Oblíbeným lákadlem některých domácích mazlíčků jsou rovněž tkaničky od bot, kousky fleecové deky nebo třeba kapesníky.

Zdroj: Youtube

Gurmáni rádi knoflíky, vlnu i zip

Z příběhů klientů veterinárních klinik ale vyplývá, že vynalézavost některých zvířat nezná mezí. A tak zatímco jeden pejsek spolkl metr dlouhý zip, který si předtím poctivě vypáral z polštáře, druhý si pochutnal na čalouněných knoflících z gauče. A nechyběla ani fenka, která paničce slupla celé klubko příze na pletení. Na konci roku pak naše mazlíčky tradičně lákají vánoční ozdoby a ve zvířecí tlamě často skončí i nejeden adventní věnec.

Rychlozametači jídla

Sem tam se stane, že nám upadne na zem jídlo a zejména psi, jakožto poctiví uklízeči, se o to postarají dříve, než bychom stačili říct švec. Veterinární případy tak zaznamenaly jedlíky, kteří se nebáli spolykat jednohubky i s párátky, anebo spadlou večeři i s kusy rozbitého porcelánového talíře.

Někdy předmět vyjde sám, jindy je třeba zásah veterináře

Zatímco někdy projde cizí těleso trávícím traktem zcela bez obtíží, jindy je nutný zásah veterináře. Řešení cizího tělesa v trávícím traktu se odvíjí od jeho charakteru a lokalizace v útrobách psa nebo kočky. Některé cizí předměty z žaludku lze jednoduše vybavit vyvoláním zvracení nebo je lze i vytáhnout pomocí endoskopu. Jiná je pro svoji velikost a tvar nutné odstranit chirurgicky, operativním vyjmutím z žaludku nebo ze střev. „Různé pochutiny, potraviny a jídlo, které dokážou psi a kočky spořádat, nemusí sice končit operací, ale velmi často způsobí ochutnávačům zažívací obtíže, průjem, zvracení, zánět slinivky a v horším případě i otravu,“ upozorňuje pojistitel domácích mazlíčků Bedřich Synek.

Jak dát zvířeti první pomoc?

  • Zkontroluji, jestli vnímá a jestli reaguje na podněty: Ideální je hlasový stimul.
  • Zajistím dýchací cesty: Zakloním mu mírně hlavu, aby lépe proudil vzduch. Vyčistím tlamu od zvratků, slin a dalším nečistot, použít můžu kapesník anebo kus tkaniny.
  • Odhrnu pysky a zhodnotím sliznice v tlamě: Zdravé sliznice jsou narůžovělé. Pokud zvíře nedýchá, budou namodralé.
  • Zjistím, jestli dýchá: Položím ho na pravý bok. Sleduji pohyb hrudníku. Dám ruku před čumák a vnímám dech.
  • Zjistím, jestli bije srdce: Přiložím ruku na stehenní tepnu, kterou nahmatám v třísle zadní nohy. Anebo položím ruku na hrudník v jeho největším průměru a sleduju tlukot srdce.
  • Zahájím umělé dýchání: U velkých tvorů z úst do nosu, u malých pak do nosu i do pusy (rukama obejmu celý začátek tlamy a foukám).
  • Rozjedu masáž srdce: Masíruji ve stejné části jako při zjišťování tlukotu. Dlaně uložím na sebe, propnu lokty a masíruji celou vahou těla v závislosti na velikosti zvířete. Hrudník by se měl stlačovat asi o 1/3 v poměru 30 stlačení, 2 vdechnutí rychlostí 90-120 stlačení za minutu. Po vdechnutí zkontroluji tep (ne déle než na 5 vteřin), pokud ho necítím, pokračuji v masáži.

Zdroj: vlasta.cz PetExpert First aid tips for pet owners | American Veterinary Medical Association (avma.org)