Narodil se pravděpodobně kolem roku 1371 v Husinci u Prachatic a ve známost vešel jako ten, který neodvolal. Příběh Jana Husa nás fascinuje i přesto, že od jeho upálení na hranici letos 6. července uběhne už 609 let.

Jaký byl Husův život

Po odchodu z Husince do Prahy se Jan Hus dostal k dílům anglického myslitele Jana Viklefa a od něj přebral na tu dobu revoluční myšlenky, které dále rozvíjel, a v mnoha ohledech byl dokonce i radikálnější než zmíněný Viklef.

Nelíbil se mu úpadek církve, která hromadila majetek, a začal proti jejímu fungování veřejně vystupovat. Mimo jiné kritizoval prodej odpustků a hlásal, aby byli církevní představitelé zbaveni veškerého pozemského majetku, a chtěl návrat k původnímu Písmu.

I přesto mu bylo umožněno vybudovat působivou kariéru. Vyučoval na pražské univerzitě, a dokonce se stal i jejím rektorem. Také se nechal vysvětit a začal působit jako kněz. Z kostela sv. Michala na Starém Městě pražském se v roce 1402 přesunul do Betlémské kaple, která z něj udělala skutečnou celebritu tehdejší doby.

VIDEO: Podívejte se na Husův život prostřednictvím animovaného cyklu Dějiny udatného českého národa.

Zdroj: Youtube

Další oblastí Husova zájmu byla snaha o vytvoření prvního spisovného jazyka českého, který by byl přístupný i chudším obyvatelům. Upravil český pravopis mimo jiné tím, že zavedl nabodeníčko dlouhé (později se z něj vyvinula čárka) a nabodeníčko krátké (pozdější háček).

Král Václav IV. Husa sice nejdřív docela podporoval, ale když viděl, že se znelíbil řadě církevních hodnostářů včetně papeže, postupně od něj dal ruce pryč. V roce 1410 uvalil pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc na Husa klatbu, papežská kurie ho také prohlásila za kacíře. Po nuceném odchodu z Prahy se Hus na nějaký čas usadil na Kozím hrádku.

V roce 1414 byl v německé Kostnici svolán koncil, který měl mimo jiné vyřešit tehdejší církevní rozkol. Své pozvání dostal i Jan Hus, který tam měl obhájit svoje učení. Po nějakém čase od příjezdu se rozkřiklo, že se chystá uprchnout, a proto byl zatčen.

V kobce dominikánského kláštera byl uvězněn od prosince až do března a 6. července 1415 nakonec jeho život skončil upálením. Odmítl totiž odvolat a podrýval autoritu církevních představitelů tím, že tvrdil, že ho může soudit jedině Ježíš Kristus.

Před smrtí si zpíval

Naposledy Hus odmítl odvolat své učení těmito slovy: „V té pak pravdě evangelia, kterou jsem učil, psal a kázal, ze slov a výkladů svatých doktorů, dnes vesele chci zemříti.“ Těsně před smrtí po zapálení hranice si údajně prozpěvoval „Kriste, synu Boha živého, smiluj se nade mnou… Kriste, synu Boha živého, smiluj se nade mnou…,“ a potom stihl ještě něco málo z písně „Jenž jsi se narodil z Marie Panny“. Zpěvákem byl Hus schopným, protože během mládí působil v chlapeckém sboru.

Po shoření hranice bylo ještě Husovo srdce nabodnuto na kůl a upečeno jako na rožni. Jeho ostatky byly následně vhozeny do Rýna.

Jak vypadal?

Nejen některé středověké Husovy podobizny, ale i jeho ztvárnění ve filmech ve skutečnosti neodpovídají tomu, jak Jan Hus vypadal. Byl menší a zavalitý, zřejmě neměl vousy a jen velmi málo vlasů. Dokonce prý kvůli své nevalné fyzičce jezdil na oslech a do kopců se nechával vynést na nosítkách.

Vztah k ženám

Podle historika Františka Šmahela a magazínu Epocha plus považoval Hus ženy za vyslankyně ďábla, které muže svádějí ke smilství. Muže považoval za nadřazené ženám a něžné pohlaví často káral a moralizoval. I přesto ženy díky svému charismatickému projevu přitahoval jako magnet a měl mezi nimi řadu obdivovatelek.

Filmová hvězda

Jan Hus byl výraznou figurou české historie, a proto není divu, že vystupuje i v české kinematografii. V roce 1954 o něm byl natočen film Jan Hus, kde si hlavní roli zahrál Zdeněk Štěpánek.

Životem Jana Husa se zabývá i třídílná historická série z roku 2015, kde tuto postavu ztvárnil Matěj Hádek. Hus je také jednou ze zásadních postav komiksu Opráski sčeskí historje.

VIDEO: Takhle vypadal Zdeněk Štěpánek v roli Jana Husa v roce 1954.

Zdroj: Youtube

Vznik svátku

Cesta ke vzniku státního svátku Den upálení mistra Jana Husa byla poměrně dlouhá. Jeho následovníci si po Husově smrti připomínali den upálení pietními akcemi a bohoslužbami. Už v roce 1609 byl ovšem 6. červenec v kalendářích uveden jako všeobecný den husitský .

Následně ale byla v tomto ohledu zavedena cenzura a lidé si Husa oficiálně připomínat nesměli. V roce 1925 byl den upálení prohlášen za památný den a až v roce 2000 se stal státním svátkem.

Související články

Zdroj: vlasta.cz, cs.wikipedia.org, gypri.cz, is.muni.cz, reflex.cz, plus.rozhlas.cz, nasetema.cz, epochaplus.cz, ct24.ceskatelevize.cz, databazeknih.cz