Když přijde řeč na finanční rezervy Čechů, uvidíte nejedno nevěřícné kroucení hlavou. Statistiky bank totiž ukazují, že průměrná česká domácnost má naspořeno zhruba 900 tisíc korun. To je přibližně dvojnásobek ročního rodinného příjmu.
Jak je možné, že tato částka je tak vysoká, když se zároveň často dočítáme, že řada lidí žije od výplaty k výplatě a nemá dostatečnou finanční rezervu ani na opravu auta či koupi nové pračky? Pojďme si vše postupně osvětlit a jak se říká, „odlišit dojmy a pojmy“.
VIDEO: Podívejte se na video, které vám poradí, jak zhodnotit své úspory.
Průměrná domácnost vs. realita
Podle průzkumu České spořitelny tvoří průměrnou českou domácnost 2,1 osoby, přičemž ne všichni její členové pracují. Hrubý příjem je v takové domácnosti průměrně kolem 40 tisíc korun, což po očištění (cca 1,5 % pracujícího) dává čistý příjem přibližně 45 tisíc korun. Do těchto peněz však nepatří jen plat či mzda, ale veškeré příjmy, tedy například mateřská, sociální dávky a další.
Hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil vysvětluje: „Naspořená částka ve výši 900 tisíc korun se nevztahuje na jednotlivce, ale na celou domácnost. Z této částky je zhruba 40 % uloženo na běžných a termínovaných účtech, dalších 40 % na investičních účtech a 10 % je v penzijním spoření a zbytek zahrnuje pojištění a jiné metody spoření.“
Nicméně ekonom Navrátil zároveň zdůrazňuje, že tato výsledná částka je výsledkem zprůměrování a že realita mnoha českých domácností je výrazně jiná. A tady jsme narazili „na jádro pudla“.
Většina lidí má naspořeno méně
Vzhledem k tomu, že se jedná o zprůměrované údaje, výsledné číslo je ovlivněno lidmi s nejvyššími příjmy. Ti ho táhnou nahoru. Vůbec to proto neznamená, že se jedná o životní realitu běžné rodiny, ale jde zkrátka o čisté počty.
Ačkoliv tedy průměrná úspora na domácnost činí zmíněných 900 tisíc korun, většina Čechů má naspořeno mnohem méně. Podle dostupných údajů má 64 % českých domácností naspořeno méně než 300 tisíc korun.
Jak je tedy možné, že statisticky vychází finanční rezervy průměrné české rodiny tak vysoko?
„Když to převedete na průměrného Čecha, tak jen 23 % lidí investuje do podílových fondů. Jsou to ti bohatší lidé a jejich peníze právě tvoří těch 40 % aktiv v investicích. Tím objemem 900 tisíc Kč jsou míněny všechny peníze včetně jejich zhodnocení, říká David Navrátil.
Jinými slovy: Ti, kteří mají vyšší příjmy, táhnou statistiku nahoru, protože většina investičních aktiv je soustředěna právě u této malé skupiny.
Peněžní rezervy a finanční deprivace
Podle Českého statistického úřadu se v loňském roce 6,3 % Čechů nacházelo ve stavu tzv. finanční deprivace, což znamená, že nebyli schopni uhradit pět a více ze třinácti základních životních potřeb, mezi něž se řadí například úhrada nájmu, pořízení nového oblečení nebo si jednou měsíčně vyrazit s přáteli.
Problémy s nenadálými výdaji nejsou výjimkou. V roce 2020 dokonce 21 % Čechů nemělo naspořeno dost na to, aby zvládli výdaj ve výši 11 200 korun, což je částka odpovídající například nové průměrné pračce.
Inflace a zhodnocování úspor
Většina z těch lidí – a jsou jich téměř tři čtvrtiny –, kteří si dokážou odkládat nějaké peníze stranou, tak „pouze“ spoří, tím však nezbohatnou. Poslední roky navíc přinesly vysokou inflaci, která mnoho Čechů přiměla hledat způsoby, jak své úspory ochránit před ztrátou jejich reálné hodnoty.
Česká národní banka zaregistrovala masivní nárůst o výhodněji úročené termínované vklady až počátkem roku 2022. Zatímco dříve Češi preferovali běžné účty, teď je z průzkumu jasné, že se 15 % lidí rozhodlo přenést své peníze z běžných účtů do investic, aby své úspory lépe zhodnotili.
Kolik mít na spokojený důchod?
V důchodu s největší pravděpodobností lidé stráví něco mezi patnácti a pětadvaceti lety. Abyste se vyhnuli prudkému poklesu své životní úrovně, v ideálním případě byste měli mít na svůj důchod naspořeno alespoň 2 miliony korun.
„Takže pokud máte naspořenou tuto částku, vyjde vám, že ze svých úspor můžete utratit 100 tisíc ročně, tedy 8333 korun měsíčně. A tato částka vám pak doplní důchod od státu,“ vysvětluje Monika Hrubá, manažerka zákaznické zkušenosti České spořitelny.
Na takovou částku však většina populace nedosáhne. Podle dat více než dvěma miliony v rámci dlouhodobé rezervy disponují jen 4 % Čechů v předdůchodovém věku, tj. mezi 55–65 lety.
Zdroj: vlasta.cz, mesec.cz, csas.cz, techsvet.cz, poznatsvet.cz, banky.cz