Kdo by neměl rád čtení před spaním? Nejprve usínání za zvuku maminčina konejšivého hlasu, nebo toho tatínkova přerušovaného častým zíváním. Vzpomínám, jak jsem usínala, či spíše se v hrůze schovávala pod peřinou, když nám maminka četla pohádky z pera Boženy Němcové či Karla Jaromíra Erbena.
KVÍZ: Dušín, Ronja, či Krteček. Jak dobře znáte postavy z dětských knih?
A také jak jsem o mnoho let později objevila pro své děti bláznivé nonsensové Pohádky Miloše Macourka, kde holčička měla svetr, který kousal, protože měl hlad a chtěl špagety, nebo o Kryštůfkovi, jenž spadl do mixéru. Později jsem s nadšením kupovala všechny možné dětské knihy a měla radost, že už si v nich moje děti čtou samy.
Mně osobně zasáhla Ronja, dcera loupežníka, od Astrid Lindgrenové. Rozčepýřená loupežnická divoška, která se narodila ve stejný den jako Birk, syn jiného loupežníka, největšího soka Ronjina otce. Líbila se mi kniha i filmové zpracování s děsivými větrnicemi, které lítaly v bouřce nad loupežnickým hradem, skřítky a bludičkami. Dodnes mám chuť si knihu vytáhnout z knihovny a začít znovu číst.
Zdroj: vlasta.cz