Jak dobře znáte film Báječná léta pod psa?
Báječná léta pod psa
Natočit film podle literární předlohy Michala Viewegha nebylo jednoduché, režisér Petr Nikolaev odmítal totiž jeden scénář za druhým. Třeba Petr Zelenka se o napsání scénáře pokusil hned třikrát a ani jednou neuspěl. Příběh se snažil zpracovat i herec Josef Abrhám, ale ani on nesplnil režisérovy představy. Nakonec padla volba na scenáristu Jana Nováka, který se velice přesně držel knihy a vynechal jen několik drobností. To režiséra oslovilo a scénář schválil.
O role se strhla rvačka
O filmové role byl také velký zájem. O roli otce rodiny Aleše, kterou nakonec získal Ondřej Vetchý, se ucházeli herci zvučných jmen jako Jan Hartl, Bolek Polívka nebo Josef Abrhám. Kvidovu matku si zase chtěla zahrát Ivana Chýlková nebo Simona Postlerová. Tam, kde neuspěl Josef Abrhám, zabodovala jeho manželka Libuše Šafránková a Kvidovu matku Helenu si zahrála ona.
Z intelektuála loupežníkem
Najít představitele Kvida byl pro režiséra nejtvrdší oříšek. Kvido musel být „fotogenický tlouštík“ se specifickým slovním projevem. Představitel intelektuála Kvida Jan Zahálka málem sítkem konkurzu proklouzl, nakonec si ho ku prospěchu snímku režisér všiml a roli mu přidělil. Jan Zahálka se navzdory talentu hercem nestal a ve filmu se objevil po Báječných létech už jen jednou v pohádce Nejkrásnější hádanka, kde si zahrál jednoho z loupežníků.
Vetchý prožíval velkou bolest
V době natáčení se představitel Kvidova otce Ondřej Vetchý nacházel ve velmi těžké situaci. Jeho vlastní otec umíral na leukémii a on hrál ve filmu muže, který si chtěl sáhnout na život. Jeho kolegové o dilematu nic nevěděli. Herec nemusel svůj splín během natáčení předstírat. Den před zahájením natáčení jeho tatínek zemřel a Vetchý i přes velkou bolest začal točit.
Bendová „nahoře bez“ kolegy rozsekala
Jednou z divácky nejatraktivnějších scén byla a je ta na lodi, kdy si cizinka v podání Alice Bendové svlékne tričko a tatínek Aleš se do ní bezhlavě zamiluje. Když herečka při natáčení scény na loďce odhodila svršky, přítomní herci prý padali do vody.
Čím se liší film od knižní předlohy?
- Kvido je ve filmu pouze postavou, kdežto v knize má roli vypravěče, který často skáče z minulosti do budoucnosti.
- Zatímco v knize Michal Viewegh označuje rodiče pouze jako Kvidův otec a Kvidova matka, ve filmu dostali konkrétní jména, Aleš a Helena Vítkovi.
- Ke změně jména došlo rovněž u vedlejší postavy spisovatele a disidenta Pavla Kohouta, který se ve filmu jmenuje Holub.
- Zatímco v knize se děj odehrává ve středočeské Sázavě, filmařům se více zalíbil Týnec nad Sázavou. Jako výhled na celé město pak použili vrch sv. Anny v Jílovém u Prahy.
- Ve filmu Kvidův otec Aleš skončí z politických důvodů jako vrátný v továrně v Brocích. Tu byste tam dnes ovšem hledali marně. V roce 2014 byla totiž zbourána.
- Ani divadlo, kde se děj odehrává v samotném začátku, nevypadá v dnešní době jako ve filmu. Natáčelo se v Divadle v Dlouhé, které bylo v roce 2008 zdevastováno při povodních a po rekonstrukci se k původnímu interiéru už nevrátilo.
- V knize se později řeší i Kvidova a Jaruščina svatba, kdy a kde by se mohla konat, jak by mohla vypadat. Ve filmovém zpracování o ní žádná zmínka není.
- Filmový konec je mnohem srozumitelnější, snímek končí sametovou revolucí. V knize ještě následuje epilog, ve kterém je naznačen osud rodiny po revoluci, například co dělá Kvidův otec, bratr Paco či že se Šperk pokusil o sebevraždu.
Zdroj: vlasta.cz Wikipedia Profimedia ČSFD.cz
