Aby se mohl lékař věnovat konkrétní odbornosti, po absolvování lékařské fakulty si musí prohloubit svoje vzdělání v určitém oboru medicíny absolvováním víceletého pobytu – aby se po složení atestace stal specialistou neboli odborným lékařem.
V rámci jednoho oboru je možné specializovat se na určitou činnost, například součástí oboru psychiatrie je gerontopsychiatrie (v tomto případě se lékař zabývá léčbou psychických poruch, které vznikají ve stáří).
Lékařské obory se v průběhu historie rozdělily na chirurgické a interní obory. Chirurgické využívají chirurgické techniky, vnitřní lékařství (interní) jsou obory, v nichž není léčbou nikdy velký chirurgický zákrok.
Spousta specializací se nazývá podle lidských orgánů, protože řada příznaků a nemocí pochází z určitého tělesného orgánu. Jiné obory jsou založené za souboru různých technik, například radiologie (původně byla založená na rentgenovém záření). Dále se obory dělí na diagnostické a terapeutické. Někteří lékaři „jen“ diagnostikují (například patologie), jiní primárně pacienty léčí.
KVÍZ: Vyznáte se v lékařských oborech a lékařské terminologii?
Jak jste na tom se znalostmi lékařské terminologie a znalostí lékařských oborů a specializací?
Související články
Zdroj: vlasta.cz, lf2.cuni.cz, cs.wikipedia.org, imed-komm.jcu.cz
