Důvodů, proč si první dámy připomínat, je samozřejmě víc, zvláště pak v okamžiku inaugurace nového českého prezidenta Petra Pavla. V historii samostatného Československa jsme měli celkem osm prvních dam, po rozpadu to byly čtyři dámy, nyní to bude pátá. Které byly v hledáčku veřejnosti, které se aktivně zapojovaly do charity i politiky, které byly spíše pro smích a které se snažily být neviditelné? Nápovědu najdete v článku.
Kvíz: Znáte dobře první dámy československých prezidentů? Otestujte se
Charlotta Garrigue Masaryková (ve funkci 1918-1923)
První dáma, která první dámou být nechtěla. Byla zbožná, pokroková a bojovala za ženská práva. Zasadila se o to, aby v první Ústavě Československa z roku 1920 byla žena ve všech oblastech postavena na úroveň mužů. Věřila v génia českého národa a vždy stála po boku svého manžela.
Hana Benešová (ve funkci 1935-1938)
Manželka druhého prezidenta byla oddanou ženou, kterou miloval celý národ. Se svým manželem úzce spolupracovala, mluvila několika světovými jazyky a byla velmi přirozená. Právě ona se stala vzorem pro všechny další první dámy. Během druhé světové války byla v exilu předsedkyní Červeného kříže a patronkou československé exulantské obce. Smrtí jejího muže v roce 1948 se jí zhroutil svět a do konce života žila v ústraní.
Marta Gottwaldová (ve funkci 1948-1953)
Manželka prvního „dělnického“ prezidenta jako první dáma neuspěla. Bývalá služebná byla spíše pro smích a kolovaly o ní vtipy. Politika ji moc nebavila, ale manželovi stála věrně po boku. Vždy budila pozornost. Podle zlých jazyků byla její nejdůležitější role na Hradě ta, aby udržela na uzdě Gottwaldovu slabost pro alkohol. Drahé šaty a kabelky jí k úctě nepomohly, navždy zůstala nevzdělanou služebnou.
Marie Zápotocká (ve funkci 1953-1957)
Pocházela z chudých poměrů a naplno se věnovala politice. Věřila v ideje socialismus a byla pro ně zapálená. Jako první dáma se nezměnila, na nic si nehrála a zůstala sama sebou. Nepotrpěla si na přepych jako její předchůdkyně Gottwaldová a v tom byla sympatická. Nebála se vystupovat na veřejnosti, milovala besedy a schůze.
Božena Novotná (ve funkci 1957-1968)
Manželka třetího dělnického prezidenta oficiálně nikde moc nevystupovala. Považovala se za obyčejnou ženu a taková zůstávala i v roli první dámy. Necítila se na velkou politiku a byla si dobře vědoma toho, že skutečnou první dámou nikdy nebude. Hodně věcí z Hradu rozdala a po roce 1968 je dostala k náhradě. Abdikaci v roce 1968 brala jako zradu a potupu.
Irena Svobodová (ve funkci 1968-1975)
Po dlouhé době konečně dáma, která si titul zasloužila. Byla inteligentní, spravedlivá a velmi statečná. Jako manželka vojáka věděla, jak těžký je takový život. Díky tomu se naučila přizpůsobovat povinnostem, nikdy si nestěžovala, statečně snášela všechna utrpení. Byla odvážná a zvyklá bojovat. Hrad považovala za kulturní památku, nechala opravit historický nábytek a vrátila ho na původní místo. Nechala také zpřístupnit lánskou zahradu pro veřejnost.
Viera Husáková (ve funkci 1975-1977)
Druhá manželka posledního normalizačního prezidenta Gustáva Husáka byla velká intelektuálka. Žila obyčejný život a s manželem se vídala jen o víkendech. Byla členkou komunistické strany a ráda se obklopovala lidmi s levicovými názory. Uměla cizí jazyky, byla skvělá diplomatka a věřila v komunistické myšlenky. Zemřela ve čtyřiapadesáti letech při tragické nehodě vrtulníku v roce 1977.
Olga Havlová (ve funkci 1989-1995)
První dáma svobodné země, s níž na Hrad vstoupila skutečná osobnost. Během úřadování Václava Havla si získala respekt a obrovské sympatie. Nejen pro svou skromnost, ale taky proto, že vždy říkala, co si myslí. Svou roli první dámy brala vážně, přestože si nepotrpěla na okázalost. Stála po boku manžela v dobrém i ve zlém, včetně jeho několikaletého vězení. Zasloužila se o rekonstrukci Pražského hradu, založila Výbor dobré vůle. Na veřejnosti se objevila naposledy na podzim 1995 a v listopadu jí byl udělen titul Žena roku. Zemřela v lednu 1996.
Dagmar Havlová (ve funkci 1997-2003)
Za Václava Havla se provdala ani ne rok po smrti Olgy, což jí mnozí měli za zlé. Byla naší nejkrásnější první dámou a taky jednou z nejpopulárnějších. Jako manželka byla obětavá, to když o Havla pečovala v době jeho nemoci. Svou roli první dámy brala vážně, založila nadaci, věnovala se dobročinnosti a skvěle reprezentovala při státních návštěvách. Byla houževnatá a kontroverzní, vzdala se herectví, aby byla po boku svého muže a byla s ním i při jeho smrti v prosinci 2011.
Livia Klausová (ve funkci 2003-2013)
Konzervativní a věrná první dáma byla už před příchodem na Hrad zvyklá na život s politikem. Svou roli brala vážně a neváhala nahlas podpořit manžela. Nedělalo jí problém pohybovat se mezi vrcholnými politiky a smetánkou. Musela se vzdát své kariéry, ale jako oběť to nebrala. Snažila se hlídat si soukromí a zůstat sama sebou. Byla loajální a s noblesou zvládla i manželovy nevěry. Díky tomu byla lidem sympatická. Byla čestnou patronkou Registru dárců kostní dřeně, zasloužila se o úpravy interiérů Pražského hradu v Lánech.
Ivana Zemanová (ve funkci 2013- 2023)
Poslední první dáma byla spíše nenápadná a na začátku funkčního období stála spíše v pozadí. Manželovi vedla jeho druhou prezidentskou kampaň a tvrdila, že žena má svého muže podporovat a následovat. Mnoha lidem imponovala její skromnost i to, že si důrazně chránila soukromí. Jako první dáma nezahálela, zajímala se o charitu a organizovala vlastní akce.
Eva Pavlová (ve funkci: 2023-?)
Manželka budoucího prezidenta Petra Pavla pochází stejně jako on z armádního prostředí. Má zkušenosti s diplomacií i komunální politikou. Byla zvolena do obecního zastupitelstva v obci Černouček na Litoměřicku a post obhájila i loni na podzim. Věnuje se střelbě, ráda lyžuje a nebojí se sednout si na motorku. To, jaká bude, se teprve uvidí.
Zdroj: vlasta.cz časopis Vlasta wikipedia.org
