Přísloví je žánr lidové slovesnosti. Vyjadřuje mravné ponaučení, krátce a výstižně. Promítají se v něm zkušenosti mnoha generací, a také se po generace předává. Není ovšem pouze naší českou výsadou. Nejstarší záznamy chytrých vět se našly na sumerských tabulkách, pocházejících ze 3. tisíciletí před naším letopočtem.
Jak dobře znáte přísloví?
Do prázdninové atmosféry se hodí zábava, která moc nezatíží mozek. V tomhle kvízu určitě zabodujete. Schválně, dáte plný počet bodů za správné odpovědi?
Photo of astonished cheerful person toothy smile arms touch head isolated on yellow color background
S nadhledem
Přísloví se dělí na gnómická a metaforická. Ta první jsou rozkazem či výstrahou, například návod: Ve štěstí nedoufej, v neštěstí nezoufej. Metaforická nám více lahodí, protože používají obrazné vyjádření. Znáte například tohle - Kdo chce psa bít, hůl si najde. Na jejich používání naštěstí žádná pravidla neexistují. Často se používají v nečekaných souvislostech, dokonce se dočkala nelogických, ale úsměvných verzí, jako kdo druhému jámu jámu, sám do ní sám. A není překvapivé ani to, že některá si protiřečí. Takže si vyberete, co se víc hodí. Někdy líná huba, holé neštěstí a jindy mluviti stříbro, mlčeti zlato.
Ve světě
Lidé, žijící na různých místech, mají podobné osudy i zážitky, proto se některá přísloví shodují. A tak máme s Francouzi shodné to, že kdo seje vítr, sklízí bouři. Ale jejich varianta našeho lepší vrabec v hrsti nežli holub na střeše vás pobaví. Oni říkají (volně přeloženo): lepší je mít dnes vejce, než zítra hovězí steak.
Zdroj: Vlasta.cz
