Úklid vnímáme jako nutnost, abychom se ve svém příbytku vůbec hnuli. Mnohé studie ale prokázaly vztah mezi pořádkem v domácnosti a psychikou jejích členů: v uklizeném domově je naše nálada lepší, stejně tak vzájemné vztahy. Pokud se naučíme nahlížet na úklid pozitivně, nikoli se do něj s nechutí nutit, může se stát určitou formu relaxace a meditace… Rad, návodů, ucelených programů a on-line kurzů, jak na to, je v dnešní době spousta (jako na všechno), vévodí jim ale metoda KonMari. Její tvůrkyně se díky ní stala celosvětově známou.

Zdroj: Youtube

Mami, jdeš na to úplně špatně!

Jejím velkým vzorem byla babička z otcovy strany Noriko. Marie vzpomíná, že mezi sebou měly velmi zvláštní pouto. „Právě moje babička mne naučila, jak snadno uklízet. Její domov byl vždycky velmi úhledně uspořádaný a vypadalo to, že zcela bez práce,“ píše Marie Kondo na svém webu a líčí, že babička ji naučila starat se o místa, která nejsou vidět, jako je vnitřek zásuvky. „Milovala jsem, když mi ukazovala, jak to má srovnané v komodě a ve skříni, procházela jsem její tašky a doplňky.“ Říká, že si nepamatuje, že by stařenka měla mnoho osobních věcí. „Ale toho, co měla, si opravdu vážila, starala se o vše, pravidelně jemně otírala skleněné figurky. Naučila mne vážit si toho, co člověk má,“ odhaluje kořeny své metody královna úklidu.

Co se mi líbí, nechám si

Na filozofii metody KonMari údajně přišla ve svých 15 letech. Ráda vypráví historku, jak jednou během vyhazování nepotřebných věcí omdlela a ležela v bezvědomí dvě hodiny. „Vešla jsem do pokoje s pytlem na odpadky, rozhlédla jsem se a uvědomila si, že bych nejradši vyházela všechno. Cítila jsem obrovský stres a najednou jsem se sesula k zemi,“ vzpomínala pro noviny Sunday Times. A právě v bezvědomí uslyšela hlas, který jí říkal, aby se na věci, které dává pryč, podívala pozorněji. A tak přestala hledat to, co si zaslouží likvidaci, a místo toho se zaměřila na to, co stojí za to si ponechat.

Proto také Marie Kondo nemá ráda, když se její metoda úklidu přirovnává k minimalismu. Ostatně i na Wikipedii je uváděna jako „japonská spisovatelka, poradkyně v oboru úklidu a organizace a popularizátorka minimalistického životního stylu“. Jak vysvětluje, minimalismus propaguje život s méně věcmi, zato její metoda podporuje život mezi věcmi, které nám dělají radost a kterých si opravdu vážíme. Vše ostatní by mělo jít nemilosrdně pryč.

„Je důležité uchovávat věci, které milujete, od bot a tašek po elektroniku a zubní kartáčky. Vyřazení toho, co neodpovídá vašemu životnímu stylu, udělá prostor pro to, aby věci, které milujete, skutečně zazářily,“ vyvrací zažitou představu, že je příznivkyní sterilního bydlení, které se blíží více hotelovému či nemocničnímu pokoji než domovu. Také nenavádí ke slepému následování trendů, protože, jak říká, každý z nás má jinou představu ideálního života a prostoru. „Pokud je právě minimalismus životním stylem, který vás baví, jen do toho. Stejně tak ale pokud máte rádi poličky plné suvenýrů z cest.“

Nechte si od Marie uklidit

Podnikat začala už během studia sociologie na Ženské křesťanské univerzitě v Tokiu. Založila poradenskou firmu na úklid a brzy měla tolik klientů, že zájemci čekali na její služby půl roku!

V roce 2010 se přihlásila do kurzu s názvem Jak psát bestsellery, které budou lidé milovat i za 10 let. Získala první cenu a jeden z porotců Tomohiro Takahashi z vydavatelství Sunmark jí nabídl exkluzivní smlouvu na knihu, ač zatím nenapsala ani čárku. Zkušený profesionál v ní hned viděl potenciál. „Bude v televizi a stane se slavnou,“ prohlásil tehdy věštecky a později vysvětloval, že kolem ní cítil tajemnou energii, kterou nikdy u nikoho jiného nezažil. Vydala knihu, které se ve 40 zemích prodalo na 11 milionů svazků. V roce 2015 časopis Time zařadil Marii Kondo mezi 100 nejvlivnějších osobností roku.

Následně vytvořila školicí program pro konzultanty, aby šířily metodu KonMari. Pořádá online kurzy, provozuje e-shop a v roce 2018 ji oslovila společnost Netflix, aby natočila seriál Velký úklid s Marií Kondo. Seriál byl dokonce nominován na dvě ceny Grammy, ani jednu nezískal.

Bohatě stačí 30 knih

Ambiciózní a úspěšná Japonka však nemá jen příznivce. Kritici jí toho vyčítají mnoho. Například onen e-shop, který prý neodpovídá hodnotám, jež propaguje. Nebo že technika KonMari může fungovat jen v Japonsku, kde není zvykem hromadit věci, protože Američané sice vše vyhodí, ale vzápětí to zase koupí.

Schytala to také za postoj ke knihám: stále nepřečtená prý znamená, že už ji stejně nikdy nepřelouskáme, a uschovávány by neměly být ani ty, které jsme už přečetli. Za názor, že by v knihovně mělo být maximálně 30 knížek, si dokonce vysloužila nálepku „kulturní monstrum“. „Pokud vás představa vyhazování knížek rozčiluje, jsou pro vás očividně důležité a do vašeho života patří, nezbavujte se jich,“ vzkázala rozčíleným milovníkům knih. Zdá se, že velká část kritiky je způsobena spíš nepochopením jejích slov a přístupů.

Co nejde špatně interpretovat, je její přístup k oblečení. Na ramínka dává pouze to, co by skládáním utrpělo, ostatní ukládá nikoli horizontálně, tedy do komínků, nýbrž vertikálně. V zásuvkách i na policích, do nichž používá krabice. Tato metoda ušetří místo, navíc je na první pohled jasné, co kde je, a při vyndávání jednoho trička se ostatní kusy nerozhází.

Tři děti a už to vzdávám

V době, kdy se začala stávat slavnou v rodné zemi, Marie Kondo se zamilovala do Takumiho Kawahary, marketingového pracovníka v korporaci v Ósace. Svatba se konala v roce 2012. Jakmile se kariéra jeho ženy rozjela, opustil svou práci, stal se jejím manažerem a nakonec generálním ředitelem KonMari Media. „Byl schopen uklízet ještě předtím, než si přečetl mou knihu,“ pěje Marie chválu na svého chotě. Nyní žijí v Americe, od loňska v Los Angeles. Jedním z důvodů vystěhování se z Tokia byl fakt, že tam už nemohla chodit po ulicích, aniž by ji někdo nepoznal.

Když se jí narodila první dcera, mělo to minimální dopad na její vztah k úklidu. „Než jsem porodila, pořádně jsme s manželem byt uklidili, abychom měli dostatek místa pro věci pro miminko,“ řekla listu The Telegraph šest měsíců po porodu a pochvalovala si, že domov je uklizený jako obvykle. „Dcera je ještě velmi malá, takže nedělá nepořádek. Přesto se můj život dramaticky změnil. Potřebuje mě neustále, i když mám neodkladné úkoly,“ líčila tehdy, ovšem o pár měsíců později již začala hovořit o tom, že vzhledem k časovému vytížení je shovívavější, co se týká dokonalosti obydlí.

Nyní je už dva roky trojnásobnou maminkou, a jak začátkem tohoto roku přiznala, úklid ustoupil na druhou kolej. „Mám doma nepořádek, ale v této době a v této fázi mého života je pro mne nejdůležitější způsob, jakým trávím svůj čas,“ řekla pro The Washington Post. „Až doposud jsem byla profesionální uklízečkou, a tak jsem dělala všechno pro to, abych měla doma čisto a uklizeno. Už jsem to ale tak nějak vzdala a je mi dobře. Uvědomila jsem si, že je pro mě podstatnější užívat si chvíle, které trávím s dětmi doma,“ prohlásila s tím, že její nové rituály směřují do nitra. V jejím e-shopu se tak začaly vedle krabic a organizérů objevovat meditační polštářky a vonné svíčky.

Zdroj: časopis Květy