Ne nadarmo mu říkali „pán srdcí českých dívek a žen“. Stříbrné plátno ho zbožňovalo a ještě víc pak filmové divačky. Byl hvězdou se vším všudy. Měl nejen charisma, ale taky talent a nadhled. Ve filmech se potkal s řadou českých hereček, včetně Lídy Baarové, Adiny Mandlové či Hany Vítové. Před kamerou vystupoval často jako bonviván, v osobním životě byl věrný své ženě Alici, kterou si vzal v roce 1936. To, že ji skutečně miloval, projevil v roce 1939, když začala perzekuce židovských obyvatel. Alice, rozená Wienerová, byla totiž Židovka.

KVÍZ: Jak dobře znáte filmy a filmové role Oldřicha Nového? Otestujte se

Před kamerou se poprvé objevil v roce 1922 v němém filmu Neznámá kráska. Od roku 1923 začal také režírovat a o dva roky později se stal šéfem brněnské operety. A prosazoval se i v rozhlase. V letech 1935-1948 byl majitelem, režisérem i hercem Nového divadla v Praze, pak řídil s Janem Werichem divadlo Umění lidu v Karlíně. Od roku 1955 byl uměleckým ředitelem téhož divadla, jen pod názvem Státní divadlo v Karlíně. Dnes je známé jako Hudební divadlo Karlín.

Od roku 1934 se začal objevoval ve filmech a jeho nejúspěšnější kariéra trvala až do roku 1944, kdy natočil největší perly té doby. Patřily k nim například Velbloud uchem jehly, Uličnice nebo Advokátka Věra, při níž se potkal poprvé se svým dvorním režisérem Martinem Fričem.

Mezi nejúspěšnější snímky patřily komedie Dědečkem proti své vůli, Dívka v modrém, Eva tropí hlouposti, Přítelkyně pana ministra, Hotel Modrá hvězda či Valentin Dobrotivý. Ve většině si zahrál neodolatelného svůdníka, který se snaží přesvědčit své dívky, že je bezmezně miluje. Nemá smysl rozebírat jejich uměleckou kvalitu, důležité je, že lidi tyhle komedie bavily.

Po válce už ovšem charismatické zbohatlíky hrát nemohl, nicméně se objevil ve skvělé Pytlákově schovance či povídkovém filmu O věcech nadpřirozených. Zahrál si také ve skvělé detektivce z roku 1962 Kde alibi nestačí. V roce 1969 se objevil v legendární parodii Světáci a jeho úplně posledním počinem byla role v seriálu Taková normální rodinka. V posledních deseti letech se na veřejnosti moc neukazoval, nakonec ani nevycházel z bytu a žil jen ve svých vzpomínkách. Jeden z posledních, kdo ho navštívil, byl Miloš Forman, když natáčel v roce 1983 slavný film Amadeus.

Zdroj: vlasta.cz csfd.cz Miroslav Graclík: Hvězdy stříbrného plátna (2014)

Související články