Kdy se objevily první gejši
Zní to sice neuvěřitelně, ale prvními gejšami nebyly ženy, nýbrž muži. Gejši ženského pohlaví se poprvé začaly objevovat až v polovině 18. století. Již od počátku nosily bílý make-up a tradiční japonské kimono. Původ slova gejša pochází ze slov „gei“, které znamená umění, a „ša“, jenž značí osobu. Slovo gejša tedy znamená umělkyně.
Výchova gejš začínala již v útlém věku
Aby se dívka mohla stát gejšou, čekala ji dlouhá cesta, která tradičně začínala již v době, kdy jí byly 3 roky a 3 dny. Takto brzy nastupovaly do učení zejména dcery bývalých gejš. Odmala se dívky učily tančit, zpívat, hrát na hudební nástroje, konverzovat, naslouchat a také zvládat čajový obřad. Odvětví, ve kterých musela být gejša dokonalá, bylo skutečně mnoho.
VIDEO: Podívejte se na přednášku o asijské kultuře a gejšách.
Květinová čtvrť: Domov gejš
V Kjótu vznikla celá čtvrť, která byla gejšám zasvěcena a nesla jméno květinová. Poté, co dívky vstoupily do čtvrti a začaly se doslova „učit být gejšou“, věnovaly se také úklidu a pomáhaly svým starším kolegyním.
Učednicím se říkalo maiko a postupně si osvojovaly všechny nezbytné dovednosti pro svou budoucí profesi. Kromě úklidu a výcviku také čekaly na své starší kolegyně, kterým se říkalo geiko, dokud se nevrátily z večírku. Jakmile dovršily 18 let věku, oficiálně se z nich staly gejši.
Mizuage aneb obřadní odpanění
Do 50. let 20. století byl vstupem do dospělosti pro gejši rituál mizuage. Jednalo se o obřadní odpanění a gejši byly kvůli těmto účelům draženy. Paní domu, u které gejša pobývala, začala s blížícími se narozeninami gejši hledat vhodné adepty mezi zámožnými muži. Částka, kterou gejša za mizuage dostala, se následně použila ke splacení dluhu za její stravu, výchovu, kimona a další věci, které byly při její cestě k cíli nezbytné.
Tento obřad byl ale zrušen poté, co začal v Japonsku platit zákon o prostituci. Nicméně gejši nikdy nebyly prostitutkami, ale pouze společnicemi, které muže bavily, ale nikoli v erotickém významu tohoto slova. Mizuage bylo výjimkou, která toto pravidlo potvrzovala.
Gejša a její danna
Pokud byla gejša krásná a úspěšná ve společnosti mužů, mohl jí nějaký bohatý muž nabídnout, že se stane jejím patronem neboli dannem. To znamenalo, že měl přednostní právo na její společnost a hradil jí veškeré výdaje, plus navíc samozřejmě její hodinový honorář. Zda gejša se svým patronem navázala také poměr milostný, to záleželo na ní.
Svět gejš v knize i filmu
Pokud je pro vás svět gejš lákavý a chtěli byste se do něj více ponořit, přečtěte si knihu Gejša od amerického spisovatele Arthura Goldena. Ta pojednává o dívce Čijo, kterou v devíti letech prodají do kjótské čtvrti gejš a nastoupí nelehký a náročný výcvik k tomu, aby se stala gejšou Sajuri. Podle knihy byl v roce 2005 natočen také stejnojmenný film.
Tradice gejš sice již postupně upadá, ale někteří majetní politici a obchodníci jejich služeb stále využívají. Účty za jejich společnost dosahují několik set tisíc korun, tudíž společnost gejši si skutečně mohou dovolit jen ti nejbohatší.
Zdroj: vlasta.cz, idnes.cz, wikipedia.org, databazeknih.cz, dovolena-japonsko-go2.cz