Centrem všeho dění v Lošticích je Náměstí Míru a přilehlá Palackého ulice. Moje první kroky vedly do kavárny a galerie U Lišky Bystroušky. Do té chvíle jsem netušila, že tohle zvířátko má původ zrovna tady. Stačilo vejít dovnitř, rozhlédnout se po stěnách a vitrínách a pak si k tomu dát kopeček tvarůžkové zmrzliny. Je nad očekávání příjemně sladká…
Liška v kavárně
Měla jsem štěstí, že před kavárnou zrovna zastavil její majitel Roman Činčara. Zajímalo mě, proč podnik pojmenoval právě po lišce Bystroušce. „Byl to nápad mojí tety Hany Heidenreichové, která se po léta stará o zdejší památník Adolfa Kašpara a ten byl dobrým kamarádem Stanislava Lolka. Lolek se narodil v Paloníně u Loštic a měl dvě lásky: lesnictví a malířství a oběma se také celý život věnoval. Když byl na lesnické praxi u revírníka Gustava Kořínka ve Veselí u Mohelnice, dozvěděl se od něj příhody o chytré lišce, která byla v mládí polapena, žila v hájovně, odkud se jí brzy podařilo uprchnout, ale vracela se sem na loupežné výpravy. Stanislava Lolka to inspirovalo k nakreslení série obrázků, které se v roce 1920 dostaly do redakce Lidových novin. Tam pověřili redaktora Rudolfa Těsnohlídka, aby k nim napsal vtipné texty. Ty pak slavily velký úspěch u čtenářů a posléze se dočkaly i knižního vydání. Když si je přečetl Leoš Janáček, začal na jejich motivy komponovat operu o lišce Bystroušce. Těsnohlídek ji přitom původně nazval Bystronožka, ale v tiskárně jméno zkomolili. Naštěstí k lepšímu,“ pustil se do vyprávění Roman Činčara, původní profesí kuchař. Patří mu i sousední prodejna, v níž nabízí speciality z loštických tvarůžků.
Zachráněný památník
V kavárně si můžete prohlédnout snad všechna vydání Těsnohlídkovy Lišky Bystroušky včetně operního libreta Janáčkovy opery, které se ovšem od literární předlohy poněkud liší.
Zastavme se ale ještě u Adolfa Kašpara. Většinou máme tohoto ilustrátora Babičky Boženy Němcové a dalších krásných děl spojeného s pražskou Kampou, kde prožil velkou část života. Jenže jeho největší láskou byla rodná Morava, Haná, kde vystudoval, kde se narodili jeho rodiče i matka jeho ženy. A tak se v roce 1911 Kašparovi odstěhovali do Loštic. Několik let po Kašparově smrti v roce 1934 jeho žena dům prodala, později na něm byla odhalena pamětní deska a v roce 1963 začala jednání o vytvoření Kašparova památníku. O sedm let později se po mnoha složitých peripetiích podařilo otevřít jeho pamětní síň, ale posléze se o dům začal zajímat textilní podnik Hanačka. Dalších deset let probíhaly boje o záchranu památníku, psaní protestů a stížností. Cíle se podařilo dosáhnout až po listopadu 1989, a tak si tu dnes můžeme prohlédnout kolekci Kašparova díla i jeho původní ateliér.
Vůně zrajícího sýra
Lidé z širokého okolí jezdí na nákup olomouckých tvarůžků především do podnikové prodejny tradiční firmy A.W., ale také si vychutnávají nejrůznější speciality v restauraci U Coufalů, která má už více než stoletou tradici. A proč se olomoucké tvarůžky vyrábějí právě v Lošticích? Pro odpověď jsem si zašla do Muzea olomouckých tvarůžků. Najdete ho v Palackého ulici, v místě původní výrobny tvarůžků. Kdo první vyrobil zrající sýr z netučného tvarohu, už dnes nezjistíme. Každopádně první zmínka o něm pochází už z roku 1459! Tvarůžky na Olomoucku kdysi sloužily jako platidlo, takže někteří řemeslníci dostávali část odměny právě v podobě svérázného sýra. Tvarůžkáři se vyskytovali po celém kraji, ale označení „olomoucké“ se u jejich produktů zavedlo díky tomu, že se nabízely na trhu v Olomouci. V Lošticích s jejich výrobou začal spolu s dalšími tvarůžkáři bývalý punčochář a povozník Josef Wessels v roce 1876. Když o 21 let později předával rodinnou manufakturu s několika pomocnicemi synovi Aloisovi, netušil, že se brzy stane jedničkou na trhu.
Šlapání tvarohu
Alois Wessels pomáhal v rodinné firmě od dvanácti let a o výrobě hanáckého zlata, jak se syrečkům také říká, věděl úplně všechno. Manufakturu proměnil v zavedenou firmu a pod názvem A.W. ji v roce 1918 předal manželovi své dcery Františky Karlu Pivrnému. Ten v ní o pár let později jako první zahájil strojní formování tvarůžků a závod zůstal už natrvalo největší svého druhu.
Jinak nejnamáhavější při výrobě tvarůžků bylo hnětení tvarohu, což se provádělo většinou šlapáním bosýma nohama. Prošlapat až 30 centimetrů vysokou vrstvu tvarohu v nízkých sudech trvalo až dvě hodiny! Práci usnadnily různé mlýny na tvaroh. Osolený tvaroh se pak sušil, omýval ve slané vodě a hotové tvarůžky se naházely do beden, kde dozrávaly a několikrát se přehazovaly. Nakonec se skládaly do ležatých válců a i do stojatých špalíčků. Ručně se štosují i dnes…
Unikátní synagoga
Pouhých 200 metrů od náměstí se nachází židovská synagoga ve Ztracené ulici. Najdeme v ní expozici, v níž mě zaujal osud Fanny Neudy. Ta přišla do Loštic, když se stala manželkou rabína Abrahama Neudy. Napsala knihu Hodiny zbožnosti, první svého druhu, kterou v němčině sepsala židovská autorka pro židovské ženy. Do té doby používaly modlitební knížky sepsané muži. Fanny do knihy vložila své zkušenosti dcery, manželky a matky a hned po prvním vydání v roce 1855 se stala bestsellerem nejen u nás, ale i v New Yorku, ve Frankfurtu či ve Švýcarsku. Loštickou synagogu zdobí vitrážová okna a několik vyřezávaných lavic z olomoucké synagogy, která byla vypálená místními fašisty v noci z 15. na 16. března 1939. Do Loštic se dostaly až v roce 2004 a každé z 21 sedadel je dedikováno někomu z členů předválečné komunity, kteří zahynuli během okupace. V Lošticích se zachoval i rozsáhlý židovský hřbitov s 650 náhrobními kameny, z nichž nejstarší pocházejí z počátku 18. století.
Naučná stezka
Naučná stezka
U židovské synagogy začíná naučná stezka Lišky Bystroušky. Nejdelší okruh je dlouhý 23 km a vede do Žádlovic k baroknímu zámku a parku, jenž přechází v les, na jehož konci se stezka dotkne obce Líšnice a pokračuje do Svinova. Odtud vede polní cestou, která míjí obce Zavadilku a Vacetín. Stoupá vzhůru k lesům a nabízí krásné výhledy na Jeseníky a pohádkový hrad Bouzov. Stezka pokračuje po křížové cestě se 14 zastaveními a končí u louky s rozlehlou myslivnou, která se nazývá Střítežský dvůr. Podle legendy liška Bystrouška žila v lesích kolem. Od roku 2007 tu má pamětní desku. Ze Stříteže stezka vede do vesničky Veselí, kde je další myslivna, v níž praktikoval Stanislav Lolek. Odtud pokračuje do obce Doly a dál k hradu Bouzov, odkud se lesní cestou vrátíte do Loštic.
ZDROJ: časopis Vlasta
