Velký pátek se slaví jako den, kdy byl Ježíš Kristus odsouzen, ukřižován a pohřben. Podle evangelií zemřel na kříži ve tři hodiny odpoledne. Na památku jeho utrpení se v tento čas konají obřady.

Velký pátek je podle pověr magický a spjatý s mnoha kouzly. Údajně se otevírají poklady v zemi, které označují světýlka, zářící skalní otvor či svítící kapradí. Podle pověsti se na Velký pátek otevírá i hora Blaník.

Zdroj: Youtube

Tradice na Velký pátek


V tento den se nesmělo hýbat zemí, proto se nepracovalo na poli. Nepralo se prádlo, protože by se namáčelo místo ve vodě v krvi samotného Ježíše. Nesmělo se nic půjčovat, protože vypůjčená věc by vás mohla očarovat. Už před východem slunce se lidé umývali v řece na ochranu před nemocemi a taky pro krásu a proti pihám. Předly se pašijové nitě, jimiž se pak na šatech udělalo několik stehů, které chránily před uhranutím a zlými duchy. Košile z plátna z pašijových nití chránila před bleskem. V noci se tajně vysypávaly cestičky od domu milence k domu milenky. Pokud si hoch do rána cestičku uhlídá nepoškozenou, do roka si povede děvče k oltáři. Rčení: Na Velký pátek nezatopíš do východu slunce, neupečeš, nevybělíš, nezameteš, nevyneseš z domu, neprodáš, nepůjčíš, nedaruješ a nepřijmeš dar.

Barevné dny Velikonoc

Květná neděle: Velikonoční týden začíná tradičně Květnou nedělí, která je posledním dnem čtyřicetidenního půstu. Podle tradice byste měli začít s úklidem, zato odpustit byste si měli pečení. 


Modré pondělí: Na Modré pondělí by se nemělo pracovat, alespoň tak to praví tradice. Barva se vzala zřejmě podle německého blau, což kromě modrý znamená také neschopen práce.


Šedivé úterý: Někdy se uvádí také Žluté a odkazuje k počasí typickému pro toto období. Šedivá odkazuje také na pavučiny, které tento den vymetejte.


Škaredá středa: Říká se jí také Sazometná a je to den, kdy Jidáš zradil Ježíše. V tento den byste se neměli mračit, aby vám to nevydrželo celý rok. Také se z domu vymetaly zlí duchové a splíny. Tradičně se podávalo škaredé jídlo, které se škaredé udělalo třeba jen tím, že se natrhalo. 


Zelený čtvrtek: Tento den odlétají zvony do Říma, aby stihly zvěstovat zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Tento den byste měli péct jidáše, které připomínají oprátku, na které se zrádce oběsil, a jíst zelené jídlo. Barva dne pochází pravděpodobně od německého gründonnerstag, přičemž greinen znamená plakat. 


Velký pátek: Tento den připomíná ukřižování Ježíše Krista. Tento den se, kromě bohoslužeb, také mají otevírat poklady a dějí se magické věci. Tento den byste si neměli nic půjčovat, ani sami nic půjčovat, protože by to mohlo být očarované. Zemědělci měli zakázáno pracovat na poli a v sadech, ženy zase nesměly prát, protože prádlo namáčené do vody by symbolizovalo krev Ježíše. 


Bílá sobota: Končí půst a přípravy na největší oslavu vrcholí. Může se opět uklízet, také se ale připravují pokrmy k Božímu hodu velikonočnímu, pečou se beránci, zdobí vajíčka a muži pletou pomlázky z čerstvého proutí.  Podle tradice se před kostely mají zapálit ohně, odkud si věřící mohou odnést světlo domů. Kněz také od tohoto ohně zapálil paškál, svíčku, která symbolizuje Krista a jeho vítězství nad smrtí. 


Boží hod velikonoční: Někdy se také říká Velikonoční neděle a symbolizuje Ježíšovo zmrtvýchvstání ze soboty na neděli. Hodovaly se dobroty spojené s těmito svátky a bylo tradicí, že si na sebe lidé brali nové oblečení. Odtud možná také pochází zvyk, který dnes lidé dodržují, a to kupování něčeho malého nového, aby je beránek nepokadil. 


Velikonoční pondělí: Tradice tohoto svátku jsou Čechům asi nejbližší. Muži chodí na pomlázku, aby ženy pomladili, a ženy jim za to dávají koledu v podobě barevných vajíček. Vajíčka by neměla být vyfouklá, protože ta symbolizují smrt. 

Zdroj: Vlasta.cz, Vlasta č. 13/2015