Dvojité osmnáctiny v životě Ivany Jirešové

Herečka, zpěvačka a máma. To je v kostce kariéra Ivany Jirešové. Možná nevíte, že její dceři je už osmnáct a že stejně dlouho je spjatá se seriálem Ordinace v růžové zahradě. „Moje pracovní vztahy jsou určitě lepší než ty v osobním životě," komentuje s úsměvem v rozhovoru narážku týkající se úspěchu jejího pracovního „manželství". Promluvila také o svém vztahu s dcerou, která se před časem vydala z rodného hnízda. „Brala jsem to jako pozitivní změnu. Měly jsme mezi sebou konflikty, tak to bylo i určité vysvobození. Ale vídáme se a beru to tak, že má období dospívání a hledání sebe sama."

Mámy na dobu přechodnou

Jsme jednou z posledních zemí v Evropě, kde stále existuje ústavní péče pro děti do tří let věku. Do roku 2025 by sice kojenecké ústavy měly zaniknout, aby se tak stalo, je potřeba najít dostatek přechodných pěstounů. vyzpovídali jsme ženy, které se téhle profesi věnují už teď, a ptali se jich se, jak taková „práce" funguje, co je na ní nejtěžší a co naopak největší bonus. Psycholožku Evu Tamaru Talomi k ní přivedl příběh chlapečka, který trávil první měsíce života v nemocnici. Na jeho šílený osud před dvěma lety upozornila maminka, která na oddělení chodila za svým dítětem, a když zjistila, že hošík nikomu nepatří, začala o něj bojovat. „Ten příběh mě tak vytočil, že jsem si řekla: Jdu do toho! Mám možnost i kapacitu takovým dětem pomáhat."

Jak voní muž

Od věky věků se člověk orientuje i čichem. Ženy nevyjímaje. Ty parfémy a vonné silice používají téměř od věků, ovšem muži měli cestu k vůním trnitější. Vonět bylo v historii výsadou moci a peněz. Například Ludvík XIV. prý fandil vůni pomerančových květů. V 19. století se rozšířily kolínské vody, aby o sto let později muži propadli parfémům označených Pour Homme. Propadli vůním muži, nebo ženy voňavým mužům?

Život v papiňáku

Zvládnout emoce s chladnou hlavou se občas nepodaří ani zdravým lidem. Těm s hraniční poruchou osobnosti ale výkyvy nálad dovedou způsobit hotové peklo, do něhož následně (často zcela neúmyslně) přizvou své bližní. Mít vedle sebe někoho, kdo touto nemocí trpí, připomíná život v papiňáku. Emoce bublají, bublají, až hrnec vybuchne a emoce se zase mohou vrátit pod pokličku. Na chvilku. Lidé s touto diagnózou mají obtížný život, jejich blízcí též, ovšem nejsou to jen negativa, která takové soužití provázejí. Hraničáři jsou často inteligentnější, umělecky nadaní, pečující, starostliví a soucitní. Jen s tím zvládáním emocí to s nimi není žádná sláva.

Snadno, rychle, zdravě

Velikonoce byly ve znamení hodování. U plotny nejeden z nás strávil moře hodin, abychom si se svými rodinami a přáteli užili dosyta beránků, mazanců, hlaviček a jiných laskomin. Teď ovšem u plotny chceme trávit jen dobu nezbytně nutnou. S tím vám (i nám) pomohou recepty, které jsme vybírali pod značkou: snadno, rychle a zdravě! Že chutnají skvěle, netřeba zdůrazňovat.

Kromě toho najdete ve Vlastě spoustu dalšího báječného čtení, např. glosu Kláry Kubíčkové o čůracím nešvaru, další rozhovory: se Sašou Michailidisem a dokumentaristkou Veronikou Liškovou, tipy na pleťové masky a jak si v záplavě nabídky vybrat takovou, která nám udělá dobře a nechybí ani zamilované i napínavé příběhy a luštění...