Pěstování v nádobách je klíčem k rajské oáze na balkoně. Pravda, pokud jsou početné a nejlépe i prostorné. Ale i majitelé zahrad je ocení, protože ozdobí terasu, zápraží, mohou dočasně vyplnit prázdná místa v zahradě. A u vytrvalých rostlin, které však nejsou mrazuvzdorné, je pěstování v nádobách jediným způsobem, jak si jejich krásu užít.
Slunce a stín
Některé rostliny si lebedí na horkém slunci, jiným se daří ve stínu. Další jsou přizpůsobivé nebo jim vyhovuje polostín – a míst, která jsou osluněná jen zčásti, bývá mnoho. Dělení je proto pouze orientační. Důležité je nevystavovat vyloženě stínomilné rostliny letnímu polednímu slunci a sluncemilné bylinky, ovoce ani plodovou zeleninu netrápit ve stínu, neboť plodů by bylo méně, sladkosti a vůně také.
Letničky na slunce
Můžeme z nich tvořit okouzlující barevné kombinace, každým rokem jiné. Vybírat můžeme naše oblíbené barvy v různých odstínech, a třeba je doplnit malým akcentem z opačné strany spektra (například modré a fia lové osvěžit troškou žluté nebo prosvětlit bílou). Takové ladění vytvoří pestrou harmonii lépe než nahodilá směs barev. Mnohé letničky je třeba časně předpěstovat, ovšem výběr sazeniček je zjara rovněž velký. Ven je umístíme, až když pominou poslední mrazíky.
Petúnie patří právem k nejoblíbenějším balkonovkám. Nabízejí výjimečně široký výběr skupin a odrůd s květy v nejrůznějších barvách, vzorech a jejich kombinacích, výtečná je i bohatost a trvanlivost kvetení. Když jim dopřejeme dostatek vláhy a živin, vytvoří bohaté polštáře nebo kvetoucí převisy. Nové odrůdy jsou odolné i vůči dešti a větru.
Lobelky, vzpřímené, až převislé letničky jsou oblíbené pro záplavu něžných fialových, blankytně modrých, růžových či bílých kvítků. Jemné závoje podobných barev nabízí také křehká všelicha a kompaktně působící bakopa. Spoustu jasně žlutých kvítků nabízí i převislé letničky s drobnými lístky, dvouzubec (Bidens) a sanvitálie.
Verbena, jejíž květy se podobají drobným muškátům, kvete neúnavně po celé léto a nabízí zářivé barvy a jemné tvary. V horku se daří i ohnivě kvetoucím štírovníkům s jemnými sivými listy, velkokvětým zářivým gazániím či proti suchu odolným, sytě barevným šruchám velkokvětým. V nádobách však můžeme pěstovat i typicky záhonové letničky, vděčné jsou například dlouho kvetoucí krásenky.
Výjimečné postavení mají popínavé letničky, které mohou šplhat po zábradlí, treláži či provázcích. Pro vonné a výrazné květy je oblíbený hrachor vonný. Kvete červeně, modře, fialově i bíle, pne se pomocí úponků do výše jednoho až dvou metrů. Zářivě kvete jihoamerická lichořeřišnice větší, která je navíc léčivou rostlinou – pomáhá při infekci močových cest, její mladé listy i květy můžeme přidat rovněž do salátu. Při výběru semen je třeba zvolit popínavou odrůdu. Povíjnice tříbarevná vyniká až 10 cm velkými nálevkovitými květy, které se rozvíjejí v červenavé barvě a poté zmodrají. Pne se do výše tří metrů, ovíjí se kolem opory. Vilec je výjimečný větvením a plošným rozrůstáním do stran, které u letniček běžné není. Pomocí úponků se tato liána pne až do výše pěti metrů a rozkvétá velkými fialovými květy zvonovitého tvaru. Thunbergie křídlatá bývá obsypána roztomilými žlutými kvítky s černohnědým středem – podle nich dostala i přezdívku černooká Zuzana – a ovíjí se do výše dvou metrů.
Letničky do stínu
Na rozdíl od sluncemilných druhů je jich jako šafránu. Jako letničku lze samozřejmě pěstovat například netýkavku balzamínu, sultánku či africkou kopřivu s pestrými listy, pokud je nezamýšlíme uchovávat přes zimu. Vypěstovat je ze semen je poměrně snadné.
Z klasických letniček polostín a do jisté míry i stín dobře snášejí přizpůsobivé lobelky. Nebesky modré květy má také hajnička (Nemophila menziesii), poléhavá, do 20 cm vysoká letnička, jež kvete na jaře a počátkem léta.
Trvalky a bylinky na slunce
Trvalky mohou vytrvávat nejen na záhonech, ale i v nádobách. Nemusíme je každoročně předpěstovávat, nakupovat ani uchovávat na bezmrazém místě.
Zjara nás i čmeláky a včely potěší okrasné cibuloviny. V létě v nádobách pokvetou lupiny, plamenky, kopretiny, sporýše, šuškardy, zápleváky, výběr je obrovský. Na sklonku léta růžově kvetou vůči suchu odolné rozchodníky, podobně nenáročné jsou i netřesky. Až do zimy pokvetou chryzantémy, hvězdnice a stálezelený vřes, v zimě vřesovce.
Působivé i odolné jsou okrasné trávy, které kvetoucí rostliny pěkně doplní. Samy však nabízejí překvapivě barevnou podívanou, od jasně zelené přes žlutou, červenou, sivou a šedomodrou. Většina druhů trav je sluncemilná. Jsou vytrvalé, zrovna tak jako stálezelený bambus, jehož mrazuvzdorné, nižší druhy a kultivary lze v nádobách pěstovat rovněž celoročně.
Chmel japonský dovede balkon rychle osvěžit zelení bujných listů i šištic. Nadzemní části v zimě uschnou, ale kořeny vytrvávají. V nádobách lze snadno pěstovat i oblíbené aromatické bylinky, jako je levandule, svatolína, yzop, myrta, tymián, oregáno, šalvěj a další. Velmi dekorativní jsou variety s panašovanými listy. Dřevnatějící, vytrvalé bylinky pocházející z mediteránu vyžadují propustný substrát. Jsou nenáročné na živiny a nesnášejí přelévání. Ovšem pozor na to, že v nádobě vystavené horku nesmí vymizet všechna vláha. Velmi snadno lze v nádobách pěstovat také voňavé jednoleté bylinky, jako je na vláhu naopak náročná bazalka, jejíž barevné variety jsou i velmi dekorativní a rozličně vonící, či orientální koriandr. Trvalky můžeme pěstovat venku celoročně, nádoby však musíme důkladně chránit proti promrznutí.
Trvalky a bylinky do stínu
Z bylinek bude na stinném místě prospívat máta, kterou lze pěstovat vzpřímenou i převislou v mnoha okrasných varietách, pažitka, která může truhlíky ozdobit i svým fialovým květenstvím, vytrvalý kerblík a čechřice vonná, jednoletá petrželka, kopr, estragon.
Pro zastíněné polohy (ale mnohé i pro polostín) jsou vhodné okrasné zahradní kapradiny. Bude se jim dařit ve vyšších, prostorných květináčích, fólií vyložených dřevěných soudcích a podobně. V prostorných nádobách stinné kouty zkrášlí i listem okrasné bohyšky a dlužichy, splývavý barvínek menší, jemným květenstvím je doplní čechravy a udatny. Z trav stín svědčí rákosníku, bikám, třeslici, bezkolenci a některým ostřicím a ozdobnicím.
Přenosné rostliny na slunce
Zatímco od jara do podzimu zdobí balkony, zápraží i zahrady, v zimě je přesouváme na bezmrazé, ale chladné místo.
Pelargonie lze pěstovat v nesčetném množství odrůd různých barev a tvarů květů i listů, převislé či vzpřímené. Velmi zajímavé jsou vonné pelargonie, jejichž silně aromatické listy slouží jako koření.
Z popínavých rostlin je pro výhřevné a slunné místo vhodná velmi atraktivní, rudě či růžově kvetoucí bugenvilea a mandevilla. Působivou vytrvalou rostlinou do nádob je také takzvaná pařížská kopretina (Chrysanthemum frutescens).
Blankytně modré květy až do podzimu poskytne olověnec.
Oblíbenou aromatickou bylinkou, kterou je před mrazem třeba schovat na chladné místo, je rozmarýn. Ačkoli jsou již k dostání i mrazuvzdorné variety.
Klasikou jsou subtropické a mediteránní rostliny, kterým se v prostorných nádobách daří a mohou i plodit – fíkovník, olivovník, granátovník, citrusy, meloun pepíno (Solanum muricatum).
Přenosné rostliny do stínu
Chráněné polostinné, až stinné místo svědčí kvetoucím fuchsiím a begoniím, které jsou vyšlechtěny do nespočtu nádherných variet. Zatímco fuchsie je třeba uchovávat na chladném, ale světlém místě celé (i když zkušení pěstitelé je umí uchovat i ve sklepě či krechtu), u hlíznatých begonií postačí do dalšího roku uchovat hlízy. Jako přenosné rostliny lze pěstovat rovněž hortenzie – pokud je venku ponecháme celoročně, je třeba nádoby velmi důkladně izolovat. Do polostínu se hodí rovněž mračňák a také barvínku menšímu podobný růžově kvetoucí barvínkovec madagaskarský.
Dřeviny na slunce
Díky dřevinám se může i balkon proměnit v malou zahrádku. Ideální jsou zakrslé jehličnany i listnáče, nejlépe stálezelené. Z jehličnanů jsou vyšlechtěny zakrslé formy smrku ztepilého i sivého, borovice, jalovce, cypřišku i modřínu. Vděčný je i zastřihávaný buxus. Slunce jim nevadí, ale pozor na přehřívání pěstebních nádob – volíme silnostěnné nebo je zastíníme. Výjimečný efekt mají popínavé dřeviny. Kořenit mohou v prostorných nádobách, korytech či truhlících u paty stěn. Stěny rychle pokrývá přísavník pěticípý i trojcípý, jehož listy se před opadem zbarvují do sytě červených a karmínových tónů. Zdi se přichytí sám díky přísavným destičkám. Mnohé popínavé dřeviny i krásně kvetou, například popínavé růže. Jedinečné jsou v nádobách také zakrslé či půdopokryvné růže.
Dřeviny do stínu
Do polostínu se hodí popínavé plaménky a stálezelený zimostráz a skalník, se stínem se vypořádají rovněž stálezelené mahonie a cesmíny, popínavé zimolezy s vonnými květy a břečťan, který umí šplhat sám stejně jako přísavník. Před sluncem chráněné místo ocení i rododendrony, především pak azalky (které do rodiny rododendronů patří). Do nádob jsou ideální drobnější druhy a kultivary.
Ovoce a zelenina na slunce
Pro nádoby byla vyšlechtěna takzvaná balkonová cherry rajčátka. Vzdávat se nemusíme ani rajčat tyčkových, pokud je navedeme na oporu. Ideální je pěstování ve skrytu před deštěm, je to prevence proti houbovým chorobám.
V nádobách vypadají velmi půvabně malé keříčkové papriky, na výhřevném místě dozrají i chilli papričky. Výjimečně pohledný, krásně kvetoucí a plodný je též lilek. V prostorné nádobě můžeme pěstovat i cukety, v truhlíku karotky s krátkým kořenem. Po opoře se mohou pnout hrášky či fazole, z nichž například fazol šarlatový je užitkový i okrasný zároveň. Především u plodové zeleniny dbáme na pravidelné hnojení, tvorba a zrání plodů rostliny stojí mnoho živin.
Z ovoce jsou nejvděčnějšími balkonovými plody stáleplodící převislé a měsíční jahody. V nádobách ochotně plodí i krásně vypadají zakrslé či sloupovité ovocné stromky, například broskvoně, a také keře plodící drobné ovoce – maliny, rybízy, ostružiny. A rovněž borůvky a brusinky, kterým v nádobách snadno zajistíme kyselý substrát.
Zelenina do stínu
Zatímco zjara mají saláty rády slunce, v průběhu léta je výhodnější zastínění, budou lahodnější a křehčí. K pěstování v nádobách se hodí především odrůdy určené k řezu listů, které lze sklízet opakovaně. Na výběr jsou dekorativní variety s barevnými, vykrajovanými i zvlněným listy. Podobně je na tom červená salátová čekanka, oblíbená salátová bylinka roketa či zahradní šťovíky.
Pěstování v nádobách
Pěstování v nádobách
Je snadné, pokud dodržíme několik zásad. Na dně nádoby by neměl chybět odtokový otvor a nad ním drenážní vrstva, která zabrání přemokření substrátu a hnití kořenů. K němu může dojít nejen u suchomilných druhů. Díky drenážní vrstvě se nemusíme bát zalévat – ideální je materiál, který umí vodu nasát a poslouží rostlinám jako zásoba v době nouze, tedy perlit, vermikulit, keramzit. Použít můžeme i štěrk či hrubší písek. Pod nádobou by neměla chybět podmiska – v horkých dnech poslouží i jako menší zásoba vody. Žíznivé rostliny pěstujeme raději v nádobách samozavlažovacích, zvláště pokud je nemůžeme zalévat denně. Pozor na to, že především v nádobách vystavených slunci voda velmi rychle vyschne. Spolu s vláhou doplňujeme i živiny, rostliny je na omezeném prostoru brzy vyčerpají. Jen bylinky hnojení nepotřebují a v chudé půdě dokonce výrazněji voní, příměs dřevěného popela či dolomitického vápence do substrátu jim však prospěje.
ZDROJ: časopis Receptář
