Co byla inkvizice?

Abychom věděli, do jaké historické doby se ponoříme, pojďme si oprášit znalosti z dějepisu a vysvětlit, co to vlastně byla inkvizice. Jednalo se o právní instituce katolické církve nebo španělských a portugalských panovníků, které potíraly kacířství.

Tou vůbec nejznámější je Španělská inkvizice, jež vznikla v roce 1487 a existovala až do roku 1834. Inkvizice trestala kacíře mučením a na jeho konci byla velmi často smrt. Jakmile vás někdo označil za kacíře, měli jste prakticky podepsaný rozsudek smrti.

VIDEO: Jaká byla zakázaná potěšení jeptišek? Podívejte se.

Zdroj: Youtube

Jeptišky a celibát

Ve společnosti panují o pobytu za zdmi kláštera určité představy, ale jak se ukazuje podle některých dochovaných spisů a dopisů, některé z nich jsou velmi zkreslené. Jeptišky by měly žít v chudobě a celibátu. Hned několik historiků se ale shoduje na tom, že některé jeptišky nebraly celibát příliš vážně.

Buď navazovaly milostné vztahy s ostatními sestrami v klášteře, nebo se vydávaly za sexuálním dobrodružstvím mimo svůj domov. Nezřídka si dokonce milence vodily přímo do svých pokojů.

Vyrábění cenných církevních knih

Kromě sexuálních dobrodružství se jeptišky věnovaly také výrobě vzácných církevních knih. Historikové se dlouhou dobu domnívali, že toto privilegium náleželo pouze mnichům a jeptišky své dny trávily modlením a četbou náboženských textů.

Nicméně podle kosterních nálezů jisté jeptišky, která měla na zubech stopy po ultramarínu, jenž se používal při tvorbě uměleckých děl a zdobení drahocenných náboženských knih, změnili historikové pohled na denní náplň jeptišek.

Tresty za porušení kodexu chování

Chod celého kláštera měla v rukách abatyše. Ta byla ve většině případů vdovou a dobře věděla, jak spravovat majetek. Záleželo tedy na abatyši, jak k chodu kláštera přistupovala, zda mu vládla tvrdou rukou, nebo byla naopak benevolentní. Některé abatyše vyžadovaly naprostou poslušnost od svých svěřenkyň a za porušení pravidel byly řádové sestry tvrdě trestány.

Mezi tresty, které se ve středověkých klášterech praktikovaly, patřil půst o chlebu a vodě, vyloučení z chórové modlitebny a také ze společenského života jeptišek, který býval poměrně vítaným rozptýlením od rutiny všedních dní.

Některé abatyše ale také přistupovaly k tělesným trestům. Pokud se některá jeptiška dopustila vážného porušení předpisů, čekal ji výprask. Trestaná řeholnice se musela svléknout do půl těla a následně byla bita důtkami.

Během bití musela slíbit, že se již znovu nedopustí stejného chování a že svého hříchu lituje. Jakmile abatyše usoudila, že byla jeptiška dostatečně potrestána, bití důtkami přestalo.

Život středověkých jeptišek se odvíjel od toho, kdo byla představenou kláštera. V některých oblastech byly jeptišky i za sebemenší porušení pravidel postihovány a tvrdě trestány, v jiných měly poměrně svobodu a navazovaly sexuální vztahy s ostatními sestrami i muži z okolí.

Zdroje: vlasta.cz, dotyk.cz, lifee.cz, dejepis.com, vira.cz