Němé tváře v minulosti už několikrát dokázaly, že příchod živelné pohromy predikovat skutečně dokážou. První záznamy o tomto jevu se objevily už v roce 373 př. n. l., kdy zemětřesení otřáslo starověkým řeckým městem Helike. Tehdy na blížící se katastrofu místní obyvatele upozornily prchající krysy, hadi, ale i psi. Ale jak to? Že by pes vnímal pohyb tektonických desek? Jakkoli se to může zdát neuvěřitelné, i to je dle výzkumníků možné. Psi totiž cítí změnu počasí, jemné vibrace, slyší vzdálené hromy a ano, i pohyb struktur hluboko pod zemí. Jejich sluch je oproti našemu lepší až osmkrát. Není tedy divu, že je psí vnímání spolehlivější, něž měření seismologů.

A zvláštně se dokážou chovat i ptáci. Na jejich zmatené poletování všemi směry a zoufalé "krákání", kterým se nejspíš snažili upozornit na ničivou pohromu, která jen pár dní zpět zasáhla nedaleké Turecko a Sýrii, se můžete podívat ve videu.

S největším předstihem prchají hadi

Zemské změny a posuny však dokážou rozpoznat jakákoli zvířata, od domácích mazlíčků, přes terarijní společníky až po volně žijící živočichy, jako jsou sloni, buvoli, antilopy a mnohé další. Zdaleka nejcitlivěji však vnímají hadi, kteří dle studií dokážou zaznamenat přírodní katastrofu až 120 hodin před prvními otřesy. Tato časová rezerva je způsobena faktem, že jsou plazi celým svým tělem v kontaktu se zemským povrchem.

Podivné chování plazů a včasná evakuace

Hadí instinkt tak dokonce v únoru 1975 v severozápadní Číně u města Haicheng zachránil statisíce lidí. Tehdy totiž navzdory panujícím mrazům začali hadi společně s dalšími drobnými živočichy vylézat ze země, a protože i geologové a seizmologové měli na zemětřesení v oblasti milionového města podezření, stačila proběhnout včasná evakuace. A ještě že tak! O několik dní později totiž udeřily silné otřesy a celé město zničily. Podobný průběh pak mělo i zemětřesení v Kalifornii v roce 1966, kdy ulice městečka Parkfield zaplavily stovky chřestýšů, kteří se následně z oblasti snažili uniknout.

Instinkt přežít mají i žížaly

Ale nejedná se jen o plazy. Utéct před přírodní katastrofou se obvykle snaží i ti nejmenší tvorové, tedy hmyz a kroužkovci. Neobvyklé chování žížal, které jen několik málo dní před zemětřesením v Portugalsku v roce 1755 v neuvěřitelných počtech vylézaly z půdy, pozoroval už filozof Immanuel Kant.

Na zvířata se stoprocentně spoléhat nelze

Bohužel chování zvířat je natolik nevypočitatelné, že stoprocentně se na něj, jakožto na predikci přírodního neštěstí, spolehnout nelze. Anebo že by byl dnešní člověk jen méně vnímavý, než tomu bylo u našich předků? Můžeme jen spekulovat…

Zdroj: vlasta.cz, Can Animals Sense Earthquakes? (nationalgeographic.com),  Can animals predict earthquakes? | U.S. Geological Survey (usgs.gov)