Zrodila se hvězda
Jitku stylisté i módní policie vesměs považují za českou módní ikonu. Je osobitá, rozhodně nepodléhá módním trendům, ví, co jí sluší a v čem je šmrncovní. Díky svému citu pro módu patří k nejlépe oblékaným ženám českého showbyznysu. Daly jsme v redakci hlavy dohromady a žádná z nás si nevybavila jedinou situaci, kdy by herečka v módě takříkajíc „šlápla vedle“. S módou si pohrává s lehkostí a nesnaží se upoutat pozornost za každou cenu. Přitom je originální, svá a pro ostatní ženy inspirativní. Proto jsme se tentokrát zaměřili pouze na ní a na její róby z mezinárodního filmového festivalu za posledních deset let. Fotky nám dávají za pravdu…
O čem si povídala s redaktorkou Vlasty v roce 2014?
Abychom však neprezentovali Jitku pouze jako ramínko na šaty, přinášíme vám „výcuc“ rozhovoru z Vlasty z počátku roku 2014, kdy bylo Jitce rovných 40 let. S redaktorkou Martinou vedly tehdy takové ty „holčičí“ řeči na téma štěstí, stárnutí, životní nadhled, pohoda, empatie a láska. A v rozhovoru se mimo jiné dotkly i tématu Ukrajiny. „My Češi si opravdu nemáme na co stěžovat,“ nechala se v roce 2014 slyšet herečka. „Když poslouchám, co se děje třeba teď na Ukrajině, říkám si, jak úžasně si žijeme, jak můžeme být rádi, že je tady zatím klid. Máme všeho dostatek...“ Uběhlo pár let a tahle slova mají jinou váhu…
Zde slibovaný rozhovor
Vypadáte báječně, ale stejně mě trochu překvapilo, že si vyjdete bez make-upu. Člověk by si myslel, že herečka chce vypadat stále dokonale...
Tak možná za první republiky, ale teď?! Já v běžném životě chodím často nenamalovaná a ani pro média se nechci přehnaně „maskovat“. Pro herečku totiž podle mě není dobré, aby měla na fotkách absolutně vyhlazený obličej díky photoshopu. Nejhorší je, když vás někdo pak potká na ulici a vyděsí se, jak vypadáte ve skutečnosti. A já chci být v klidu a chodit normálně mezi lidi.
Takže stárnutí vás neděsí?
Zatím neděsí. Podle mě je základem trojkombinace – geny, to bohužel neovlivníte, dál jídlo a cvičení. A ideálně být pořád zamilovaná, což znamená dobrý sex a všechno, co k tomu patří. Já jsem dlouho necvičila a šlo to, ale to se může změnit ze dne na den. Jako mladší jsem hodně sportovala, jenže pak jsem to odstřihla. A i když v divadle člověk ten pohyb má, začaly mě bolet záda, to asi ta čtyřicítka. (smích) Teď cvičím s Michalem Kollertem, je to cvičení zaměřené na posilování vnitřního stabilizačního systému, a děsně mě to chytlo. Vivat endorfiny!
Co ještě patří do toho vašeho „receptu na štěstí“?
Přátelé, samozřejmě. Nemusí jich být moc, ale svěřovat se někomu, probírat, co je třeba, je přirozené – a nejen pro ženy. A když je k tomu dobrá lahev vína, tak je to ideální. Štěstí je stav chvilkový. To jsem si teda přečetla. Proto je potřeba se nevzdávat, hledat a pořád živit situace, kdy by se vám ten úžasný pocit, že jste právě teď opravdu šťastná, dostavoval. U mě funguje cestování. A to nemusím jezdit ani moc daleko.
Padne na vás někdy depka?
A to ani ne. Spíš smutek. Ale to k životu patří.
Okolí vám náladu nekazí? Všeobecná atmosféra? Třeba věční stěžovači?
To víte že mě občas někdo zvedne tlak, ale teď už se víc starám o sebe. Přemýšlím o tom, co můžu a chci já, a ne moje okolí. Možná je to těžší, když člověk chodí do práce, kde je dnes a denně stejný kolektiv, protože to svádí k tomu klasickému „Když chceš s vlky býti, musíš s nimi výti“. Ale těch negativních věcí kolem je tolik, že musíte umět klíčovat, pak vás to vůbec nezasahuje, zjistíte, že to prostě nepatří do vašeho života. Že i když to ta parta na vás hrne, není to o vás, ale o nich. Ale my Češi si opravdu nemáme na co stěžovat. Když poslouchám, co se děje třeba teď na Ukrajině, říkám si, jak úžasně si žijeme, jak můžeme být rádi, že je tady zatím klid. Máme všeho dostatek...
Jen to zdraví, že?
No jo, to je už takové klišé, ale přitom svatá pravda. Je to o zkušenostech a o tom umět je pobrat. Abyste ve chvíli, když k vám něco přijde, něco se vám děje, vůbec vnímala.
Vy to vnímáte? Máte intuici? A posloucháte ji?
Už víc. To lechtání u žaludku, to cítím, ale musíte to dát samozřejmě do konsekvencí.
Funguje vám to ve všech oblastech?
V práci je pro mě jednodušší to používat, umím si s tím líp poradit. V soukromí je to složitější
Co u vás vítězí – rozum, nebo cit?
Jak kdy. Je to o souvislostech. Jednou převáží to, podruhé ono. Je třeba přistupovat k životu s pokorou a s vědomím, že tím, co děláte, nešíříte cíleně zlo. Samozřejmě občas můžete vypadat i jako egoistka, ale jak říká moje maminka „Neboj, čas všechno ukáže“. Někdy je prostě třeba počkat nějakou dobu, než lidi to vaše rozhodnutí pochopí. Ještě poslední otázka – co muži? Všechno je prima. Tečka.
Infobox
Herečka Jitka Schneiderová vystupovala v pražských divadlech ABC, Rokoko a studiu Ypsilon. Z televize je známá například ze sitcomu Nováci, z filmu Samotáři, objevila se v pohádce Jezerní královna nebo ve snímcích Paralelní světy či Jak se krotí krokodýli. V roce 2016 se s tanečníkem Markem Dědíkem umístila na 2. místě v taneční soutěži StarDance, účinkovala také v páté řadě hudební reality show Tvoje tvář má známý hlas. S exmanželem Davidem Švehlíkem má šestnáctiletou dceru Sofii Annu. Jejím partnerem je architekt Lukáš Pitter.
Zdroj: https://vlasta.cz, časopis Vlasta
