Teorie zachování tepla
Komfortně se cítíme ve chvíli, kdy je zachována přirozená teplota našeho těla. Prostě když nám není ani zima, ani příliš vedro. A jak toho docílit? Samozřejmě že vhodným oblečením. Asi vám nesdělíme žádné velké moudro, když řekneme, že oblečení je třeba přizpůsobit počasí a podmínkám. „V žádném počasí byste neměli zapomínat na doplňky, jako jsou čelenky, čepice nebo šátek na krk. V chladnějších dnech si vezměte také rukavice. Pokud vyrážíte sportovat v brzkých ranních hodinách nebo naopak v pozdějších večerních, dbejte na bezpečnost a zvolte oblečení s reflexními prvky,“ radí stylistka Erika Poštolková.
Jak vybírat funkční prádlo?
K tomu, abychom se při venkovních aktivitách cítili maximálně komfortně, slouží funkční oblečení. Na trhu najdete spoustu výrobků, čert aby se v tom vyznal. Pojďme si teď shrnout pár obecných zásad, k čemu jednotlivé vrstvy slouží a jak funkční oblečení vybírat.
1. vrstva
„Nejspodnější vrstvou by mělo být funkční prádlo, které správně odvádí vlhkost od těla. Dle aktuálního počasí zvolte délku rukávu,“ radí Erika Poštolková. Funkční prádlo by mělo mít ploché švy, první vrstva by měla rychle schnout, neměla by přejímat pachy a měla by být zkrátka velmi příjemná na nošení. Proto je první vrstva často vyrobena z merino vlny, která při dlouhodobém nošení nezapáchá, přitom je vzdušná a příjemná na nošení. Mokrá nestudí tolik jako syntetické materiály, ale zase o trochu pomaleji schne. Je ideální na treking, cestování, lezení… Zkrátka všude tam, kde se očekává delší nošení a mírná až střední aerobní zátěž. Syntetické materiály, jako je polyamid, nylon či polypropylen, jsou vynikající na aerobní sporty, u kterých se dá očekávat, že se rychle zpotíte. Syntetika zajistí extrémně rychlý odvod potu a to nejrychlejší schnutí, ale než uschne, tak nepříjemně chladí.
2. vrstva
Druhá vrstva má dvě hlavní funkce: měla by dobře izolovat, tedy udržet vyprodukované tělesné teplo, a zároveň by měla i ona přispívat k odvodu potu od těla. Přírodní volbou je merino vlna, z níž se vyrábí i mikiny s gramáží větší než je 250 g/m. Jsou příjemné na nošení, nepřejímají pachy a solidně izolují. Nevýhodou je to, že taková gramáž už je docela těžká a objemná. Velmi oblíbený je technický fleece, který je lehoučký, dobře sbalitelný a opravdu skvěle schne a odvádí pot. Zároveň je na svrchní straně hladký a hustěji tkaný, takže je mechanicky odolnější a vydrží i nějaký ten vítr.
3. vrstva
Ta by měla spolehlivě ochránit před větrem a zamezit tzv. WindChill efektu, tedy ztrátě tepla prouděním vzduchu. Souhrnně se materiálům nejčastěji používaným jako třetí vrstva říká softshell. Jde o univerzální materiál, který se dá nosit v co nejrůznorodějších podmínkách, od tepla po zimu, od sucha do mokra. Tkanina je příjemně měkká, na povrchu hladká a samozřejmě pružná. Měla by nabízet větruodolnost, voděodpudivost a prodyšnost. A pochopitelně by měla být pohodlná na nošení.
4. vrstva
Tady už jde o nepromokavou bundu neboli hardshell, která musí zvládnout dvě zdánlivě protichůdné věci: být 100% nepromokavá a zároveň co nejlépe prodyšná. „Můžete se setkat i se zkratkou ‚nepropro‘, odvozenou od spojení nepromokavé–prodyšné (větruodolné samozřejmě také). Kdybychom ve vrstveném systému umístili jako svrchní ochrannou vrstvu bundu neprodyšnou, zcela bychom tím znehodnotili vrstvy spodní,“ říká Ondřej Vacek, marketingový ředitel outdoorových prodejen. A jak takovou nepromokavou bundu vybrat? Nejdůležitějším parametrem je její následné využití. Jinou bundu budete nosit na procházky městem, jinou na horskou túru nebo lezení po skalách. Roli hraje i střih, bunda vás nesmí omezovat v pohybu, musí mít dostatečně dlouhé rukávy a větrání v podpaží nebo na zádech.
5. vrstva
Poslední vrstva je izolační. „Když se například v horách po výkonu zastavíte, ať už čekáte na ostatní, nebo visíte na štandu, potřebujete něco, co vás udrží v teple, i když se nehýbete. Takzvaný drtič mrazu,“ vysvětluje Ondřej Vacek, marketingový ředitel outdoorových prodejen. Zde se nabízí odlehčená péřovka s hydrofobní úpravou, kterou lze sbalit do své vlastní kapuce, nebo prošívaná bunda z dutých vláken či klasická odlehčená syntetická bunda. Na trhu je velké množství výrobců a vychytaných materiálů, už dávno neplatí, že čím těžší bunda, tím teplejší a kvalitnější.
Jak nejčastěji ztrácíme teplo?
Jak nejčastěji ztrácíme teplo?
- Sáláním. „Důležitým faktem je, že nejztrátovějšími oblastmi na těle jsou místa, která mají velkou plochu kůže – hlava, ruce a chodidla. Proto se často zakrytím pouze těchto míst zcela zásadně zvýší tepelný komfort,“ říká Ondřej Vacek, marketingový ředitel outdoorových prodejen.
- Prouděním. Vzduch proudící kolem našeho těla jednoduše odfoukne vrstvičku ohřátého vzduchu, kterou si naše tělo vytváří a díky které se cítíme v teple. Zjednodušeně se takovému jevu říká WindChill efekt. Teplota, kterou pociťujeme na povrchu těla, je ovlivněna prouděním vzduchu, i proto se vyrábí oblečení, které je větruvzdorné.
- Vlhkem. Voda vede teplo 42x rychleji než vzduch. Proto jste-li mokří nebo propocení, je vám automaticky brzy zima. Pokud se dá očekávat, že promoknete, je dobré obléknout nepromokavé oblečení, které chrání před vlhkem zvenku, a prodyšné a rychleschnoucí oblečení, které chrání před vlhkem zevnitř.
Zdroj: www.vlasta.cz Hanibal.cz, Bezvasport.cz
