Žila v americkém Bostonu, bylo jí čtyřiadvacet, dětem pět, tři a dva roky. Drobná postava, necelých sto šedesát centimetrů, pětačtyřicet kilo, přičemž její bicykl vážil kil devatenáct. Annie se živila prodejem inzertní plochy v novinách a teď musela co nejlíp prodat sama sebe, když už měla strávit takovou dobu bez rodiny. Prvním sponzorem, kterého získala, byla firma, která prodávala balenou vodu a své investované stovky dolarů zaručeně nikdy nelitovala. Annie si dala její jméno Londonderry na kolo, po celou cestu po světě ho používala jako vlastní jméno a po návratu domů si ho už ponechala.

Vyjela v šatech

Vyjela v korzetu v dlouhých šatech s vysokým límečkem na kole s jediným převodem a bez brzd. Měla s sebou jen náhradní oblečení a pistoli vykládanou perletí. Z Bostonu vyrazila na Chicago a chtěla dál, ale hrozně rychle zhubla a věděla, že takhle by to dál nešlo. Naštěstí našla sponzora, který jí dodal kolo o polovinu lehčí, sundala sukni a pokračovala v pumpkách.


Každé místo na svém těle prodala na reklamní nápis, jako se to dělá v dnešní době. Z Ameriky přeplula do Le Havru, kde jí celníci kolo zabavili a ji samotnou zabásli. Naštěstí se z toho dokázala vymluvit a pokračovala přes Francii do Egypta a dále do Singapuru, Saigonu, Hongkongu, Japonska a San Franciska. Po cestě si sama organizovala přednášky a prodávala svoje fotky a podpisy.

Ve Francii ji přepadli a oloupili, v Novém Mexiku ji málem zabil splašený kůň, v Iowě ji strhlo stádo prasat a zlomila si zápěstí. Ale dorazila domů včas, dva týdny před lhůtou. Výhru získala a přijala nabídku napsat o své cestě jako představitelka takzvaných nových žen. Text začínal slovy: „Jsem novinářka a nová žena, pokud se těmi slovy myslí, že věřím, že dokážu cokoli, co dokáže muž.“ Po zbytek života se živila psaním, zemřela vlastně v zapomnění roku 1947. Až v roce 2007 o ní její prasynovec vydal knihu, a kdybyste chtěli, můžete si ji koupit i v češtině.

Máte také odvahu?

Máte také odvahu?

Štěstí přeje odvážným, usoudila Annie, protože připravená na svůj výlet rozhodně nijak nebyla. Můžete se otestovat, jestli máte trošku její povahy. Položte si tyto tři otázky.

 

  • Existuje něco, co by vás lákalo udělat, ale pořád jste se do toho nepustili?
  • Pokud vám v uskutečnění snu brání strach, z čeho ten strach pramení? Má reálné základy?
  • Buďte upřímní: baví vás víc věci realizovat nebo o nich snít? Nebojte, obojí je v pořádku!