Albert Einstein byl neuvěřitelně inteligentní, jeho osobní život je ale dodnes plný tajemství. Ovšem i to málo, co o něm víme, stačí k tomu, aby si oněm každý vytvořil obrázek. Dokonalý rozhodně nebyl.
Osudový pohled na střelku kompasu
Budoucí významný vědec Albert Einstein se narodil 14. března 1879 v německém Ulmu. Když mu bylo pět let, ukázal mu otec Hermann Einstein kapesní kompas. Malý Albert tehdy poznal, že něco v „prázdném“ prostoru musí působit na střelku.
Tento zážitek si pamatoval do konce života, protože se od té doby zamiloval do vědy. Rychle ho začalo bavit stavět fyzikální modely a mechanická zařízení.
Kdy a za co získal Nobelovu cenu?
Albert Einstein získal prestižní Nobelovu cenu za fyziku v roce 1921. Konkrétně pak za „vysvětlení fotoelektrického jevu a za zásluhy o teoretickou fyziku“.
Utekl z Německa, aby se vyhnul vojně
Během školní docházky v Mnichově dosahoval Albert nadprůměrných výsledků. Díky svému chápání složitých matematických a vědeckých pojmů byl dokonce považován za zázračné dítě.
Školský systém ale rád kritizoval, nesnášel zavedené postupy a také zbytečnou přísnost. Když mu bylo patnáct let, školu opustil a odešel z Německa, aby se vyhnul státem nařízené vojenské službě.
Lásku se srbskou studentkou si musel vybojovat
V roce 1896 se Einstein vzdal německého občanství a zapsal se na švýcarskou Spolkovou polytechnickou školu v Curychu, kde se později poprvé vášnivě zamiloval.
Hlavu mu zamotala studentka fyziky Mileva Maričova, která pocházela ze Srbska a byla o čtyři roky starší.
Einsteinovým rodičům se vůbec nelíbila a synovi ji vymlouvali. „Až ti bude třicet, ona už bude starou čarodějnicí,“ varovala ho maminka. Otec takovým kritikem nebyl, ale synovi řekl jasně, že dokud si nenajde práci, žádná svatba nebude.
To se Albertovi podařilo až v roce 1902, kdy získal místo v Bernu. Otec mu pak o pár měsíců později dal svolení, že se může s Milevou oženit.
Láska se sestřenicí
Jejich vztah byl zpočátku zalitý sluncem. Role měli jasně rozdělené – Albert tvrdě pracoval, Mileva se starala o domácnost. Když se pak každý večer sešli doma, pracovali na společných fyzikálních teoriích. Měli se krásně až do roku 1912, kdy se Einstein zamiloval do své sestřenice Elsy.
Kvůli ní se o dva roky později odstěhoval do Berlína, aby k ní měl blíž. Bylo mu úplně jedno, že manželka do Německa nechtěla, a už vůbec neřešil, že spolu měli dva syny.
Maričova nakonec zůstala se syny ve Švýcarsku a souhlasila i s rozvodem. Podařilo se jim dohodnout i na výši alimentů a součástí rozvodového vyrovnání bylo také to, že pokud Einstein získá Nobelovu cenu, celou finanční odměnu dá právě své exmanželce.
Elsu měl jen na vaření
Historikové se shodují na tom, že se Einstein ve skutečnosti nezamiloval do Elsy jako takové, ale do jejího kuchařského umění. A proto když se v roce 1919 vzali, minimálně z jeho strany to nebylo z čisté lásky.
Elsa v domácnosti fungovala podobně jako jeho první manželka, tedy jako hospodyně a někdo, kdo odhání dotěrné příznivce a novináře. V ložnici měl pak Albert slabost pro mnohem mladší ženy, se kterými si rád potají užíval. Jeho náladovost a sobeckou povahu Elsa snášela až do roku 1936, kdy se rozvedli.
Žil někdy Einstein v České republice?
Zajímavou perličkou ze života Einsteina je i to, že část svého života strávil v Praze. V roce 1911 se stal profesorem na Německé univerzitě a vydržel tu tři semestry. Bydlel tu i se svou ženou Milevou, a to konkrétně v Třebízkého ulici číslo 1214 (dnes Lesnická 7).
Opravdu je teorie relativity pouze z jeho hlavy?
O jeho první manželce Milevě se vědělo, že je rovněž nadprůměrně inteligentní. Dlouhá léta byla jeho velkou vědeckou oporou. Dodnes se říká, že se dokonce velkou měrou podílela na teorii relativity.
Sama ale nikdy netoužila po slávě, nicméně ji trápilo, že Einstein nechtěl uznat její zásluhy. Jednou mu dokonce ve vzteku pohrozila, že to odhalí sama, ovšem dostalo se jí jen arogantní reakce.
„Nikoho to nebude zajímat. Když je někdo nula, nezbývá než mu doporučit, aby zůstal skromný, a to ti také radím,“ řekl jí údajně. Její přátelé se snažili pomocí několika dopisů dokázat, že se podílela na teorii relativity. Einsteinovi právníci jim v tom ale pokaždé nějakým způsobem dokázali zabránit.
Utajená dcera Lieserl
Vůbec poprvé se měl Einstein stát otcem už v roce 1902. Tehdy už se svou první manželkou Milevou randil, ale ještě nebyli svoji a jeho rodiče ji do rodiny nechtěli přijmout.
V době porodu byla Mileva v rodném Srbsku a Alberta informovala prostřednictvím dopisu. Ten byl radostí bez sebe a okamžitě se snažil zjistit, jestli mu je novorozená dcera podobná.
Ovšem když se pak v roce 1903 vrátila Mileva ze Srbska zpátky k Albertovi, přijela bez dcery a bylo zakázáno o ní mluvit. O její existenci se svět dozvěděl až několik desítek let po Einsteinově smrti ze zveřejněných dopisů.
Co se s dcerou vlastně stalo, je dodnes tajemstvím. Někteří historikové míní, že zemřela na následky spály či se narodila s vývojovým postižením a zemřela těsně před druhými narozeninami. Existují ale i teorie o tom, že ji Einsteinovi dali k adopci.
Po smrti zkoumali jeho mozek
Einstein strávil poslední roky svého života po boku sekretářky Helen Dukas. Ani té neměl být věrný, vždy říkával, že být věrný jedné ženě není nic pro něj. Nakonec zemřel 18. dubna 1955 v americkém Princetonu.
Příčinou smrti byla aneurysma břišní aorty. Kremace proběhla ještě ten den v Trentonu v New Jersey, jeho popel byl pak rozptýlen na utajeném místě.
Součástí kremace ale nebyl géniův mozek, který si schoval patolog Thomas Stolz Harvey, který prováděl jeho pitvu. Postupem let bylo provedeno několik studií, ale žádnou z nich nikdo nebral vážně.
Se zajímavou analýzou ale přišel v roce 1999 tým z kanadské univerzity. Kontroverzní práce přinesla informace, že měl Einstein neobvyklé záhyby na temenním laloku, což je část mozku, která je zodpovědná za matematické myšlení, vizuálně prostorové vnímání a představy pohybu.
Albert Einstein se dočkal mnoha ocenění i dlouho po smrti. V roce 1999 ho časopis Time vybral jako Osobnost století. Na jeho počest po něm byly dokonce pojmenovány fotochemická jednotka einstein, chemický prvek einsteinium či planetka 2001 Einstein.
Zdroj: Vlasta.cz, History.com, Nuttyscientists.com, Elektrina.cz, Nationalgeographic.com, Youtube.com, Britannica
