V 16. století bylo nemyslitelné, že by se vlády celé Anglie chopila žena. Marie I. ale byla velmi ctižádostivá žena, která si uměla jít tvrdě za svým a trůn získala. Spisovatelka a historička Sarah Gristwood prozradila, že když panovnice po korunovaci vjela 3. srpna 1553 do londýnských ulic, panovala tam nepopsatelná radost. Kronikáři se dokonce shodují, že takové veřejné veselí už se pak nikdy neopakovalo.

Její narození bylo velkým zklamáním

Marie se narodila 18. srpna 1516 v Londýně. Její rodiče z toho ale neměli zrovna radost. Otec Jindřich VIII. a matka Kateřina Aragonská do poslední chvíle doufali, že se jim narodí syn. Marie ale kojenecký věk přežila a později vyrůstala už jako milovaná princezna. To se bohužel změnilo v okamžiku, kdy se Jindřich bláznivě zamiloval do Anny Boleynové a rozhodl se s manželkou rozvést a také odejít od katolické církve.

Nebohá Marie tak byla rázem prohlášena za nemanželské dítě a rovněž degradována z titulu „princezny“ na pouhou „lady“ a také byla odloučena od matky. Od prvního okamžiku odmítala uznat platnost rozvodu svých rodičů a také otcův status hlavy anglikánské církve. To se změnilo až v okamžiku, kdy nechal Jindřich Annu Boleynovou popravit, a to prý jen proto, že mu nikdy neporodila vytouženého syna. 

Zdroj: Youtube

Konečně syn, který však nevládl dlouho

Další manželkou Jindřicha se stala Jana Seymourová. Dokonce mu přivedla na svět syna Eduarda IV., jenže bohužel porod nepřežila. Eduard byl od začátku vychováván protestantskými šlechtici. Ani otec si svého synka moc neužil, zemřel, když bylo Eduardovi pouhých devět let. Eduard tak začal vládnout, nicméně za něj pochopitelně rozhodovali regenti. 

Když se u něj objevily první vážnější zdravotní problémy, nechali ho podepsat listinu, která byla v přímém rozporu s přáním jeho otce. Stálo v ní, že se z dalšího následovnictví trůnu vylučuje Marie i její sestra Alžběta, a naopak přechází k protestantské sestřenici Janě Greyové. Když Eduard 6. července 1553 zemřel, opravdu na jeho místo nastoupila Jana, nicméně vládla pouze devět dní. 

Krvelačná po svém otci?

Odkud se vzala náhlá Mariina schopnost posílat ostatní na smrt? Nikdo neví. Pravda ale je, že měla velmi zvláštního otce. Jindřich VIII. během své skoro čtyřicetileté vlády nechal sice upálit jen asi 80 lidí, ale nařídit měl až 70 tisíc poprav, a to včetně dvou svých manželek.

Bloody Mary si šla tvrdě za svým 

Marie se nechtěla smířit s tím, že bude vládnout její sestřenice, a začala bojovat o trůn. Z dosud nenápadné a trochu naivní osoby se proměnila v ženu, která dokáže pohnout vesmírem, když je třeba. „Mohla hledat útočiště u rodiny v Evropě, ale zůstala v Anglii a rozhodla se bojovat,“ říká historička Meilan Solly. Měla výhodu, že po jejím boku stála její sestra Alžběta I., takže na boj byly dvě. Když přijely do Londýna, nezbylo parlamentu než Marii prohlásit za novou královnu a Janu odvolat. Když se tak stalo, Marie se rozhodla pro krutou pomstu a okamžitě nechala Janu i bývalého rádce Eduarda a vůdčí osobnost regentské rady, Johna Dudleyho, popravit.

Byla krutá, zdaleka nebyla jediná

Vláda Marie se rozjela ve velkém. Jejím cílem bylo zejména obnovit nadvládu katolické církve v zemi. To bohužel nešlo mírným způsobem a právě během své vlády si vysloužila nechvalně proslulou přezdívku Bloody Mary (Krvavá Mary). Kvůli náboženství totiž nechala v zemi upálit 280 protestantů, které označila za kacíře. Tento krutý počin nechce nikdo ospravedlňovat. Pravda ale je, že se historikové shodují na tom, že podobně krvavé tresty byly tehdy normou. Marie tak nebyla rozhodně první ani poslední, která je praktikovala. Svou přezdívku si tedy vysloužila zejména proto, že byla první vládnoucí ženou. 

Následníka trůnu neporodila

Když se Marie stala královnou, bylo jí 37 let. Dobře tak věděla, že nebude vládnout věčně, a potřebovala tedy přivést na svět následníka trůnu, a to co nejdříve. V té době totiž ženy po třicítce rodily zcela výjimečně. Marie se o to pokoušela se svým manželem, následníkem španělského trůn, Filipem. Ačkoli pro to, aby přivedli na svět vymodleného syna, udělali možné i nemožné, nepodařilo se jim to. Když Krvavá Mary 17. listopadu 1558 zemřela na následky epidemie chřipky, na trůn usedla její sestra Alžběta. 

I sestra ráda popravovala

Když na trůn nastoupila Alžběta I., málokdo čekal, že na něm vydrží 45 let. Během své vlády se také moc neostýchala a nechala popravit asi 800 katolických rebelů. Skoro 200 z nich byli většinou jezuitští misionáři, které označila za zrádce, a nechala je dokonce rozčtvrtit.

Zdroj: Vlasta.cz, Catholic.com, Smithsonianmag.com, Wikipedia.org rmg.co.uk

Související články