Narodil se sice ve Francii, ale v žilách mu kolovala i špetka španělské krve. Rodiče totiž byli Španělé, kteří do Francie emigrovali. Aby toho nebylo málo, kromě španělské krve měl i modrou krev, protože matka pocházela z chudé šlechtické rodiny. Možná i to byl důvod, proč si později v životě herec dopřával luxusní věci.

Zdroj: Youtube

Klavírista, který bavil lidi

Jako herce ho zná snad každý. Málokdo ale ví, že jako malý kluk mluvil třemi jazyky – kromě francouzštiny také španělsky a anglicky. Rád kreslil a odmalička chodil na hodiny klavíru. A vyrostl z něj opravdu dobrý klavírista. Na počátku 40. let hrál v barových klubech, a vystupoval dokonce na jazzových koncertech. Publikum už tehdy zaujalo jeho zábavné vystupování, při němž se neustále šklebil. Všichni se smáli a byli z něj nadšení.

Tajné styky se synem

V roce 1936 se oženil s Germaine Louise Elodie Carroyerovou a měl s ní jedno dítě, syna Daniela. Koncem roku 1942 se rozvedli. V této době pokračoval ve studiu klavíru na hudební škole, kde se zamiloval do recepční Jeanne Berthelémy de Maupassant. Vzali se v roce 1943 a prožili spolu čtyřicet let až do Funèsovy smrti v roce 1983. Vychovali spolu dva syny, Patricka (1944), který se stal lékařem, a Oliviera (1949), který byl pilotem Air France a příležitostným hercem. Se synem Danielem z prvního manželství se ale herec vídal tajně, druhá manželka si to nepřála. Ten se o otcově smrti dozvěděl až z rozhlasu a nemohl se s ním ani rozloučit.

Zábavný jen ve filmu

Říkalo se o něm, že je „muž čtyřiceti tváří za minutu“, protože byl schopen během chvilky změnit výraz v obličeji. Mezi kolegy moc oblíbený nebyl, protože nesnášel fušéry, špatné scénáře a potrpěl si na perfektní přípravu. Přestože si poprvé zahrál už v roce 1945, dlouho dostával jen štěky. První velké role k němu přišly až po padesátce.

Průlom v kariéře byly filmy s nevrlým a impulzivním četníkem ze Saint Tropez. Zazářil ve snímcích Fantomas, Velký flám, Zelňačka, Křidýlko nebo stehýnko či Grand restaurant pana Septima. Daleko od kamer byl Louise de Funès úplně jiný člověk. V reálném životě byl zdrženlivý a měl rád svůj klid.

Neplatil za taxi

Když se proslavil, často se vyhýbal placení jízdného za taxi. Mnozí vzpomínají, že když dorazili na místo, vzal šekovou knížku a podepsal šek s extravagantním rozmachem. Většina řidičů se rozhodla nechat si jeho spontánní autogram na památku, než aby si šek nechali proplatit.

Láska k luxusu

Jako herec byl nejen úspěšný, ale také bohatý. V roce 1973 byl jmenován rytířem Čestné legie Francie a jako rytíř také žil. Jeho domovem byl zámek ze 17. století Château de Clermont ve vesnici Le Cellier, asi 27 kilometrů od Nantes. Zámek zdědila jeho manželka poté, co se její teta provdala za potomka Maupassanta (ano, toho Maupassanta).

Zahradník a milovník růží

Říká se, že patřil k prvním propagátorům ekologického zemědělství. Nejraději se procházel po zámeckém parku a jeho vášní bylo zahradničení, s nímž začal už v dětství. V tomto koníčku nacházel klid a harmonii. Měl obrovskou zeleninovou a růžovou zahradu. Růže patřily k jeho nejoblíbenějším květinám. I proto po něm bylo několik růží pojmenováno, jedna z nich nese název La rose de Louis de Funès.

Nezdravý životní styl

Když v roce 1983 zemřel (bylo mu pouhých 68 let), pro mnohé to byl šok. Pitevní zpráva odhalila, že příčinou smrti byla kombinace vysoké hladiny cholesterolu a hromadění hustého hlenu v plicích. Trpěl také chronickou obstrukční plicní nemocí a ischemickou chorobou srdeční. Bohužel herec se během života moc o svoje zdraví nestaral, hodně kouřil a kvůli pracovnímu stresu se i zanedbával, pokud jde o stravování. Přesto už navždy zůstane jedním z největších komediálních herců, kteří kdy žili. Pokud jste si oblíbili slavné filmy s četníkem, v sobotu ve 22.20 se na ČT1 můžete podívat na Četníka ve výslužbě.

Zdroj: vlasta.cz, discoverwalks.com, what-happened-to.com, csfd.cz, ceskatelevize.cz

Související články