Fanny Ardant, ikona francouzské kinematografie, méně známá než Catherine Deneuve a Brigitte Bardot, ale přinejmenším stejně legendární. Prvotřídní herečka, která se nedá zaškatulkovat.

Své první dva filmy natočila se slavným režisérem nové vlny Françoisem Truffautem. Zamilovali se do sebe. Vášnivou jiskru, která z Fanny Ardant udělala herečku, jakou je dnes, můžeme obdivovat celou její kariéru. I dnes, když překročila sedmdesátku.

Setkání, které v ní zažehlo oheň

Fanny získala během své dlouhé kariéry dva Césary, režírovala řadu filmů a slavila triumfální úspěchy s více než 40 divadelními hrami.

Zahrála si ve zhruba 100 filmech, které režírovali mimo jiné Alain Resnais, Michelangelo Antonioni, Costa-Gavras, Ettore Scola, Sydney Pollack, Agnès Varda a François Ozon. A samozřejmě François Truffaut, s nímž natočila dva filmy: Žena od vedle a Konečně neděle.

Byly to zároveň jeho poslední dva snímky. Vášnivý vztah mezi Ardant a Truffautem trval tři roky. Když v říjnu 1984 François Truffaut podlehl následkům mozkového nádoru, bylo mu 52 let.

Později se Fanny Ardant svěřila: „Upadla jsem do jakéhosi bdělého snu. Setkání s Françoisem ve mně zažehlo oheň. Tento okamžik byl vrcholem mého života.“ Tento oheň umožnil mladé ženě toužící po životě najít sebe samu a otevřít se filmovému světu.

Zdroj: Youtube

Zajímavé dětství

Fanny Marguerite Judith Ardant se narodila v roce 1949 ve francouzském Saumuru. Krátce nato se rodina stěhovala do Monaka. Otec, oficír, sloužil v monackém knížectví jako vojenský atašé a poradce prince Rainiera.

O svém soukromém životě hovoří Ardant na veřejnosti zřídka. Když přijde řeč na její rodiče nebo pět sourozenců, vždy se rozzáří a vzpomíná s láskou na celou rodinu, se kterou prožila velmi pěkné, svobodné a bezstarostné dětství.

„Neexistovaly pro nás žádné autority, žádné třídní myšlení, naši rodiče byli zkrátka skvělí,“ vzpomíná Fanny v jednom z rozhovorů. Především její otec je pro ni příkladem toho, co znamená zůstat vždy otevřený a zvídavý.

Byl nezávislý myslitel a miloval literaturu. Kultura hrála v rodinném životě důležitou roli. Společně se chodilo do kina a do opery. Mladá Fanny, v té době plachá samotářka, byla okouzlena: „Ty emoce, všechny ty dramatické zvraty, to mě vždycky dostalo.“

Oklikou k herectví

Rodiče byli sice velcí milovníci umění, ale když jim dcera po absolvování klášterní školy oznámila, že se chce stát herečkou, reagovali znepokojeně. Co když se tím dítě neuživí? A tak z lásky k rodičům studovala tři roky politické vědy v Aix-en-Provence, aby se nakonec zapsala na kurzy herectví.

Ve věku téměř třiceti let získala roli v seriálu Dámy z pobřeží. V té době si jí všiml François Truffaut, pozval ji na oběd a slíbil, že jeho další ženská role bude patřit jí.

Fanny Ardant byla tehdy svobodnou matkou. Dcerka Lumir pocházela z předchozího vztahu s hercem Dominiquem Leverdem. Vázat na muže se nyní nechtěla. Ovšem Françoisi Truffautovi, kterému bylo tehdy kolem padesátky, nedokázala odolat. Oba byli jeden druhým přímo elektrizováni.

Později o něm Ardant řekla, že ji naučil, jak se postavit k vlastním problémům a extrémům. „François se nikdy nechtěl zalíbit za každou cenu, nikdy se nezaprodal a láska pro něj byla nade vše – stejně jako pro mě.“

On jí na oplátku později projevil úctu a obdiv. V textu nazvaném „To je Fanny Ardant“ se rozplýval nad jejími kvalitami. „Vitalita, odvaha, nadšení, humor, intenzita, ale také sklon k tajemnému, divoká stránka, něco nezkrotitelného a především živého,“ napsal.

Láska jejího života

Tři roky lásky a práce – natočili spolu dva filmy, v roce 1983 se jim narodila dcera Joséphine. Krátce před porodem postihla Françoise mrtvice a byl mu diagnostikován nádor na mozku. Rok nato zemřel.

Jeho smrt uvrhla Fanny Ardant do dlouhé a hluboké krize. I když se o několik let později zamilovala do italského kameramana a stala se opět matkou, francouzský režisér zůstal mužem jejího života, jejím nejdůležitějším společníkem, jak zdůrazňuje dodnes.

A život jde dál…

Žádný z následující vztahů netrval déle. Konstantou v životě Fanny Ardant byly vždy její tři dcery. Lumir Leverd (48), Joséphine Truffaut (39) a Baladine Ardant Conversi (33). Od mužů vždy odejde, jakmile city ochladnou. „Láska je velkolepá věc, když vyprchá, měli byste odejít.“ Toho se důsledně drží celý život. Stejně jako své zásady: Slzy jsou jako diamanty, neměli byste jimi plýtvat.

Důsledná a nesentimentální – to je méně známá stránka Fanny Ardant. Přiznává, že někdy pochybovala, zda její život mezi natáčením, divadelními jevišti a mateřstvím nebyl „trochu moc rock’n’rollový“.

Herečka ráda veřejně dokazuje, že na konvence nedbá. Nesnáší vystupování na červeném koberci („Nejsem přece kráva při vyhánění dobytka na horské pastviny!“). Focení pro reklamy jí připadá „trapné“. A přijmout roli čistě z finančních důvodů – mais non!

Neví, že je krásná

Fanny Ardant se směje svým nenapodobitelným způsobem, hlubokým, a přesto jaksi dívčím: „Pravděpodobně proto dnes nemám venkovské sídlo ani loď, ale mám ten největší luxus: svobodu.“ Právě o toto svobodné myšlení se snaží i ve své práci.

Sama sebe proto se zájmem pozoruje, jak stárne. Je to nepříjemné, a přesto vzrušující. Nechce strávit finále stěžováním a bědováním, v tom je zajedno s babičkou a matkou: „S jakou důstojností zestárly, to na mě udělalo dojem a to jsem si zapamatovala.“

Nejspíš také proto nevyhledávala nikdy estetické chirurgy a nenechala se jimi vylepšovat, což tvrdí i mnoho jejích kolegyň. Za zvlášť krásnou, nebo dokonce ženskou se nikdy nepovažovala, jak otevřeně přiznává.

Mladí milenci

Právě o toto svobodné myšlení se snaží i ve své práci. V současné roli sedmdesátnice, které se dvoří pětačtyřicátník, ve filmu Mladí milenci nenechává Fanny Ardant žádný prostor pro pochybnosti.

Láska nezná věkové hranice. Francouzka se na plátně vyhýbá klišé: „Nudí mě, že se pořád říká, že muži se dívají jen na mladší. To není pravda.“

Zdroj: vlasta.cz, a-rabbitsfoot.com, imdb.com

Související články