Chtěla být lékařkou, ale sen jí zmařila tragická nehoda. Autobus, ve kterém jela jako 19letá ze školy, havaroval a ona byla v ohrožení života. Ten si vybojovala a začala malovat.

Jejím osudovým mužem se stal o 20 let starší umělec Diego Rivera a jejím obrazům se dostalo uznání v USA, posléze i v Evropě a nakonec i v rodném Mexiku.

Její život nesvazovaly konvence, ale ničila jej bolest a neustálé operace. Milovala muže i ženy, podstoupila desítky zákroků a byla aktivní komunistkou.

VIDEO: Nekonvenční život Frida Kahlo. Podívejte se na video.

Zdroj: Youtube

Sen o medicíně zmařila nehoda

Frida Kahlo se narodila v roce 1907 na předměstí Mexico City a do vínku dostala jak krásu, která okouzlila mnoho mužů a žen, tak živelnost a nespoutanost. Tedy vlastnosti, které jí pomohly vyrovnat se s následky tragické nehody a díky kterým se nikdy nenechávala svazovat konvencemi. Žila podle svého, jak chtěla a s kým chtěla.

V devatenácti letech snila o tom, že se stane lékařkou, a s přáteli vedla plamenné politické a filozofické debaty. Poté ale málem nepřežila nehodu autobusu – pánví jí projela železná tyč, měla zlomenou páteř, 11krát přeraženou nohu a hrozilo, že už nikdy nevstane z vozíčku.

Mohla se litovat během měsíců, kdy v sádře ležela upoutaná na lůžku, ale ona svou bolest využila a přetavila do obrazů.

Jak se říká, že všechno zlé je pro něco dobré, tak Frida začala na lůžku malovat – otcovými olejovými barvami na matkou speciálně upravený malířský stojan, na který si dala zrcátko. A začala tvořit své ikonické autoportréty, kterých nakonec vzniklo na pět desítek.

Vztah slona a hrdličky

Začal se psát zcela nový příběh Fridy Kahlo. Stala se aktivní komunistkou a obdivovatelkou marxismu, na jednom z mnoha bujarých stranických večírků potkala i svého osudového muže, významného malíře Diega Riveru. Ten se nechal okouzlit jak její krásou a divokostí, ale okamžitě rozpoznal i její genialitu a talent.

Brzy se vzali, věkový rozdíl i skutečnost, že jako páru se jim říkalo slon a hrdlička, pro ně nebyly překážkou. Byli si inspirací a podporou, zároveň jim však nikdy nic neříkala věrnost. On měl neustálé pletky se svými modelkami, aféru měl dokonce i s Fridinou nejbližší osobou, její sestrou.

Ona jej podváděla také, s muži i se ženami. Jejím milencem byl dokonce i ruský emigrant Lev Trockij. Nespoutaný život, zdravotní problémy i bolest způsobenou opakovanými potraty vždy dokázala přenést na plátno.

Na úspěch doma si počkala

První velké úspěchy zaznamenala nejdříve v USA, kam s Diegem na čas přesídlili. Později jí padla k nohám Paříž, když Muzeum Louvre koupilo její obraz Rám.

Po návratu z Evropy zjistila, že Diego požádal o rozvod, a ač ji to zlomilo, mluví se o jejím umělecky nejsilnějším období. Za zmínku stojí například autoportrét Dvě Fridy.

Nakonec vstoupila podruhé do stejné řeky – svou životní lásku si vzala podruhé a pokračovali ve vzájemném podvádění. Frida trpěla čím dál většími bolestmi, nosila korzety, ale nic nepomáhalo. Její plamen jako by vyhasínal a Fridě docházely síly. Čekal ji však životní triumf.

V dubnu 1953 měla první výstavu v rodné zemi a dočkala se uznání, již tedy nebyla vnímána jen jako Diegova manželka. Na výstavu se nechala donést na lůžku, lékaři jí totiž nařídili klid a ona svérázně jejich pokyny obešla. Jako by tušila, že se její čas nachýlil a další výstava už nebude.

Zemřela o rok později. Do deníku si stihla napsat, že si přeje odchod radostný a již se nikdy nevrátit. Kdyby tak tušila, že se stane ikonou feministického hnutí i LGBT komunity a vzorem pro lidi s handicapem, čímž si zajistí nesmrtelnost.

Zdroj: vlasta.cz, Nekonvenční život Fridy Kahlo: Nevěra, spousta bolesti, ale i síly, novinky.cz, blesk.cz

Související články