Kdo byli věrozvěstové Cyril a Metoděj a proč slavíme jejich svátek? Zajímavosti, které jste netušili

Den volna v podobě státního svátku je příjemným zpestřením pracovního týdne. O ten, který letos připadá na pátek, se postarali chlapíci Cyril a Metoděj. Proč zrovna jejich svátek slaví celá Česká republika, když ten váš ne?

Svým působením se bratři Cyril a Metoděj, kteří pocházeli ze Soluně, nesmazatelně zapsali nejen do českých učebnic dějepisu. Tyto misionáře, kněží, mnichy a věrozvěsty velebíme hlavně proto, že v roce 863 přišli na Velkou Moravu (na přání knížete Rostislava), prosadili staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk, přeložili řadu náboženských textů do staroslověnštiny a Konstantin vytvořil nové písmo – hlaholici.

To všechno jsou věci, které si ze školy pravděpodobně pamatujete, z následujících zajímavostí vás ale možná něco přeci jen překvapí.

5. července na Velkou Moravu nepřišli

Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje se v Česku a na Slovensku slaví 5. července. Tento den ale není dnem, kdy bratři dorazili na Velkou Moravu. V roce 1863 na 5. července papež Pius IX. stanovil (na žádost olomouckého arcibiskupa Bedřicha z Fürstenberka) oslavy tisíciletého výročí jejich příchodu a tento den bratrům posléze i zůstal.

Zdálo se to totiž nejvhodnější mimo jiné kvůli upálení mistra Jana Husa, které si připomínáme 6. července. Cyril a Metoděj ve skutečnosti na Velkou Moravu dorazili pravděpodobně někdy v průběhu května.

Dva muži a šest jmen

Starší z bratrů se narodil v roce 813 (některé zdroje uvádějí, že to bylo v roce 815) jako Michael a až později v klášteře přijal kněžské jméno Metoděj. Mladšího Konstantina dělilo od jeho nejstaršího bratra dokonce 14 let, a přestože ho známe povětšinou spíše jako Cyrila, toto jméno přijal, až když vstoupil do kláštera, což učinil jen velmi krátce před tím, než zemřel. Ve starší literatuře se můžeme setkat také se staročeskými jmény Crha a Strachota.

VIDEO: Podívejte se na animované vyprávění, které namluvil Jiří Lábus.

Zdroj: Youtube

Celebritami díky ostatkům

Jednou z misí, které bratři během let podnikli, byla ta ke kočovným Charazům na Krymu. Křesťanství se jim tam sice příliš rozšířit nepovedlo, ale z jejich cesty vzešel významný objev – byly totiž nalezeny ostatky římského papeže z prvního století Klimenta.

Bratři je v roce 867 přinesli do Říma tehdejšímu papeži Hadriánovi II. To z nich udělalo celebrity a později jim to pomohlo otevřít nejedny dveře.

Cyrilici nevytvořil Cyril

Přestože podle názvu to svádí přisuzovat autorství písma vytvořeného pro zápis staroslověnštiny a později církevní slovanštiny Cyrilovi, on ho nevytvořil. Cyrilice vznikla v Bulharsku ke konci devátého století a její autor není prokázán. Různé teorie autorství písma nicméně přisuzují různým věrozvěstovým žákům.

Cesty se rozdělily

Cesty obou bratrů rozdělila v roce 869 smrt. Cyril totiž v tomto roce nedlouho po čtyřicítce zemřel v Římě na tuberkulózu. Metoděj, který se později stal biskupem a pokračoval v tom, co spolu s bratrem započali, padl během jedné ze svých cest do franckého zajetí. Z něj ho vysvobodil papež po dvou a půl letech. Nakonec zemřel v roce 885, bylo mu přes sedmdesát.

Po letech filmovými hvězdami

V roce 2013 byla uvedena čtyřdílná historická série a také osmdesátiminutová filmová verze Cyril a Metoděj – Apoštolové Slovanů režiséra Petra Nikolaeva. Metoděje si zahrál Roman Zach a Cyrila ztvárnil Ondřej Novák. V roli knížete Rostislava se představil Milan Bahul. Film vznikl u příležitosti výročí 1150 let od příchodu Cyrila a Metoděje na území dnešní Moravy.

VIDEO: Podívejte se na trailer k filmu o Cyrilu a Metodějovi.

Zdroj: Youtube

Tip na výlet!

Léto je mimo jiné obdobím výletů, a pokud vás pánové Cyril a Metoděj zajímají, můžete se vydat na některá místa, která jsou s nimi v Česku spjatá a vzdávají jim hold. Jde například o kapli sv. Cyrila a Metoděje s pramenem Cyrilka v Čeladné, o památník Cyrila a Metoděje ve Strachotíně nebo o kapli sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti.