Noe, Lot, Putifar. Více či méně známá jména z bible. Všichni tito muži ovšem měli i své ženy, které posvátné židovské a křesťanské texty zmiňují. Tyto manželky ale zůstaly bezejmenné, nebo jinak – dnes je známe jako Lotovu ženu či Putifarku, Putifarovu manželku. A najít zmínku o Noemově ženě je takřka nemožné. Člověk ani nemusí číst bibli, stačí se podívat na četná vyobrazení slavného příběhu Noemovy archy o záchraně vybraných lidí a zvířat před potopou, Božím trestem.
Zatímco na obrazech sledujeme všechny možné páry ze zvířecí říše, Noe stojí po jejich boku většinou sám. Nikde žádná žena, přitom je jasné, že dramatickou plavbu (a nejspíš i stavbu archy) jeho manželka absolvovala také. V dějinách však získala jen bezejmenné místo po boku dalších šesti lidí (synů a jejich manželek), kteří se na obrovské plavidlo nalodili. V bibli je několik set ženských postav, přesto známe spíše Mojžíše než jeho odhodlanou sestru Miriam, čteme častěji o Danielovi předhozeném lvům než o svlékající se Zuzaně či o Jonášově cestě do nitra velryby než o stanovém kolíku v ruce statečné Jael. Toho si všímá Jan Fingerland ve své knize Hebrejky o biblických matkách, démonkách, královnách a milenkách. „Ženy tvoří polovinu lidstva, avšak v bibli představují ženské postavy jasnou menšinu. Přitom mnohým z nich bibličtí vypravěči přisuzují výraznou úlohu a i mnohé vedlejší postavy jsou zajímavějšími aktéry než jejich mužští protihráči, navíc jde často o plnokrevné literární charaktery,“ popisuje Fingerland, co ho vedlo k sepsání knihy, v níž mimořádně čtivou a mnohdy zábavnou formou znovu vypráví tisíce let staré příběhy, nahlíží na ně pohledem starých rabínů i moderních biblistů a biblistek a vysvětluje, jak a proč se v některých případech vykládají tak, jak se vykládají. Viz dva následující úryvky z knihy.
Nevinná pramatka Eva
Která biblická žena je nejdůležitější? Nepochybně ta první. A navíc, je přece pramatkou všech lidí a předobrazem všech příštích žen. Je nejen první, ale také nejspíš nejznámější. Stačí v hovoru brnknout o signální slova jako žebro, strom, had, jablko nebo fíkový list, a každý ví, že je řeč o prvním páru, Adamovi a Evě, a jejich neposlušnosti, která vedla k vyhoštění z Edenu. Několikatisíciletá tradice se na Evu dívá jako na první femme fatale, typ ženy, která dokáže ovládnout nějakého muže, přivést ho do neštěstí a občas při tom zahubit i samu sebe. Není to vlastně moc příznivý obraz. Možná je čas ho trochu zkomplikovat.
Od starověku hrála Eva roli prototypické svůdnice, která jako první okusila jablko. Moderní kultura se více soustředila na její vykreslení jako živočišné samice, jak je to patrné na popkulturních verzích osoby, která se z „praženy“ stala spíše „nadženou“, vždy mladou, učesanou, žádoucí i žádostivou. Ostatně už rabínská tradice dospěla k závěru, že byla nejkrásnější ženou, jaká kdy žila.
Jak víme, Adam a Eva se „nenarodili“, byli stvořeni, ale nevíme, v jakém věku. Opět podle rabínské spekulace bylo oběma provinilcům dvacet let, což lze chápat jako poučený odhad vzhledem k tomu, co se pak mělo stát. Stejná tradice dodává, že oba dvacetiletí novorozenci pojedli zakázané ovoce ještě tentýž den, co přišli na svět, což byl pátek.
Lze si představovat, že Eva byla pro Adama výjimečná a jedinečná, ale současně byla především „ženou obecnou“, v níž byl obsažen potenciál všech příštích žen. Například se zdá, že byla ve srovnání s Adamem aktivnější a iniciativnější. To je „partnerský model“, který se v bibli ještě několikrát zopakuje.
Je patrné, že byla zvídavá. Šmejdila po Ráji, jako by si ho mapovala pro další zužitkování. Text doslova říká, že když dorazila ke Stromu poznání, viděla, že je „dobrý k jídlu a příjemný na pohled“. To je praktická stránka její povahy. Současně ale víme, že ona ví, co jí řekl had – okusí-li zakázané ovoce, získá poznání, díky kterému oba lidé „budou jako bohové“. Touží Eva také po poznání? Nebo po tom, aby byla rovna Bohu?
Od Adama se liší i tím, že je výřečná, v textu mluví mnohem víc než muž a umí s řečí zacházet vynalézavěji. Jak si všímá britská literární historička Karen L. Edwardsová, první Evinou akcí v příběhu je, že „vypráví příběh“. Nejdříve, když mluví s hadem, který se podivuje, že lidé nesmějí jíst, co chtějí, a Eva mu převypráví po svém, co je a co není předmětem Božího zákazu. Podle Edwardsové se Eva snaží postavit dva silné „mužské hráče“ proti sobě. Pravda je, že je na světě teprve chvíli a nemůže si být jistá, jak to s tím stromem opravdu je. Stejně tak nemá dost informací o tom, kdo je v Ráji opravdu boss, a kdo jenom machruje.
Démonická nesmrtelná Lilit
Jsou lidé, kteří věří, že Lilit byla první ženou biblického Adama, ještě před tím, než přišla na svět naše pramatka Eva. A to přesto, že Lilitino jméno v příběhu o stvoření člověka ani jednou nepadne. Objevuje se ale v jiných biblických pasážích, protože původně byla Lilit někým jiným než ženou z masa a kostí, totiž démonem, který děsil celé generace lidí.
U dámy na věku nezáleží, ale 4000 let přece není málo. Zhruba tak dlouho provází lidstvo tato bytost. Dante Gabriel Rossetti o ní v básni napsal, že „je stále mladá, zatímco zem už zestárla“. Jako literární postava je vlastně mnohem starší než text hebrejské bible.
Víme o ní už ze starých babylonských amuletů, objevila se v různých podobách u Chetitů, Egypťanů, Řeků a dalších národů. Nejdříve vystupovala v roli okřídleného pouštního démona ženského pohlaví, ale postupně se posouvala blíž k lidským obydlím, až pronikla i do jejich ložnic. Do bible sice doklopýtala už značně pochroumaná, ale znovu se oklepala a v pozdějších židovských spisech povýšila právě až na první ženu Adamovu, ještě před pramatkou Evou.
Co je klíčem k její životaschopnosti? Pravděpodobně schopnost rozněcovat fantazii, hlavně mužskou. Dokázala hrát na skryté lidské touhy, ale i obavy. Díky tomu se ve zdraví dožila 21. století a bude tu jistě i v době, až tu nebudeme my.
Na starověkých vyobrazeních se objevuje ve společnosti sov (případně i lvů nebo hadů), což upomíná na její schopnost létat, kterou sdílela s dalšími obyvateli orientálního polosvěta, ale také na její noční rejdění. Poselství je jasné: Lilit je tvor, který pochází z temnot a má povahu lovce.
V průběhu časů se měnila její kořist. Zprvu lidé věřili, že ohrožuje především ženy, zejména v kritických okamžicích jejich života, v době první menstruace, sňatku, ztráty panenství a porodu dítěte. „Ty, která létáš temnou místností, hned zmiz, okamžitě, Lilit!“, píše se na tabulce nalezené v dnešní Sýrii. Někdy před 2700 lety se tak někdo snažil Lilit zapudit tím, že vysloví nahlas její jméno.
Jiná tradice ji vidí především jako svůdkyni mužů. Na mezopotámských vyobrazeních vypadá jako vnadná žínka, nahá, s dlouhými vlasy a samozřejmě vybavená párem křídel. Úhledný dojem kazí jen pařáty na nohou. Což neznamená, že je ošklivá, ostatně její jméno může souviset i s lalu nebo lulu, tedy slovy pro potulování se nebo smilnění. V Babylonii byla chápána jako doprovod bohyně Ištar, byla tedy možná něčím jako posvátnou nevěstkou.
Lilit byla v pomyslných dějinách lidstva první ženou, která trvala na přirozené rovnosti s mužem – oba byli přece uděláni z hlíny, podle obrazu Božího, a ve stejnou dobu. Proč by se necítila být rovnoprávná s mužem? Myšlenka, že se Lilit raději vzdala života v Ráji, než aby se vzdala samostatnosti, v sobě skutečně obsahuje silný emancipační náboj.
Je příznačné, že oba, Lilit i Adam, nakonec opustí Ráj, ale jen Lilit tak učiní z vlastní vůle. Také její schopnost létat vlastně znamená, že Adama předčila, protože on, stejně jako ona vyrobený z hlíny zůstal k zemi nadosmrti uvázán a „v potu tváře dobývá svůj chléb“. V Abecedě Ben Siry navíc Lilit odletí nikoli do pouště, jak tomu bylo ve starých orientálních verzích, ale k Rudému moři! Právě tady začala svoboda Izraelitů během exodu, útěku z egyptského otroctví a cesty do Zaslíbené země. Odchod do těchto míst je velmi výmluvným symbolem získání svobody. A vzhledem k tomu, že je nakonec ponechána tam, kde chce sama přebývat, dá se mluvit o určitém vyrovnání s Bohem.
ZDROJ: časopis Vlasta, Jan Fingerland: Hebrejky: Biblické matky, démonky, královny i milenky, 2022, https://link.springer.com/chapter/10.1057/9780230282018_3
