Herecké geny zdědila po mamince, která hrála ochotnické divadlo. Velmi brzo se tedy i Jiřina objevila na plátně i v divadle. Vystudovala sice gymnázium a nějakou dobu pracovala jako učitelka, ale herectví se věnovala neustále. Na DAMU se dostala až napotřetí a po ukončení jí Jan Werich nabídl angažmá v divadle ABC. Později bylo její domovskou scénou Divadlo Na Vinohradech, kde excelovala například v představení Idiotka, Kočičí hra či Dům na nebesích.
Filmy, televize a dabing
V 60. letech minulého století hrála v mnoha skvělých filmech, po roce 1970, kdy si zahrála ve snímku Ucho, téměř netočila. Objevovala se ale v televizi, například v seriálech Chalupáři, F. L. Věk, Létající Čestmír či My všichni školou povinné, vytvořila populární duo s Vladimírem Dvořákem v pořadu Televarieté. Kromě televize také namluvila televizní večerníčky, například Příběhy ovčí babičky, Pohádky z mechu a kapradí s Křemílkem a Vochomůrkou nebo Rákosníček a hvězdy.
Ocenění – od Lva po medaili od prezidenta
Získala také řadu ocenění, dvakrát získala Českého lva za hlavní roli (Nesmrtelná teta, Fany), získala i cenu Thálie (2011) za celoživotní dílo. V roce 2013 obdržela medaili Za zásluhy od prezidenta a v roce 2016 převzala na Mezinárodním filmovém festivalu ocenění za mimořádný umělecký přínos české kinematografii.
Bílá paní (1965)
Nesmrtelná komedie o Perchtě z Borštejna aneb Bílé paní, v níž si zahráli tehdejší herecké hvězdy, včetně Vlastimila Brodského, Rudolfa Hrušínského či Miloše Kopeckého, patří dodnes k perkám české kinematografie. Jiřina Bohdalová si ve snímku zahrála servírku Andulu, která v kostýmu Bílé paní způsobí na hradě neuvěřitelné zmatky. Nekompromisní satira komunistické společnosti se promítala v roce 1970 a pak byla zavřená do trezoru až do roku 1989.
Dáma na kolejích (1966)
Komediální muzikál o tramvajačce Marii, která zjistí, že jí je manžel nevěrný a vyvodí z toho důsledky. Vybere všechny peníze ze spořitelny a nakoupí si oblečení, zaplatí si proměnu v salónu krásy a manželovi se začne mstít za jeho nevěru. Tahle role byla Bohdalové napsaná na míru a podílela se prý i na scénáři. Jak později vzpomínala, natáčení si opravdu užila, protože ráda zpívá. Pokud jde proměnu v elegantní dámu, o tu se ve filmu postarala Olga Knoblochová, alias Lady Dermacol.
Světáci (1969)
Další komedie z pera režiséra Zdeňka Podskalského (Bílá paní) je skutečně nesmrtelná. Dodnes dokáže rozesmát i ty, kteří tehdy ještě nebyli na světě. Kultovní komedie o třech buranských fasádnících a třech hospodských holek na vzdělané gentlemany a dámy. Film je plný improvizací a hlášek, které zlidověly. Trojici světáků si zahráli Vlastimil Brodský, Jiří Sovák a Jan Libíček, trojku „lehkých“ slečen Jiřina Bohdalová, Jiřina Jirásková a Iva Janžurová. Skvělé herecké výkony a famózní Bohdalová.
Ucho (1970)
Psychologické drama v režii Karla Kachyni sedlo Jiřině Bohdalové jako ulité. Film otevřeně kritizoval komunistické praktiky a premiéru měl až v roce 1990. Hned po natočení skončil v trezoru. Jiřina Bohdalová v roli manželky vysokého vládního činitele, kterého hrál její tehdejší manžel Radoslav Brzobohatý, dokázala, že je skvělá herečka nejen v komediálních rolích, ale i v těch dramatických. Thriller z politického prostředí se stal pro Bohdalovou životní rolí.
Čtyři vraždy stačí, drahoušku (1970)
V roce 1970 točila Jiřina Bohdalová jeden film za druhým. Kromě snímku Ucho, Pěnička a Paraplíčko či Vražda dr. Čerta, natočila taky výtečnou komedii Čtyři vraždy stačí, drahoušku. Crazzy komedie patří do filmové síně slávy. Film je plný skvělých herců, vtipných hlášek a také kreseb Káji Saudka. Jiřina Bohdalová zde hraje redaktorku společenské rubriky Sabrinu, kterou se snaží oslnit učitel George Camel, jehož hraje Lubomír Lipský. Právě Lipský a Bohdalová zde vytvořili nezapomenutelnou filmovou dvojici.
Nesmrtelná teta (1993)
Za roli tetičky Závisti získala Jiřina Bohdalová Českého lva. A dokázala tím, že na filmování nezanevřela ani po roce 1989. Filmová pohádka na motivy Karla Jaromíra Erbena vypráví příběh o tom, že štěstí pomine, rozum se ztratí a jediné, co zůstává, je závist. Film se natáčel mimo jiné na zámku ve Vranově nad Dyjí, Sychrov a Horšovský Týn, Kopicově statku v Českém ráji a ve skanzenu Kouřim. Scénárista Zdeněk Zelenka psal roli Závisti přímo pro Jiřinu Bohdalovou.
Fany (1995)
Jiřina Bohdalová a Jiřina Jirásková. Obě předvedly v tomto dramatu naprosto úžasné výkony. Příběh o dvou stárnoucích sestrách, které se liší intelektem i povahou, je citlivě humorný. Bohdalová jako Fany zde předvedla jeden ze svých nejlepších životních hereckých výkonů. Film režíroval opět Karel Kachyňa. Jiřina Bohdalová prozradila, že se před natáčením kvůli roli Fany nechala na jeden den zavřít do ústavu pro duševně choré, aby postavu ztvárnila co nejvěrněji. světácičtyřNení divu, že za tuto roli získala svého druhého Českého lva. Naprosto zaslouženě.
Zdroj: https://www.vlasta.cz/, https://www.csfd.cz/
