Toho rána 6. února 1952 se Alžběta probudila uprostřed keňské přírody v dřevěném domku postaveném ve větvích mohutných stromů obklopených divokou africkou zvěří. Ještě to netušila, ale přes noc se stala královnou Velké Británie a dalších zemí Commonwealthu, protože její otec, těžce nemocný král Jiří VI., prohrál ve spánku svůj boj s rakovinou. Od nejzásadnějšího okamžiku života pětadevadesátileté panovnice uplývá právě 70 let, přičemž Velká Británie se chystá připomenout platinové výročí královnina usednutí na trůn celoročními oslavami, jež vyvrcholí začátkem června.

Jinak než jsme si to představovali

O pouhý den dříve tehdy pětadvacetiletá princezna, doprovázená svým manželem Philipem, ještě ulehčeně fotila slony v proslulé rezervaci tehdejší britské kolonie a chystala se na další cesty. Zastupovala slábnoucího otce na cestě, již měla završit v Austrálii a na Novém Zélandu. Tam však tehdy nedojela, naopak okamžitě vyrazila domů.

Alžběta věděla o králově nemoci, přesto ji jeho smrt šokovala. Vždyť měl za sebou několik úspěšných operací a poslední lednový den se s ní ještě loučil na letišti a dával jí poslední rady, jak zvládnout oficiální cestu. Ani král, ani ona nebyli původně předurčeni stát se panovníky, ale po historickém odstoupení králova bratra Eduarda VIII. museli rychle přivyknout skutečnosti, že jejich život se bude odvíjet úplně jinak, než si představovali.

Jim Corbett, lovec a autor knihy o královně Alžbětě II.:

Jim Corbett, lovec a autor knihy o královně Alžbětě II.:

„Poprvé v dějinách vylezla mladá dívka jednoho dne na strom jako princezna a poté, co prožila – jak sama uvedla – nejdramatičtější moment svého života, druhého dne sestoupila dolů jako královna.“  

Říká se, že zprávu o otcově smrti přijala stoicky, nedala najevo pohnutí. „Ačkoli to nedávala veřejně najevo, zbožňovala otce a byli si velmi blízcí,“ napsala autorka královniny biografie Sarah Bradfordová. Zkrátka okamžitě přijala novou roli. Z princezny Alžběty se stala královna Alžběta II.

Oficiální prohlášení proběhlo 8. února

Královnou byla oficiálně prohlášena o dva dny později, 8. února, v paláci sv. Jakuba nedaleko Buckinghamského paláce během dvacetiminutového ceremoniálu, jehož se zúčastnili členové Sněmovny lordů či zástupci Commonwealthu. Slavnostní korunovace, jedna z prvních událostí, kterou přenášely televizní kamery, se odehrála o rok později, 2. června 1953.

Alžběta II. už před sedmi lety stanula v čele nejdéle vládnoucích panovnic, když předstihla královnu Viktorii, jež vládla v letech 1837 až 1901. Nyní se dostala po bok tří vládců, kteří dosáhli platinového jubilea. Dva z nich ještě zažila, a to lichtenštejnského knížete Jana II., jenž panoval od roku 1858 až do roku 1929, a thajského krále Pchúmipchona Adunjadéta, jenž řídil zemi v letech 1946 až 2016. Prvenství nejdéle vládnoucích panovníků drží francouzský král Ludvík XIV. Král slunce vytrval na trůnu v letech 1643 až 1715 přesně 72 let a 110 dní.