Bydlíme v rodinném domku na konci města, takže první, co mě napadlo, byl zloděj! Rozsvítím a chci vzbudit manžela. Jenže postel je prázdná. Vstanu a potichu se plížím pokojem. Pootevřenými dveřmi ložnice proniká světlo. Zdá se, že z kuchyně. Zaslechnu, jak něco bouchlo. Panebože, manžel šel chytat lupiče a on ho něčím praštil! Uchopím stolní lampu a hrdinně kráčím bránit manžela.

V kuchyni se svítí. Dveře lednice dokořán a na zemi klečí manžel vedle rozbité láhve s pivem. „Ááá,“ vykřikne zděšeně a přitom shodí další flašku. „Ááá,“ zaječím a upustím lampu. Všude střepy.

Tučné překvapení

„Co to tady vyvádíš?“ vyjedu na manžela. „Dostal jsem hlad a hroznou chuť na pivo,“ přiznává zkormouceně. Kabátek od pyžama rozepnutý, kulaté bříško se dere ven. Manžel připomíná Otesánka. Že mě to nenapadlo už dřív? V poslední době dost přibral, všechno je mu těsné, košile nedopne a panděro mu visí přes opasek – jen do něj bacit motyčkou, jako to udělala ta babka v pohádce o Otesánkovi. Ale z manžela by nevypadlo děvče s jetelem ani sedlák se senem. Vypadly by z něj špekáčky, sýr, tlačenka, zbytek vepřoknedlozela a dokonce i dva pribináčky, které jsem tam měla připravené pro vnoučata!

Půlnoční milenka

Manželova „bílá láska“ není žádná vnadná plavovláska s bílou pletí, nýbrž naše bílá lednice, kterou chodí v noci plenit. Přiznal se, že tak činí již delší dobu, má prostě v noci „vlčí hlad“, nemůže si pomoct. Stopy svého zločinu prý zahlazuje nákupem potravin, abych nic nepoznala, ale i tak mi bylo divné, že jídlo v lednici mění často tvar, vzhled, značku i kvalitu… V tu noc však všechno prasklo. Manžel přežil moji přednášku o děsivých zdravotních následcích přejídání, přísahal, že pustí svou milenku k vodě, ale chyba lávky. Plenění pokračuje, jen se ho už nesnaží zahladit. Má vysoký tlak i cholesterol, přes ten pupek už ani nevidí čísla na váze (taková čísla už naše váha možná ani nemá), ale je mu to jedno. Se sexem už dávno sekl, což mě zas tolik netrápí, ale bojím se, aby to neseklo s ním.

Jarmila, Česká Třebová

NÁZOR PSYCHOLOGA: PhDr. Petr Šmolka

O svém trápení dokážete mluvit s úsměvným nadhledem. Jen se obávám, že vás to stojí hodně sil. Pro ženu je vždy velmi náročné, má-li žít s mužem, který jí nemá čím imponovat. Před ledničkou ve střepech klečící tlouštík sice pobaví, leč imponovat tím zrovna nebude. Pro jednou může být únosné, sdělíte-li mu, jak vám jeho počínání vadí; běda však, kdyby se téma „bílé milenky“ mělo objevovat příliš často. Zcela nesmyslné by bylo, kdybyste držela u lednice noční hlídky, případně muže každé ráno převažovala.

Pomyslné světýlko na konci tunelu byste však uvidět mohla. Váš muž už asi bude ve věku, kdy bude potřebovat od svého praktického lékaře dobrozdání, že může řídit automobil. Třeba byste se s ním mohla pokusit domluvit (s tím lékařem), že podmínkou pro vydání potvrzení by byla změna mužových stravovacích návyků. 

Autor: Tereza Lokajíčková

Zdroj: časopis Květy

Související články