Povídání s muži ve virtuálním prostoru mi vlilo novou krev do žil. Je zvláštní, co nevinný flirt se ženou dokáže. Muži mi na základě informací v mém profilu každý den plnili schránku svými vzkazy a vůbec jim nevadilo, že ikonku s fotografií jsem nechala prázdnou. Začala jsem se cítit žádaná a neuvěřitelně přitažlivá. Psaní s neznámými muži se rázem stalo hlavní náplní mých opuštěných večerů.
Jednoho dne mi ale ve schránce přistál vzkaz od uživatele se záhadnou přezdívkou „agentprovocateur007“. Komunikoval úplně jiným stylem než ostatní muži, byl galantní a dle všeho i vzdělaný, protože jeho psanému projevu se nedalo nic vytknout. To mi imponovalo. A i přestože jeho seznamkový profil také postrádal fotografii, začal mě zajímat. Psali jsme si téměř neustále, těšila jsem se na každé nové cinknutí telefonu, na každou jeho zprávu. Komunikaci s ostatními nápadníky jsem postupem času zcela omezila. Měla jsem ho plnou hlavu a naše flirtování začalo velmi rychle dostávat sexuální nádech.
Vzrušující setkání
Jsem poměrně stydlivá a tak mi bylo ze začátku trochu proti srsti popisovat své sexuální touhy, ale chtíč, který ve mně narůstal, byl silnější. Skrz písmenka jsem se odvázala. To samozřejmě Patrika, jak se můj tajný vyvolený jmenoval, nabudilo a začal žadonit o schůzku. Už po pár větách mi bylo jasné, že naše rande se bude odehrávat v posteli. A popravdě? Ani mi to moc nevadilo. Vždyť přece zažít trochu intimního dobrodružství ještě nikoho nezabilo.
Nic nenasvědčovalo, že by to mohl být malér.
Sešli jsme se hned druhý den a rovnou na to hupsli. Musím říct, že to bylo něco nepopsatelného, nic podobného jsem v životě nezažila. Už chápu jeho dvojsmyslnou přezdívku na internetu, protože provokatér to rozhodně byl. Začali jsme se scházet pravidelně a mně se ve společnosti usměvavého sympaťáka s hlubokýma oříškově hnědýma očima líbilo čím dál tím víc.
Milostný trojúhelník
Po dlouhé době jsem byla opravdu šťastná, čehož si všimlo i moje okolí. Zářila jsem jako sluníčko a práce mi šla od ruky. Dobrovolně jsem se ujala i zaučování nové kolegyně Martiny, která k nám do firmy nastoupila před několika týdny. Skvělá holka! Bavily jsme se stále víc, až se z nás staly kamarádky. Chodily jsme spolu na obědy a probíraly navzájem své životy. Zatímco ona mi vyprávěla o svém manželovi, já ji zahlcovala superlativy o svém tajemném amantovi.
Jednoho dne se však na jejím pracovním stole objevil rámeček se svatební fotografií a já leknutím málem spadla ze židle. Z obrázku se na mě bezelstně zubil Patrik! Zůstala jsem jako opařená a chvíli ten šok zpracovávala. „Jaká je pravděpodobnost, že se tohle stane v téměř stotisícovém městě?“ ptala jsem se sama sebe stále dokola a pořád nemohla uvěřit té neuvěřitelné zradě, kterou mi osud přichystal. Následující noc jsem celou probrečela. Bylo mi jasné, že náš románek musí skončit. Budoucnost vztahu se ženatým chlapem je nulová a o kamarádku přijít nechci.
Mlčeti zlato
Patrikovi jsem se proto se sebezapřením začala ozývat stále méně a méně a žádosti o schůzku ignorovala. Jeho vytrvalé prosby mě ale nakonec dohnaly k ráznému kroku. „Někoho jsem potkala a začíná to být vážné,“ napsala jsem mu smsku s tím, aby už mě nikdy nekontaktoval. „Zpráva zobrazena“ objevilo se na displeji telefonu po chvíli. Na odpověď jsem ale čekat nemusela, věděla jsem, že pochopil. A Martina? Před tou dodnes mlčím jako hrob.
Zdroj: vlasta.cz
