Neratov se stal v 17. století poutním místem. U tamního kostela vytékal pramen, který střežila sošky Panny Marie a té se přisuzovala zázračná uzdravující moc. Postupem času popularita poutního místa stoupala, tak se mezi lety 1723–1733 místo starého kostela vybudoval nový kostel Nanebevzetí Panny Marie.
Během války přišel Neratov o poklidnou atmosféru. Ruský voják zasáhl pancéřovou pěstí kostel, který následně 10. května 1945 vyhořel. Brzy nato odsunuli původní obyvatelstvo. Do roku 1960 zaniklo v pohraničí 130 obcí a 3 000 osad vypadalo to, že podobný osud čeká i Neratov.
Ze života rodáka
Klement Neugebauer se v Bärnwaldu narodil roku 1937. Válku prožil jako malé dítě, ale poválečné zážitky ho tížily celý život. Jeho otec nebyl člen žádné strany a ani nepodporoval politiku Říše. Klementův starší bratr Alfréd musel v osmnácti letech v dubnu 1945 narukovat a dostal se do ruského zajetí. Čím blíže byl konec války, tím větší strach měli obyvatelé z Rusů. „U nás doma byli asi čtyřikrát. Vždycky dostali najíst, nic vážného nám neprovedli. Jen jednou chtěli znásilnit matku, ale táta ji ochránil. Sebrali nám jednoho koně… Během jejich pobytu došlo v sousedství k řadě sebevražd,“ vypráví pan Neugebauer.
Po odchodu Rusů si ale němečtí obyvatelé neoddychli. Ozbrojené jednotky českých Revolučních gard měly za úkol obnovit vládní moc v neklidném pohraničí, řada ale svého postavení zneužila. Do Neratova se dostali pravděpodobně 26. května 1945 a nastalo „velké mlácení“. Lidé se museli dostavit do místního hostince, kde je postupně předvolávali a vyslýchali. Před stolem samozvaných soudců byla položena pryčna, kolem níž stáli gardisté s obušky a ihned po výsleších na ní vykonávali tresty. Klement Neugebauer vzpomíná: „Někteří si asi trest zasloužili. Ale pohled na týrané otce od rodin, kteří se chtěli spolu se svými bližními jen dočkat konce války, byl otřesný. I otec musel ulehnout na pryčnu.“
Když gardisté odjeli, měli se obyvatelé dostavit do sběrného střediska. Klementův otec měl ale přítele komisaře, který se za něj zaručil, a tak nemusela rodina do odsunu.
Klement Neugebauer se přestěhoval do středních Čech. Neratov se zcela vylidnil. V roce 1973 byl vydán demoliční výměr na kostel Nanebevzetí Panny Marie. Demolice se ale kvůli nedostatku financí nekonala.
Obnovení života v Neratově
Po sametové revoluci na zničený kostel, dva stálé obyvatele a několik chatařů v Neratově narazil farář Josef Suchár. Josef s několika rodinami zahájil opravy. Založil Sdružení Neratov, o.s., které pracuje s postiženými v chráněných dílnách. Mohou vytvářet dárkové předměty, pracovat na statku, v zahradnictví, v prádelně, v kuchyni, starají se o zahrady a o okolí. Během rekonstrukce kostela Josefa Suchára napadla jeho proslulá skleněná střecha, která nyní láká tisíce turistů. V Neratově vznikl i malý pivovar, navazující na tradici vaření piva. Buduje se dokonce společenský dům, jelikož zde enormně narůstá zájem o svatební obřady.
„Lidská velikost je v tom, kolika lidem pomůžete žít, ne kolik jich ovládnete a zlikvidujete,“ říká místní farář Josef Suchár.
Podpořte Paměť národa
Podpořte Paměť národa
Vzpomínky pamětníků pocházejí ze sbírky Paměť národa, kterou spravuje obecně prospěšná společnost Post Bellum díky podpoře soukromých dárců. Podpořit ji můžete i vy drobnou částkou nebo vstupem do Klubu přátel Paměti národa. Přispět můžete také na novou aplikaci Paměť národa, která přinese více článku a videí do vašeho mobilního telefonu. Více na podporte.pametnaroda.cz.