Zdroj: Shutterstock
Zamilovala jsem se do přítele své dcery. Ta mě za to nenávidí a nechce mě už nikdy vidět
Lidské osudy mohou být někdy pěkně zašmodrchané. Přestože na jedné straně prožívám nejkrásnější období svého života, na straně druhé zažívám peklo. Zamilovala jsem se totiž do přítele své dcery. A mezi námi je konec, dcera se mnou odmítá komunikovat.
Vyrůstala jsem v rodině, kde bylo všechno nalinkované. Rodiče mě drželi dost zkrátka a já nebyla typ, co by rebeloval. Není divu, že i s láskami jsem si dávala na čas. A možná i proto jsem později podlehla prvnímu, který o mě projevil zájem. V devatenácti, hned v prváku na vysoké, jsem otěhotněla. Rodiče se mnou odmítali mluvit, prý jsem si zničila život, a nutili mě k potratu. Odmítla jsem a dítě jsem si „vydupala“. Nastěhovala jsem se k Jirkovi a jeho rodičům, kde jsme vydrželi rok. Nikdy jsem nelitovala a svou dceru Zuzku jsem bezmezně milovala.
Samoživitelka s dcerou
S Jirkou jsme se pak odstěhovali do pronájmu, vzali se a zdálo se, že máme před sebou hezký život. Ale i když jsme se snažili, neklapalo to. Zuzce byly čtyři roky, když jsme se rozešli. Já si dálkově dodělala překladatelství, našla si dobrou práci a i jako samoživitelka jsem to zvládala celkem s přehledem. Jirka se po čase znova oženil, založil novou rodinu a o Zuzku ztratil postupně zájem. Nebylo to ideální, chyběl jí táta, který by s ní blbnul, chodil na výlety, a především postrádala mužský vzor.
Roky ubíhaly a ze Zuzky vyrostla hezká slečna. Dobře se učila a já na ni byla pyšná. Myslela jsem jen na práci a na ni, muže jsem vytěsnila a pořád jsem byla bez partnera. Kolegyně i kamarádky mě neustále tlačily, abych nezůstávala sama, ale já nikoho nechtěla. Možná jsem se bála dalšího zklamání.
Dcera si našla staršího
Zuzka vystudovala gymnázium a dostala se na vysokou školu. Začala bydlet s kamarádkami, domů chodila minimálně a na mě postupně začala doléhat samota. Bylo mi jednačtyřicet, takže žádné stáří, udržovala jsem se v kondici, každé ráno jsem chodila běhat a byla jsem na sebe přísná i v jídelníčku. Zkrátka jsem se nějak "zabavovala", abych nemyslela na hlouposti.
Jednoho dne mi dcera oznámila, že by mi ráda někoho představila. Pár chlapců mi už v minulosti ukázala, tak jsem se domnívala, že to nebude opět nic vážného. Muž, který se u nás druhý den objevil, mi ale vyrazil dech. Jako obvykle jsem čekala nějakého Zuzčina spolužáka s potetovanýma rukama, ale tenhle vypadal úplně jinak. Marek byl asi o patnáct let starší než Zuzka, byl milý a pozorný. Prý už za sebou má jedno nepovedené manželství a díky pracovitosti i poměrně slušně zavedenou firmu a dostatek peněz. Zuzka ho k nám vodila častěji a já si všimla, že tento vztah bere úplně jinak než ty předchozí. Vypadalo to, že je to muž jejích snů, i když věkový rozdíl byl dost podstatný. Ale zdálo se, že to nevadí jí, ani jemu. Vždy jsem ho moc ráda viděla a pokaždé jsem měla takový zvláštní pocit.
Náhodné návštěvy
Jednoho pátečního večera zazvonil Marek u dveří. Překvapeně jsem otevřela a udiveně mu řekla, že Zuzka přece není doma. „Já vím,“ zamrkal na mě šibalsky a protáhl se dovnitř. „Počkám na Zuzku, než se vrátí,“ usmál se. Nabídla jsem mu kávu a rozpačitě jsem mlčela. Uvědomila jsem si, že jsem oblečená jen tak napůl. Návštěvu jsem nečekala. Chystala jsem se, že vlezu do vany a pak si lehnu na gauč se sklenkou vína a budu se dívat na Netflix. Chvíli jsme si povídali a za půl hodiny se Zuzka vrátila. Mně se ulevilo, ani nevím, proč.
Během následujících týdnů se u nás Marek čím dál častěji „jen tak“ stavoval. Pokaždé bez Zuzky a pokaždé, když nebyla doma. Naše rozhovory byly čím dál zajímavější a tu a tam se stočily i na intimní témata. Zajímalo ho, jak je možné, že jsem stále sama. Nevěřil mi, že od rozvodu s Jirkou jsem neměla žádný dlouhodobější vztah.
Podvedli jsme mou dceru
Jednou přišel a podával mi kytici růží. „Přišel jsi požádat o ruku dcery?“ Zavrtěl hlavou a pak, už ani nevím, jak se to přihodilo, ocitla jsem se v jeho náruči. Vášnivě mě začal líbat, a začal mi do ucha šeptat, že na mě pořád musí myslet a že to je šílené. Ten večer jsem se milovala s mužem, který měl patřit mé dceři. Měl, ale nepatřil. Jak mi Marek řekl, Zuzka už dlouho byla záminkou, aby se mohl vídat se mnou.
Dva měsíce se nám dařilo scházet se potají, ale cítila jsem se hrozně. Hlavně když se mi Zuzka svěřovala se svými obavami. „Mami, Marek je nějaký divný, odtažitý, nechce se mnou skoro spát,“ říkala mi a já se studem málem propadla. „Myslím, že někoho má,“ prohlásila jednoho sobotního rána. „Však já to z něj vytáhnu.“ Udělalo se mi úplně špatně od žaludku a srdce mi bušilo jako zběsilé.
Chystala jsem se, že to Zuzaně řeknu. Že se přiznám. Doufala jsem, že to možná nějak s Markem ukončí, protože je pro ni starý. Jenže všechno dopadlo jinak.
Přistiženi při činu
Zuzana nás přistihla při činu, když přijela nečekaně z víkendu od kamarádky. Bylo to jako v nějakém blbém filmu, stála ve dveřích ložnice a hystericky na mě řvala, jak jsem jí to mohla udělat a že mě už nikdy nechce vidět. Práskla dveřmi a odešla. Od té doby jsem ji neviděla, už to budou dva měsíce. Zkouším jí volat, ale zablokovala si mě. Jen jednu zprávu jsem od ní dostala. „Nikdy ti to nezapomenu.“ S Markem jsme ale i nadále spolu. Zamilovala jsem se do něj a on do mě. Láska je ale vykoupená zradou, které jsem se dopustila na vlastní dceři. Netuším, jestli mi někdy odpustí. Bojím se, že ne.
Zdroj: vlasta.cz
