Zdroj: Shutterstock
Partner mi zahýbal s kolegyní. Pomstila jsem se způsobem, který rozhodně nečekal, a který mě pobavil
Pomsta je sladká, to víme všichni. A pokud je to pomsta zhrzené lásky, mohou se často dít věci, na které s odstupem času rozhodně nejsme hrdí. Ješitnost zkrátka dokáže pořádně zatemnit mysl. A na příběhu Kamily je to víc než zřejmé.
S Milanem jsme žili v naprosto spokojeném a harmonickém vztahu. Poznali jsme se na zahradní party, na kterou nás pozvali naši společní známí. Líbil se mi na první pohled a velmi mě těšilo, že ani já jemu nebyla lhostejná. Ještě ten den jsme se domluvili na schůzce. Od té doby jsme spolu trávili každou volnou chvilku a po půl roce se k sobě nastěhovali. Oba jsme soužití vnímali jako zásadní krok v našem vztahu a pomalu se začínali bavit o budoucnosti a rodině. Roky ubíhaly, bylo nám spolu fajn, bohužel až do jednoho osudného dne.
Semínko pochybností
Po čtyřech letech vztahu jsem úplnou náhodou zjistila, že mě podvádí. Při praní jsem totiž našla v kapse jeho bundy lístky do kina. Jenže spolu jsme na tom filmu nebyli. Hlavu mi okamžitě zaplnily myšlenky na nejhorší, naivně jsem ale odmítala uvěřit, že by mezi nás vstoupil někdo třetí, že by měl Milan milenku. Promítla jsem si náš vztah za poslední rok a nepřišla jsem na nic, co by tomu nasvědčovalo. Byl ke mně neuvěřitelně pozorný a já mu na oplátku plnila, co mu na očích viděla. Rozhodla jsem se to proto neřešit. Jenže červíček pochybností ve mně stále hloubal a tak mi to jednoho dne nedalo – ve chvíli, kdy byl přítel v koupelně, jsem mu projela mobil.
Při pohledu na konverzaci s jakousi Leničkou plnou něžností a srdíček se mi málem zastavilo srdce. Ten pocit bolesti a ponížení byl strašný, v mozku se mi úplně zatmělo. Když Milan vyšel ze sprchy, vše jsem na něj vybalila. Nezapíral. Naopak, i když nerad, přiznal, že Lenku, svoji kolegyni z práce, miluje, a chce s ní být, jen nevěděl, jak mi to sdělit. Naše budoucnost se rázem zbořila jak domeček z karet a já si mohla akorát tak začít balit věci k odchodu.
Pomsta za zradu
Když další den Milan odešel do práce a já se začala užírat myšlenkou, jak se spolu s Lenkou baví a těší se z toho, že už jim ve štěstí nic nebrání, se mi v hlavě zrodil nápad na pomstu. Jednoduše jsem si potřebovala vybít vztek, který ve mně narůstal každou hodinou. Přemýšlela jsem, co má můj drahý nejradši, a velmi rychle zhodnotila, že je to jeho sbírka hudebních CD. Prvním popudem bylo mu všechna poškrábat, ale tak krutá jsem být nedokázala. Po chvíli mě ale napadlo něco mnohem lepšího.
Z mírumilovné přítelkyně běsnící saň
Dala jsem si panáka na kuráž a následující dvě hodiny strávila tím, že jsem pečlivě zaměnila obaly. Ani jedno z asi pěti stovek nezůstalo v tom původním. Pocit to byl nepopsatelný. Jediné, co mě na závěr mrzelo, bylo, že jsem nemohla vidět jeho výraz, až mé dílo spatří.
Zdroj: vlasta.cz
