Agátin otec od nás odešel, když byly dceři tři roky. Od té doby jsem k ní byla trochu benevolentnější, abych jí vynahradila, že vyrůstá bez otce. I tak jsem se jí ale snažila dobře vychovat. V posledních letech ale stále častěji zjišťuju, že se mi to moc nepovedlo.
Životního partnera si totiž Agáta nehledala na základě citů, ale podle stavu konta a ani se s tím přede mnou netajila. S o dvacet let starším mužem má moje třicetiletá dcera dvě holčičky, a pokud chci vnučky vídat, musím být zticha a skákat přesně tak, jak ona píská.
Jen mě využívá a ponižuje
Dělá mi třeba to, že se zničehonic zjeví s dcerami u mě doma, tvrdí, že si potřebuje něco zařídit, a já musím holky pohlídat. Hlídám je moc ráda, o to nejde, ale potřebovala bych to vědět trochu dopředu, protože mám taky svůj život a plány, které potom musím rušit a připadám si jako blbec. To, že si Agáta potřebuje něco zařídit, v praxi znamená, že si potom svoje dcery vyzvedne s novým účesem a čerstvě udělanou manikúrou. A je jí úplně jedno, že já jsem musela zrušit fyzio na svoje bolavá záda.
Kromě takových přepadovek na mě dcera docela často i slovně útočí. Naštěstí mi sprostě nenadává, ale každou chvíli od ní slyším, že jsem k ničemu, že už mám všechno za sebou, a kdyby se prý narodila někomu jinému, byla by mnohem radši. Tohle by se neposlouchalo snadno snad žádnému rodiči.
Co si to prý dovoluju
Když mě skolila ošklivá chřipka, věděla jsem, že u Agáty nepochodím, a tak jsem poprosila alespoň jejího muže, jestli by mi mohl nakoupit nějaké jídlo a skočit do lékárny. Udělal to. Myslím, že i docela rád, ale potom mi volala Agáta a do telefonu mě seřvala, co si dovoluju úkolovat jejího manžela. Ani se nezeptala, jak se cítím nebo jestli nepotřebuju něco dalšího. Cítím z ní velkou nenávist, ale hodím se jí jako hlídání zadarmo. A taky ví, že holčičky mě mají rády.
O vnučky přijít nechci
Když jsem se ale kvůli jejímu chování v minulosti ohradila, bylo mi řečeno, že se mi může snadno stát, že už svoje vnučky neuvidím. Nemá prý problém vzít celou rodinu a odstěhovat se do zahraničí. Svoje vnučky miluju a nevím, co bych si bez nich počala, takže udělám všechno pro to, aby se to nestalo. A to i přesto, že je to strašně psychicky vyčerpávající.
Zdroj: vlasta.cz, čtenářka Miluše
