Byla jsem zvyklá, že mě muži obletovali, mnohokrát jsem z toho měla drinky zadarmo a často i jiné výhody. Když člověk vypadá dobře, otevře mu to mnohé dveře. Ať si každý říká, co chce, vzhled je prostě důležitý.

Stíhala jsem jen práci a péči o sebe sama

V podstatě celý život se pohybuju ve světě krásy a v tom jsou standardy a měřítka přeci jen posunutá ještě o něco víc. Značnou část života jsem byla nucená se kvůli své práci o sebe velmi starat. Moje zatím poslední dlouholeté působiště bylo v kosmetické firmě. Setkávala jsem se s potenciálními klienty, a proto bylo potřeba, abych kosmetiku uměla i na sobě dobře prodat. Dlouhá léta jsem pravidelně chodila na solárko, na depilaci, na kosmetická ošetření, ke kadeřníkovi a postupem času, jak jsem stárla, se můj seznam pečujících procedur natolik rozrostl, že jsem kromě práce a péče o sebe nestíhala skoro nic jiného. A to jsem měla doma dvě děti, o které se staral hlavně manžel a moje matka.

Padesáté narozeniny jsem probrečela

K nám do firmy nastupovala jedna mladší kolegyně za druhou a já měla pocit, že mi ujíždí vlak. Svoje padesáte narozeniny jsem místo oslavy probrečela. Druhý den jsem si ale utřela slzy a objednala se na botox a myslela jsem si, že to vyřeší velkou část mých problémů. Sice jsem si připadala o něco lépe, ale proces stárnutí se prostě zastavit nedá. Často jsem samu sebe přistihla, jak si prohlížím svoji dospělou dceru a závidím jí obličej skoro bez vrásek a štíhlou postavu bez špetky námahy. Mnohdy jsem na ni byla i bezdůvodně zlá, prostě jen proto, že mě štvalo, že já už takhle nikdy vypadat nebudu.

Rodině jsem šla ne nervy

Není divu, že manželovi (i dětem) jsem začala jít postupem času pěkně na nervy. Dřív na mně manžel obdivoval, jak jsem krásná a vždy perfektně upravená, ale pak ho začalo štvát, že pořád řeším jenom to, jak vypadám a stěžuju si, že mi přibyla další vráska. Před rokem mě opustil kvůli zcela průměrně vypadající ženě, která je navíc o dva roky starší než já. A mně začalo docházet, že jsem to asi všechno trochu přehnala. Když se manžel odstěhoval, děti mě začaly navštěvovat už jen sporadicky a ukázalo se, že jezdily hlavně za ním.

Bez manžela i bez práce

Nezhroutil se mi jen osobní život, ale i ten pracovní. Vedení totiž zjistilo, že jsem několikrát tvrdila, že jsem na pracovní schůzce, ale ve skutečnosti jsem byla objednaná na nějakou omlazující proceduru nebo jsem zašla na rychlé nákupy něčeho na sebe. A přišlo se i na nějaká další pracovní pochybení, protože jsem se prostě dostatečně nesoustředila.

Najednou jsem byla bez manžela i bez práce a na pokraji zhroucení. Týden jsem ležela doma a jedla jednu čokoládovou tyčinku za druhou, týden jsem se nenalíčila a neoblékla nic jiného než vytahanou teplákovku. Po týdnu mě navštívila dcera, se kterou jsem vedla dlouhý a upřímný rozhovor. Řekla mi, že jestli nechci skončit jako troska a úplně sama, musím se vzchopit, přestat se litovat a začít znovu a lépe. A hlavně, že musím začít řešit důležitější věci než to, jak vypadám. Bylo to pro mě velké procitnutí a životní lekce. Rozhodla jsem se, že potřebuju od světa krásy pohov a poprosila jsem dávnou kamarádku, jestli by pro mě neměla místo u sebe v květinářství. Květinové aranže mi vždycky šly a ona shodou náhod zrovna sháněla brigádnici na výpomoc. Místo toho, abych aranžovala samu sebe, začala jsem aranžovat květiny.

Procitnout raději pozdě, než nikdy

Můj diář značně prořídnul. Pravidelně už chodím jen ke kadeřnici a na masáž, protože dělá dobře mému tělu. Každý den se učím mít ráda samu sebe takovou, jaká jsem. I s přibývajícími vráskami. A i když jsou horší dny, vím, že potom vždycky přijde zase nějaký lepší. Smířila jsem se s tím, že stárnu a rozhodla jsem se, že ze zbytku života vytěžím maximum a snažím se to dodržovat. Manžela mi to už sice nevrátí, ale alespoň k dětem jsem si znova našla cestu. A kdo ví, třeba na mě někde čeká ještě další láska. Ostatně pětapadesát, to přece dnes není žádný věk!

čtenářka Petra, Praha

A jaký je váš příběh?

Každý týden najdete v této rubrice skutečné příběhy ze života. Veselé, vtipné, smutné i neuvěřitelné… Žádná červená knihovna.

Zažila jste osudovou lásku? Máte ve svém okolí zajímavý a silný vztah? Napište nám. Námět anonymně zpracujeme a vám pošleme peněžitou odměnu.

Související články