Když mi bylo sedmnáct, strávila jsem léto u tety na vesnici. Měla velký statek, a tak jsem jí na něm pomáhala jako brigádnice. Byla to těžká práce, ale teta mi dobře platila a já ji měla moc ráda a ráda jsem s ní trávila čas. Seznámila jsem se tam s klukem, který byl na prázdninách u babičky, a zamilovali jsme se do sebe. Ty dva měsíce byly skvělé a následné loučení smutné. Sice jsme si slíbili, že si budeme psát a navštěvovat se, ale jak to tak bývá, vztah na dálku nám nevydržel. Párkrát jsme si napsali, ale po čase to vyšumělo.

Manžela jsem potkala na vysoké

Na vysoké jsem si pak našla Miloše, vdala jsem se a na svou letní lásku už jsem si skoro nevzpomněla. Jenže ani s Milošem to nevydrželo a před pěti lety jsme se rozvedli. Od té doby jsem měla dva kratší vztahy, ale ani jeden nikam nevedl.

Za tetou už jsem roky nejezdila na statek, ale do domova důchodců. Nedávno zemřela, ale přála si mít pohřeb a hostinu ve vesnici, kde strávila tolik času, takže jsem měla příležitost se tam po letech zase podívat.

Setkání po letech

V místní hospodě, kde byla pohřební hostina, se se mnou dal do řeči jeden muž. Ani jednomu z nás ale nejdřív nedošlo, že se vlastně známe. Sice mi byl trošku povědomý, ale spíš způsobem mluvy a gesty než vzhledem. Ptal se mě, kdo zemřel, a když jsem mu řekla, že moje teta, zajímalo ho, kde bydlela, měl prý ve vesnici babičku a všichni se navzájem znali. Když zjistil, že myslím tetu, které patřil ten velký statek, zarazil se.

V pětapadesáti znova nevěstou

No, nebudu to prodlužovat, záhy jsme přišli na to, že jsme spolu před mořem času prožili letní románek. A protože jsme byli jeden druhému pořád sympatičtí, vyměnili jsme si čísla, ale tentokrát to nevyšumělo. Začali jsme se vídat a znovu jsme se do sebe zamilovali. Sice mu zešedly vlasy a přibylo pár kilo, ale ani já nevypadám jako v sedmnácti. A charisma? Toho má pořád na rozdávání. Když o tom tak přemýšlím, je to klišé jako z nějaké romantické komedie, ale mně se to opravdu stalo. S Honzou jsme spolu už rok a nedávno mě dokonce požádal o ruku, takže ze mě v pětapadesáti bude znovu nevěsta. Sama tomu pořád nemůžu uvěřit!

Zdroj: čtenářka Jana, vlasta.cz

Související články