Přestože svoji rodinu miluju, vždycky jsem doufala, že budu mít dceru. To se mi ale nepoštěstilo. Otěhotněla jsem dvakrát, z obou těhotenství byli synové a potřetí už nám to s manželem prostě nešlo. Svůj sen o holčičce jsem ale nepohřbila a doufala jsem, že si ho splním alespoň jako babička vnučky. Jenže to vypadá, že budu mít smůlu i v tomhle ohledu. U nás v rodině mají prostě chlapi navrch.
Tři vnoučata a konec
První syn má dva kluky a druhý jednoho. Oba navíc tvrdí, že s plozením už skončili z finančních důvodů i s ohledem na planetu. Mám tedy tři vnoučky, kteří jsou si věkově velmi blízko. A mrzí mě, že to musím říct, ale po těch šesti letech, co jsem babičkou, a více než třiceti letech, co jsem matkou, už mám prostě kluků plné zuby.
Klukovské hry mě nebaví
To jsou pořád jen samá auta, vláčky a po panenkách ani vidu, ani slechu. A to jsem dokonce jednomu vnoučkovi panenku koupila, ale odmítá si s ní hrát. Už mě nebaví sedět na balkoně a opakovat si jednotlivé značky aut, protože to je pro vnuky skvělá zábava. Navíc jsou dost hyperaktivní a kromě těch aut moc neposedí, pořád někam běhají, jsou hlasití a každou chvíli se dohadují a mlátí. A když se nemlátí doopravdy, alespoň si na bitvu hrají, a ještě kolikrát chtějí, abych se do toho zapojila. Na takové hraní mě ale opravdu neužije.
Závidím kolegyním, že mají vnučky
A to nemluvím o tom, že když jim jdu koupit něco na sebe, v dětském oddělení převažuje oblečení pro holčičky. Vždycky smutně koukám na ty roztomilé šatičky a sukýnky, ale potom se musím stejně vrátit k tričkům s dinosaury a auty. Jak ráda bych zaplétala copy a převlékala panenky! Vím, že je to možná povrchní a měla bych být ráda, že mám velkou a zdravou rodinu, ale nemůžu si pomoct, jsem ráda, ale taky mě to hrozně štve. Dokonce závidím kolegyním v práci nebo sousedce, že mají dcery a vnučky.
Nebudeme si nic nalhávat, ony ty holčičky jsou prostě roztomilejší. A stačí, když nějaká žena oznamuje, co čeká, a pokud je to holčička, okolí je hned o dost nadšenější a dojatější. Alespoň já mám takovou zkušenost.
Zdroje: čtenářka Ester, vlasta.cz
