Jana je vdova, já rozvedený, do manželství jsme si jako „věno“ přivedli dvě dospělé děti. Byt jsem přenechal synovi Petrovi a přestěhoval se k Janě. Její dcera Linda žila se svým přítelem. S Lindou jsem se setkal jen párkrát, na svatbu nepřišla. Byla odtažitá a chladná. „Měla moc ráda tátu. Těžko si zvyká na to, že jsem si našla jiného muže,“ omlouvala ji Jana.
Z Janina vyprávění jsem pochopil, že Linda je trochu rozmazlená, Jana se jí snažila vynahradit předčasnou smrt táty. Sotva odmaturovala, našla si o patnáct let staršího architekta.
Nejsi žádný dědeček
Za čas přišla Jana se zprávou, že Linda čeká miminko. „Budu babička! No a ty děda,“ uličnicky na mě mrkla. Říkal jsem si, že nás příchod nového človíčka možná sblíží. Narodila se Ivanka a Jana byla štěstím bez sebe. Pořád o ní mluvila a blahem se rozplývala. Byl bych si rád miminko taky pochoval, ale to Linda nedovolila. Podle ní nejsem žádný dědeček, ten odpočívá na hřbitově. Moje iluze o sblížení se rozplynuly.
Taková urážka!
Uplynul další rok a Jana mi oznámila, že se Linda s partnerem rozešla. Prý ji obvinil, že je líná, neuklízí, nevaří, ani o dítě se moc nestará. „Takovouhle urážku si Linda nemohla nechat líbit,“ hájila dceru. „Nabídla jsem jí, aby se na čas přestěhovala k nám. Než se domácí bouře uklidní.“ Nebyl jsem z toho nadšený, ale Linda se k nám i s Ivankou nastěhovala.
Jednou, když Jana nebyla doma, mi Linda bez obalu řekla, že bych měl vypadnout. „V tomhle bytě jsem vyrůstala a pořád tady vidím tátu. Ty jsi vetřelec, nepatříš k nám. Nemám tě ráda.“
Chci tohle vůbec snášet?
Janě jsem se o tom rozhovoru nezmínil, nechtěl jsem ji ranit. Ač nerad, musel jsem dát za pravdu Lindinu rozhněvanému partnerovi. Ano, je líná, neuklízí, všechnu práci dělá Jana, v noci vstává i k plačící Ivance. A ráno, unavená, jede do práce… Zatím se nezdá, že by se bouře mezi Lindou a jejím partnerem uklidnila. Spíš to vypadá, že se u nás Linda hodlá zabydlet. A já si nejsem jistý, zda můžu, zda vůbec chci, tuhle situaci nějak ustát…
Petr, Znojmo
NÁZOR PSYCHOLOGA: PhDr. Petr Šmolka
Soužití ovdovělé ženy a rozvedeného muže s dospělými dětmi lze vnímat jako nadějné. Jednou z možností je „mingle“ vztah, kdy oba máme svá teritoria a potkáváme se v některém z nich, nebo na neutrální půdě. Rozhodneme-li se však společně hnízdit, měli bychom pečlivě zvážit kde. „Výhoda domácího prostředí“ může být problém.
Janina nabídka Lindě, aby se vrátila domů, byla ušlechtilá, sporné však je, zda i domyšlená. Petrovi ani nedala možnost se k tomu předem vyjádřit.
Je možné, že setrvat pod jednou střechou bude pro všechny tak náročné, že někdo „vezme nohy na ramena“. Pro „mingle“ variantu by bylo potřeba mít ještě jedno bydlení, třeba garsonku pro Petra. Možná by se do ní časem uchýlila Linda s dcerou, nebo on s Janou. Otázkou ovšem je, zda už nepůjde pouze o „pozdní bychů honění“.
Zdroj: časopis Květy
