Když se řekne Sharon Stone, bezmála každému v mysli naskočí film Základní instinkt. A to ho ani nemusel vidět. Tento film, který americká herečka natočila v roce 1992, obrátil vzhůru nohama její dosavadní kariéru a navždy se zapsal na seznam kultovních snímků americké provenience. Bylo jí 34 let a rozhodně nebyla první volbou režiséra Paula Verhoevena pro roli Catherine Tramell, bisexuální psycholožky a spisovatelky detektivních románů, jíž policie podezřívá z vražd svých milenců.
Postavu tehdy odmítly ztvárnit snad všechny devadesátkové hvězdy – Emma Thompson, Michelle Pfeiffer, Kim Basinger, Julia Roberts, Meg Ryan a mohli bychom pokračovat dál. Vadily jim násilné scény, nahota a vskutku velké množství erotiky. Sharon Stone, která do té doby hrála spíše v béčkových filmech, v nichž převážně „běhala v džungli s hrozným účesem“, jak kdysi vtipně okomentovala, tuhle výzvu přijala. A udělala dobře.
Z filmu se stal kasovní trhák, stály se na něj fronty nejen v USA, ale po celém světě. Hlavním důvodem byla ona. A pak také jistě jedna scéna, o jejíž výsledné podobě údajně neměla ponětí. Ano, slavná scéna z vyšetřovací místnosti, kde si Catherine Tramell obrazně řečeno vodí nervózní, potící se policisty na provázku, což završí slavným překřížením nohou v minisukni bez spodního prádla a odhalením nejintimnějších partií.
Ačkoli se dodnes řeší, jak to přesně bylo – Sharon Stone tvrdí, že ji režisér podvedl se slovy, že kalhotky se odrážejí v kameře, tak si je sundala, aniž by čekala, že ji natočí až takto odhalenou. Verhoeven to popírá, oba každopádně vědí, že Základní instinkt se proslavil i díky tomuto do té doby v běžné kinematografii nečekanému momentu.
Vidlačka z hor
Sharon Stone pochází z chudých poměrů v severovýchodní oblasti USA. Američané oblast nazývají Rezavý pás (Rust Belt), čímž popisují tamní chátrající těžký průmysl po velkém boomu první poloviny minulého století. Místní lidé, jimž se často ve velkých městech posměšně říká hillbillies, což je něco jako vidláci z hor, tvořili i Sharonino rodinné zázemí. Budoucí herečka se narodila 10. března 1958 jako druhá ze čtyř dětí dělníka z továrny na nástroje v pensylvánském Meadville. V dětství byla svědkem zneužívání své starší sestry Kelly dědečkem z matčiny strany i dalších „nespravedlností páchaných na ženách“.
Otec matku i děti bil
Mimochodem její matku Dorothy v dětství úřady dokonce rodičům na čas odebraly kvůli nadměrnému domácímu násilí, což byl pro tamní oblast jev takřka nevídaný. Později Dorothy bil i manžel, který se nezdráhal „vzít potahem také Sharon a ostatní děti“. Až ve čtrnácti se mu právě Sharon vzdorně postavila se slovy, že ji "asi musí mlátit, aby se cítil konečně alespoň chvíli jako chlap". Tehdy se prý rozbrečel a už na ni nesáhl.
Začínala jako modelka
Sharon nicméně od raného mládí netoužila po ničem jiném, než aby se z Meadville dostala. Nikdy necítila, že by tam patřila. Od mládí byla velmi chytrá, nadaná, ostatně před lety její IQ srovnávali s inteligenčním kvocientem Alberta Einsteina. K cestě pryč ji ale nakonec pomohl především její výrazný půvab. V devatenácti, koncem 70. let, se sebrala a odjela do New Yorku živit se jako modelka. Odtud už byl jen krůček k filmu a přesunu do Los Angeles.
Podlomené zdraví
Ještě v New Yorku se Sharon provdala za producenta Michaela Greenburga. Byl to rychlý sňatek čerstvě zamilovaných, který nevydržel příliš dlouho. Po třech letech se rozvedli. To už Sharon natáčela v Kalifornii. Dalším manželem byl slavný investigativní novinář a válečný reportér Phil Bronstein, držitel Pulitzerovy ceny. Pár se vzal na Valentýna, 14. února, roku 1998, šest let po natočení Základního instinktu a čtyři roky po slavném filmu Casino, který režíroval Martin Scorsese. V tomto filmu ze sebe Sharon Stone strhla nálepku k nahotě otevřené krasavice, když podala přesvědčivý výkon, za nějž získala Zlatý Globus a nominaci na Oscara. Ve filmu se potkala mimo jiné s Robertem de Niro nebo Joe Pescim. Když si o řadu let později stěžovala na nadřazené chování svých mužských kolegů během natáčení, kteří jí „radili, jak to má dělat“, těmto dvěma naopak vždy děkovala za profesionální kolegiální práci.
Opakovaně potratila
Manželství s Bronsteinem bolestivě zasáhl fakt, že spolu nemohou mít dítě. Sharon v prvních letech třikrát potratila, což u ní vyvolalo autoimunitní nemoc. V biografii, jíž vydala před dvěma lety, uvedla, že celkem v životě přišla o devět dětí. Tehdy rovněž volala po vzniku platformy pro ženy, které zažijí tuto bolestivou událost a často se s ní musejí vyrovnávat samy, mnohdy v tajnosti.
Mimochodem herečka se v uplynulých dvaceti letech spíše než na plátně objevuje coby aktivistka. Už v 90. letech se angažovala v pomoci chudým a nemocným, podporovala osvobození Tibetu a v roce 2005 na ekonomickém fóru v Davosu vybrala svou spontánní sbírkou milion dolarů na boj s malárií v Africe. Od té doby se angažovala ještě víc. A to i v pravidlech showbyznysu, kde už před čtyřicítkou tvrdě kritizovala upřednostňování mladších hereček po boku starších herců.
Buldočí povaha
„Proč jsem příliš stará na to, abych hrála partnerku Mela Gibsona,“ ptala se veřejně a hlasitě po neúspěšném konkurzu na film s o dva roky starším kolegou. Sharon Stone se umí ozvat. Je proto také pro mnohé potížistkou, v hollywoodských kuloárech se o ní leckdy mluví o coby nesnesitelné hvězdě. Ona se tomu zase tolik nebrání a svou buldočí povahu připouští.
Adopce syna i krvácení do mozku
V manželství s Bronsteinem se nakonec dítěte dočkali, adoptovali syna Roana, jemuž dnes táhne pomalu na pětadvacet let. Partnerský vztah se však zhruba dva roky po adopci rozpadl a manželé se dlouho soudně přeli o jeho péči. Výhradně do své péče syna získal Bronstein poté, co Stone potkala další životní rána – ve 43 letech jí diagnostikovali masivní krvácení do mozku. Na mrtvici zemřela její babička i matka, Sharon přežila, ale z nemoci se léčila následujících sedm let.
Těžkosti osudu pokračují
Byly chvíle, kdy se musela učit znovu mluvit a chodit. Když se uzdravila, adoptovala další dva syny, nyní ji všichni navštěvují a ona znovu tepe do všeho, co se jí nelíbí a volá proti nespravedlnosti. Také radí, k čemuž jí, jak sama říká, pomáhá „životní zkušenost“. Ani v posledních letech se jí těžkosti osudu nevyhýbají. Na podzim loňského roku málem zemřela kvůli špatné diagnóze. Lékař přehlédl fibroidní nádor v děloze, na který přišel až jiný odborník. O pár měsíců dříve v necelém roce zemřel její malý, ani ne roční synovec, a je tomu sotva pár dní, co oznámila smutnou zprávu o smrti svého mladšího, padesátiletého bratra.
Zdroj: vlasta.cz Australian Breaking News Headlines & World News Online | SMH.com.au smh.com.au/culture/celebrity/i-really-very-much-enjoyed-being-sharon-stone-but-i-m-enjoying-being-myself-more-20210204-p56zn0.html