Adélo, nově hrajete v nekonečném seriálu Ulice. Jak dlouho jste se rozhodovala, než jste nabídku přijala?
Moc jsem se nerozmýšlela, protože mi ten úkol přišel strašně zajímavý. Nikdy jsem nic takového nehrála. Je tam příběh s vážnou nemocí, která může lidi postihnout i v mladém věku. Nyní jsme ve fázi, kdy si říkáme, jak tu nemoc odstupňovat, jak na tom pracovat, jak to udělat, aby to bylo uvěřitelné a abych to zvládla také já.
Setkala jste se s někým tak vážně nemocným, abyste věděla, jak to hrát?
Právě že jo, ale bylo to v takové fázi, kdy to nebylo úplně viditelné. Také to konzultujeme s panem doktorem a byla jsem se podívat na rehabilitačních cvičeních. Ale říkám, těch podob je tolik, že to není jednoznačné. Není to jen jeden třas, ale těch fází je tam hodně a jde o to, kterou si vybereme a co budu schopná zahrát, aby to bylo pro diváky uvěřitelné.
Jak vycházíte s kolegy Lindou Rybovou a Martinem Fingerem, se kterými máte hereckou linku?
My se všichni známe hrozně let, s Lindou dokonce už od školy, akorát jsme se dlouhou dobu nevídaly. Ale víme o sobě. S Martinem Fingerem se známe přes mého bratra, který hraje v Činoherním klubu. Občas tam za ním zajdu. Snad jsem jim tam do toho děje tolik nezasáhla, především nemile. Hodně jsem se bavila s Lindou, se kterou jsem chtěla docílit svého a také docílila.
Pak tam budu mít ještě jednu takovou dějovou vlnu, která by mě ani nenapadla. Ale už to nebude v té lince s Blankou a Evženem. A to jsem na začátku byla hodně překvapená, protože jsem netušila, že někdo z mých blízkých se na to kouká, třeba moje sestřenice. Bavily jsme se o tom a ona se divila, že budu hrát v „její“ Ulici. Prý to sleduje na jeden zátah, pije u toho víno a skypuje s kamarádkou. Vynadala mi už předem: „Jestli mi zasáhneš do vztahu Evžena a Blanky, tak to promiň.“ To jsem v té době ani pořádně nevěděla, jak se jmenují. To mě fakt pobavilo a potěšilo. To jí můžu snad slíbit, že se to nestane.
Nebála jste se reakcí kolegů, kteří nemají na nekonečné seriály zrovna pozitivní názor?
Určitě ne. Myslím si, že se ta doba strašně změnila. Je to podobné jako s reklamou. Teď jsem měla v rádiu Marka Vašuta a moje otázka byla také na reklamu, kterou v devadesátých letech vzal, pro mě dost hrdinně. Byl za to pranýřován, odešel z Národního divadla a dnes je to úplně normální výdělek pro každého herce, známého i neznámého. Doba je jiná. Změnila se i v tom, že v Ulici hrají vynikající herci, kteří hrají i v jiných seriálech, jsou to fantastičtí divadelní herci a nemají se za co stydět. Dnes se to podle mě už tak nebere. Já se navíc pohybuji mezi lidmi, kteří na to takto nekoukají.
Zdroj: vlasta.cz
