Pane Polívko, představujete nový film Sucho, kde hrajete bývalého předsedu JZD. Jak se vám ta postava hrála?
Docela dobře i docela špatně. Je to zastydlý bručoun, arogantní a strašně nepříjemný chlap. Je nespokojený se svým osudem, materialistky založený a přehnaně pyšný.
Ono se to hraje dobře, ale zároveň vím, že nám, starším lidem, ta postava nedělá moc dobrou pověst. Střílím do vlastních řad a možná i do vlastní psyché.
Spoustu herců říká, že se jim negativní postav hrají lépe, proč je to u vás naopak?
Protože cítím stud za toho člověka. Přestože úkolem herce je bránit tu postavu vším, co v sobě má, já cítím, že by nikdo takový neměl být.
Říkal jste, že si vaše šestnáctiletá dcera oblíbila vašeho hereckého kolegu Tomase Seana Pšeničku. Že by tam vznikla nová romance?
To neovlivním. Ale myslím si, že tak daleko to asi nepůjde.
Nebyla se za vámi podívat na plac, aby Seana viděla na vlastní oči?
To nechávám plně na její vůli, na jejím citu, pocitu a na jejím vkusu.
Jak byste se zhodnotil jako tatínek?
Myslím si, že jako otec jsem neškodný. Nesnažím se to moc regulovat, nechávám ty břehy, jaké jsou. Chci být usměvavým rádcem, když je potřeba. Taky mám pocit, což možná děti nevidí, že jsem se od nich hodně naučil a učím se od nich pořád.
Zdroj: Vlasta.cz
