Kolik lidí každoročně vyrazí na dovolenou po Česku, sleduje to někdo?

Čísla nelžou, proto pro sledování počtu a pohybu návštěvníků používáme data hromadných ubytovacích zařízení ČSÚ, statistiky národní agentury CzechTourism i analýzu z dat mobilních operátorů. Před covidem se doba strávená na jižní Moravě zkracovala. V průměru tady v roce 2019 strávili návštěvníci 2,98 dne. Pandemie trend na chvíli změnila – výletníci dali místo zahraničí zelenou tuzemsku a doba pobytu přesáhla v průměru tři dny. Trend teď zase lehce opadá, zahraničí jako cílová destinace táhne. Ale stále je tu skoro 70 procent našinců, kteří zůstávají věrní dovolené v Česku. Může to souviset s ekonomickou krizí – zůstat doma je prostě levnější i méně riskantní. Jižní Morava má v rukávu nejedno eso. Parádní trasy pro pěší a cykloturistiku, sezona startuje už v květnu a končí stylově podzimním vinobraním. No a pohodové Brno jede naplno, to má co nabídnout během celého roku nehledě na počasí.

Kam posíláte turisty nejraději?

Lákáme je na místa, která nejsou přetížená. Macochu znají asi všichni a kouzlo malebných vesniček nebo tichých lesů zase nechceme proměnit ve výletnickou magistrálu – to by otrávilo místní i návštěvníky. Už v covidu jsme se zaměřili na koncept, který jsme nazvali Mimo davy. Sympatickou ideu držíme i teď, kdy už turistiku neurčuje pandemie. Nejexponovanější u nás je kromě vinařských oblastí na Pálavě a na Znojemsku nepřekvapivě Moravský kras, Punkevní jeskyně a propast Macocha. Přitom v Moravském krasu jsou další jeskyně, které jsou nádherné a jezdí tam méně lidí. Taková Balcarka vám vezme dech, Sloupsko-šošůvské jeskyně nebo Kateřinská jeskyně jsou další topky.

A co Lednicko-valtický areál, je pořád tak oblíbený?

Ano, na jižní Moravě znají všichni Mikulov, Lednici, Valtice. My informujeme i o jiných místech a můžu říct, že kromě našich kampaní dokonale funguje klasická šeptanda. Co si výletníci mezi sebou řeknou, co si osobně doporučí. Naším cílem je, aby se sem turisté vraceli a trávili u nás víc času. Jako když jedete poprvé do Benátek, taky musíte vidět San Marco. Ale když se tam vrátíte, projdete i zapadlejší uličky a objevíte to pravé kouzlo města na vodě. Tady je to stejné. Kdo je na jižní Moravě poprvé, má na seznamu minaret v Lednicko- -valtickém areálu, ale když přijede příště, rád se nechá zlákat kouzlem neobjevených míst. Za sebe bych přátelům doporučila třeba Boskovice s židovskou čtvrtí, ta má nefalšovaného genia loci. Nebo Rosicko jen kousek od Brna, kde se kdysi těžilo uhlí a dnes tu díky tomu zažijete nevšední tematickou nabídku mikroregionu Kahan.

Chodí kovářova kobyla bosa, nebo doporučujete vlastní výletnické zkušenosti?

V Centrále všichni rádi cestujeme, proto víme, jak dokáže skvělé jídlo a pití cestování zpříjemnit nebo spíš povýšit na královský zážitek. Proto i nabídku jižní Moravy propojujeme s gastrozážitky, to je naše specialita. V projektu Gourmet Jižní Morava (https://www.gourmetjiznimorava. cz/) prezentujeme to nejlepší z restaurací, bister, kaváren a cukráren, vinařství a pivovarů. Kvalitu hodnotí každý ročník známí šéfkuchaři, someliéři i gourmeti formou mystery shoppingu.

Zní to tajemně, co to přesně znamená?

Hodnotitelé vyrážejí tajně. Nikdo je předem nečeká a nezná. Působí jako běžní turisté, proto zažijí stejný servis jako kdokoli jiný a my máme jistotu, že vše je fér a ostatní hosté tam pak ochutnají a zažijí plus minus totéž.

Jak na to restaurace a kavárny nebo pivovary reagují?

Je to pro ně jedinečná příležitost zjistit, jak si stojí v očích návštěvníků. A ani nemusejí do televize do Ano, šéfe! Výhodou je zpětná vazba, se kterou pak můžou pracovat. Ti, kteří uspějí, mají propagaci, která znamená další zákazníky…

Jezdí turisté víc do měst, nebo hledají spíš relax v přírodě?

Trend jde mimo města. Do divočiny, na vzduch, do lesa. I to je důsledek covidu. V loňském roce klesal počet návštěvníků zámků, zato zahrady byly navštěvované hojně. Lidé touží po venkovních aktivitách. Proto třeba ve Slavkově vymysleli rodinnou hledačku v zámecké zahradě, hrad Pernštejn zase láká na parádní zrekonstruované zahrady.

Mění se přístup kastelánů, nebo je to pořád o klouzavých papučích a pokynech à la nesahejte nám na brnění?

Záleží na konkrétním kastelánovi i průvodci. Někde si potřebu oživení výkladu uvědomují, jinde moc ne. Rozhodně vzniká mnoho tras pro konkrétní cílové skupiny – zaměřené na historii, nebo naopak méně náročné pro rodiny s dětmi, které detailní fakta opravdu neocení. Trend se rozhodně mění, na některých hradech už můžete dokonce přespat ve starých ložnicích, dopřát si snídani ve stylu šlechty. A to je příležitost, jak zažít hrad či zámek jinak než z hodinové prohlídkové trasy.

Jak se změnila turistická móda za posledních 30 let?

Dřív nebyl internet ani influenceři, kteří by na sociálních sítích sdíleli zkušenosti a neotřelé tipy. V 90. letech bylo běžné naplánovat si dovolenou podle tištěného katalogu, tahákem byla kopečková zmrzka a prohlídka hradu. Hromadně organizovanou dovolenou pro velkou skupinu lidí, kteří se do té doby vůbec neznali, vytvářela cestovní kancelář. Dnes je mnohem víc lidí schopných jet na vlastní pěst, umí jazyky, zlepšila se dostupnost ubytování přes internet. Zatímco v devadesátkách dostal turista v balíčku od všeho něco a nebylo moc běžné se trhnout a jít si po svém, dnes si turisté vybírají, co je subjektivně zajímá. Ten jede za gastronomií, ten za architekturou, jiný za sportem, roste zájem o agroturistiku nebo biozemědělství. Velké cílové skupiny se „rozpadly“ na malé skupinky. Lidé jezdí za autentickým zážitkem: ať už je to tradiční jižní Morava s produkty jako víno, nebo Brno s vyhlášenou barovou scénou. Obecně roste know how turistů. Dřív jsme potřebovali cestovku, dnes nám stačí influencer, který navnadí k návštěvě. A my si jednoduše „naklikáme“ vlastní cestu online.

Jak je to naopak – kdo jezdí k nám?

Cizinec u nás hledá památky UNESCO, nebo naopak méně známé objekty. Táhne turistika i vinařské stezky, kulturní akce, krásná příroda i už zmíněná gastronomie na vysoké úrovni. Jižní Morava je lákadlem díky stále živým tradicím. Stoupá zájem o metropoli Brno, která aspiruje na Evropské hlavní město kultury 2028.

Co zajímá turisty z větší dálky?

Když někdo letí z dalekého Japonska nebo Jižní Koreje, míří do Evropy. Chce navštívit více států. V České republice často stráví den či dva v Praze, den v Českém Krumlově, případně ho zláká krátká návštěva Brna s vilou Tugendhat a výletem do Lednice. Za tři týdny projedou takoví turisté sedm osm velkých evropských měst. Umíte si představit, jak je to náročné…

To připomíná spíš účast na olympiádě než dovolenou!

Zkuste to vidět jejich očima – šetří peníze i volno na svou vysněnou dovolenou, chtějí vidět tu prastarou exotickou Evropu, je to pro ně úplně jiná kultura, jiný svět.

Viděli velká evropská města na obrázcích a chtějí je vidět naživo a takové obrázky zpátky do Asie přivézt. Tady narážíme na velkou bolest české dopravy – když chce někdo vidět Prahu a Brno a potřebuje to stihnout za dva dny, je to náročné. Malou útěchou je vídeňské letiště. Brno má skvělé hotely pro konferenční turisty, naše lákání ale často stojí a padá právě s dostupností. Trendem v oblasti volnočasové turistiky je aktuálně cestování karavanem. Hodně tomu napomohla pandemie a udržování bezpečných odstupů. Na to jsme zareagovali kampaní Nestůj, cestuj obytňákem.

A jsou na to kempy připravené? Jsou pro karavany dostupné přípojky a tak?

Někde více, jinde méně. Tuto oblast podporujeme, protože má parádní potenciál.

Nezlobí se obyvatelé menších obcí, že do nich lákáte příliš mnoho turistů, a oni tak přicházejí o klid?

Někde to tak opravdu je. Naše kampaně proto nevedou do míst, která jsou přetížená, ale nabízí alternativy. Je pak na samotných obcích, jak s přílivem turistů pracují a zda dokážou z turismu profitovat. Je to nesmírně těžké správně vybalancovat, o tom žádná! Nejde o kvantitu, ale o kvalitu. Ještě před 20 lety šlo o počty turistů a hotovo: čím víc, tím líp. Dnes už víme, že je třeba hledat kompromis mezi počtem turistů a jejich vlivem na prostředí.

A co válka na Ukrajině, neodradí to zahraniční turisty z dalekých destinací?

Je to tak. Nám přijde Ukrajina daleko, ale třeba japonský turista vnímá Evropu jako jeden celek a Ukrajina je pro něj Česku nepěkně blízko...

Narazili jsme na víno. Není to stereotypní propagovat jižní Moravu pořád přes veltlín a frankovku?

Samozřejmě jsou tu oblasti, které by to chtěly jinak. Ale víno k Moravě patří jako kakao k čokoládě. Existují zažitá spojení. Pro jižní Čechy jsou to rybníky, pro Ostravu uhlí, no a pro jižní Moravu je to historicky víno, slunce a milí lidé.

Jak se dá v turistice využít něco tak „negativního“, jako je uhlí?

Možná vás to překvapí, ale skvěle! Už jsem zmínila jihomoravský mikroregion Kahan, kde to pojali moc hezky. A Moravskoslezský kraj má zase Technotrasu – surová krása. Stojí na industriální architektuře, na technických památkách. Stejně jako jižní Moravě neodpářete víno, tak i na severu Moravy je důležité, jak dokážou svou hornickou historii prodat a umět nabídnout výletníkům zažitý fenomén z neotřelého úhlu.

Co je vlastně cílem pracovníků v turistickém ruchu?

Propojujeme jednotlivé aktéry, aby společně tvořili skvělou nabídku pro návštěvníky všeho druhu. Lákáme k návštěvě mimo hlavní sezonu a do míst, která nejsou ještě tolik turisticky vytížená. Sbíráme zpětnou vazbu a podle ní ladíme kvalitu nabídky.

Kam po Česku jezdíte nejraději vy osobně?

Miluju Znojmo a Podyjí. Jezdíme na kole, ochutnáváme dobroty místních gastropodniků, s dětmi chodíme na prohlídkové trasy. Klášter ve Znojmě má nově zrekonstruované centrum Louka s Trnkovou zahradou, úžasné jsou prohlídky podzemí úplně v centru města, kde se můžete odvážit i na adrenalinovou trasu. Část rodiny pochází z Hustopečí, tam mám zas ráda mandloňovou stezku – konkrétně její delší verzi, tu určitě zkuste. Po červené značce doputujete až daleko za rozhlednu. Tato oblast je skvělá i na cyklovýlety.

MARTINA GRŮZOVÁ

  • Vede Centrálu cestovního ruchu - Jižní Morava. 
  • Miluje svou rodinu, cestování, Znojemsko a svou práci.

ZDROJ: časopis Vlasta

Související články