Dane, muzikál Dracula slaví 30 let, to je dlouhá dekáda. Jak vzpomínáte na začátky?

Je to velká melancholie, protože mi tehdy bylo 27, když byla premiéra. Mám na to strašně moc vzpomínek. Je to kus života.

Zdroj: VLM

Na co vzpomínáte nejradši?

To nedovedu říct. Asi možná na zkoušení s panem režisérem Bednárikem. Pak už jsem nikdy nezažil tak poctivé zkoušení. Dodnes po každém představení lidi stojí, hlediště jsou vyprodaná. Je to klasika.

Vždycky jsem říkal, že jsem Draculovo dítě, a teď říkám, že jsem Draculův otec. Každý, kdo na tom muzikálu pracoval, v tom nechal otisk svého palce. Je neuvěřitelné, že to pořád hraji, když už se mi tam vystřídaly tři generace manželek.

Jak vzpomínáte na skladatele Karla Svobodu?

Byl to můj velmi dobrý kamarád a vzpomínám na něj celkem smutně, protože tu mohl být ještě teď. S Karlem jsme navíc byli sousedi a dělali jsme spolu desky, takže s ním byl vztah velmi intenzivní.

Když na koncertech zpívám jeho písničky, říkám, že mám takové hořkosladké pocity. Jeden čas jsem měl i problém je zpívat, ale jak stárnu a moudřím, tak jsem si uvědomil, že je to vlastně obráceně.

Člověk si říká, že když na někoho vzpomínáme, o někom mluvíme, tak neodešel a je tu pořád s námi. Beru to jako povinnost a úděl, když jsem měl to štěstí, narodil jsem se ve správný okamžik na správném místě, aby takový génius psal přímo pro mě, tak je povinnost nést ten odkaz dál.

Jak jste zmiňoval, že jste byl sousedem Karla Svobody v Jevanech, kde máte dům, už jste ho konečně zrekonstruoval?

Vůbec ne. Než začalo covidové šílenství, už byl termín začátku, kdy se částečně ten dům zbourá a na to začne stavět znovu. Ale pak jsme byli dva roky bez práce a všechno se to zastavilo.

Teď se tam pomalu začínáme vracet. Děláme nový plot, chceme to dokopat do konce, ale zase začínáme od začátku. Trošku se nám to posunulo.

Máte malou dceru. Jak si užíváte otcovství v pozdějším věku?

Náramně a všichni mi říkají, že kdybych měl dceru ve třiceti, vůbec bych s ní nebyl. Byl jsem hrozně rozlítaný, měl jsem strašně moc práce, to mám teď taky, ale žil jsem úplně jiným způsobem.

Myslím si, že v mém případě bylo to čekání bylo opravdu správné. Teď jsme s Rozárkou nerozlučná dvojka, je docela tatánek. Strašně se milujeme. Je se mnou skoro všude, i na koncertech.

Hraje se mnou v divadle, hraje v Prodané nevěstě, s níž jsme měli premiéru. Jsme vlastně spolu pořád a já jsem takto šťastný. Jenom vždy říkám, že jsem Rozárku do divadla nikdy nenutil, ale ona si to vyprosila.

Toužila být na tom jevišti, že když byla příležitost, tak jsem říkal, proč bych jí to nedopřál. Když měla poprvé premiéru, zpívala Leontýnku z Ať žijí duchové, neměla žádné nervy, zpívala to naprosto dokonale a já jsem stál v portále a tekly mi slzy. Úplně mě to dostalo.

Zdroj: Vlasta.cz

Související články