Přiznám se, že jsem chtěla rozhovor odložit kvůli nevolnosti před menstruací. A vy jste mi napsala, že hormonální jógu potřebuju jako sůl!
Protože by vám pomohla od různých premenstruačních příznaků. Ženám na kurzu vždy říkám, že první menstruaci po něm dostanou tak, že ani nebudou vědět, že přišla. Obecně lze říct, že lehké neomezující křeče jsou první den normální, ale bolet by menstruace opravdu neměla.
Máte to vyzkoušeno na vlastním těle?
Mám. Posledních osm let, co se věnuju hormonální józe, si musím termín menstruace hlídat, protože nepoznám, kdy přijde. Pokud cvičíte pravidelně, můžete se premenstruačního syndromu zbavit už během pár týdnů.
Žádné migrény, nevolnost, nechutenství, zvracení, únava, náladovost… U vaječníků funguje „hormonálka“ opravdu rychle – na rozdíl od štítné žlázy, kdy musíte cvičit pravidelně delší dobu, aby tělo začalo znovu nějakým způsobem fungovat. Štítná žláza je celkově líná a nechá na sebe dlouho čekat.
Jakou největší proměnu u sebe pozorujete za osm let praktikování hormonální jógy?
V devatenácti letech jsem ještě nemenstruovala. Tehdy mi doktor řekl, že nikdy nebudu mít děti. Mám tři a vždy jsem otěhotněla poměrně snadno… Tenkrát do mě cpali docela dost hormonálních léků, abych menstruaci vůbec dostala. Měla jsem ji velmi nepravidelně, co šedesát sedmdesát dnů. Každé těhotenství mi cyklus změnilo – postupně se zkracoval, ale pořád byl nepravidelný, pokaždé mi bylo špatně, byla jsem strašně náladová a nevyrovnaná. Neříkám, že má menstruační cyklus trvat dvacet osm dní, v tom se rozcházím s názorem některých lékařů. Každý vaječník má svůj čas, a když se cyklus pohybuje mezi dvaceti šesti až třiceti dvěma dny, je to podle mě v pořádku. Ale zpět k vaší otázce – nejvíc mi „hormonálka“ pomohla najít klid a rovnováhu, také mi zpravidelnila menstruaci, kterou dostávám bez jakýchkoli symptomů a nijak mě neomezuje.
S hormonální jógou jste začala v roce 2016, kdy už jste byla dvojnásobnou maminkou.
Nechtěla jsem se tehdy vracet do školství, konkrétně do ženského kolektivu, ve kterém to byl bohužel neustálý boj… Babička mi v té době začala vystřihovat z časopisů články o hormonální józe, o které se u nás ještě moc nevědělo, v Ostravě se učila jen občas. V té době několik mých kamarádek potratilo, což mě k „hormonálce“ také svým způsobem přivedlo. Hledala jsem cestu, kam jít dál, a objevila jsem něco, co spojuje učitelství a pomoc druhým. Dodnes mě baví a naplňuje, když mi ženy kvetou pod rukama a rozzáří se. Začala jsem sledovat práci Dinah Rodrigues (šestadevadesátiletá brazilská psycholožka, která hormonální jógovou terapii založila před čtyřiceti lety, pozn. aut.) a rozhodla se být přímo lektorkou hormonální jógy. Aby mě Dinah přijala do svého kurzu, musela jsem se stát lektorkou jógy. Až poté jsem za ní mohla odjet do Berlína, kde jsem získala první certifikát hormonální jógové terapie pro ženy.
Později jste se stala také lektorkou „hormonálky“ pro muže a diabetiky. Netušila jsem, že ji cvičí i muži.
Ano, ale mužské kurzy se většinou nenaplní, takže s muži cvičím individuálně. Stává se, že na kurz přijde zdravá žena, ale problém je u jejího partnera – špatný spermiogram, nedostatečná erekce, nespavost, nefunkční štítná žláza, permanentní stres, který snižuje hladinu testosteronu… Toto vše může hormonální jóga zlepšit až odstranit. Nejčastěji na ni chodí muži s velkou stresovou zátěží nebo sedavým zaměstnáním, kdy jim tuhnou třísla a varlatům se nedostává potřebné výživy, což se pak projevuje na kvalitě spermiogramu. „Hormonálkou“ aktivujeme nejen varlata, ale i štítnou žlázu, nadledvinky a hypofýzu (podvěsek mozkový, centrální orgán endokrinního systému, pozn. aut.). Je zajímavé, jak to muži berou vážně, navíc jsou velcí detailisti. Nikdy jsem neučila muže, který by šel jen po povrchu. U diabetické „hormonálky“ cílíme na slinivku, slezinu, játra, „štítku“, endokrinní žlázy a hypofýzu. Cvičím ji i s dětmi od jedenácti dvanácti let, které mají problémy s růstovým hormonem. Ideální je, aby to s nimi cvičili i jejich rodiče. A musím říct, že u cukrovky funguje „hormonálka“ moc pěkně. Mám dvě klientky, které si hladinu cukru dlouhodobě měřily před, během i po cvičení. Vyplynulo z toho, že se jim i dlouho po cvičení držela na tak stabilní úrovni, že si mohly dovolit, samozřejmě po konzultaci s lékařem, snížit dávky inzulinu během dne.
Ještě se vrátím k vaší učitelce Dinah Rodrigues. Jaká je kromě toho, že je krásná a obdivuhodně vitální?
Je neskutečně napojená na vesmírnou energii, zároveň je velice uzemněná. Je to přísná a náročná učitelka, která vyžaduje po budoucích lektorkách velké znalosti. Zatím je školí pouze ona, do pandemie létala po celém světě. Doteď cvičí a cvičí i její manžel, kterému je přes sto let! Stále spolu sexuálně žijí, je to prostě úžasná sexy babička. Na kurzech vám dává hodně ze sebe, jinak to ani nejde.
Co vám předala nejsilnějšího?
Asi vnímání lidí beze slov. Když jsem jí naposledy asistovala na kurzu v Praze, měla jsem s sebou všechny tři děti, které Dinah miluje. Po kurzu si Dinah vzala v jednu chvíli všechny tři děti k sobě a když jsem se jí zeptala, co dělají, odpověděla: „My si jen povídáme! Nech nás.“ Moje děti ale neumí anglicky. Najednou vidím, jak se citlivý Maxík rozbrečí, obejme Dinah a říká mi: „Mami, mě je tak strašně dobře, to je zážitek na celý život.“ Tenkrát mu bylo sedm a pamatuje si to dodnes. Úplně mě zasáhlo, jak byla schopna povídat si s mými dětmi mlčky na energetické úrovni. Uvědomila jsem si, jak důležité je umět se na druhého člověka napojit.
Daří se vám to?
Doufám, že ano. Naladit se na druhého je klíčové. Každý člověk je individuální a potřebuje něco jiného. Proto mám ráda individuální kurzy, o které je teď velký zájem. Buď jsme jedna na jednu, nebo přijdou třeba dvě ženy, kdy ta druhá doprovází a psychicky podporuje kamarádku s problémem. Někdy si celé dvě hodiny jen povídáme se snahou o změnu myšlení i přístupu sama k sobě. Některé ženy totiž přijdou s představou „A teď mě vyleč! Hlavně rychle, protože potřebuju zase pracovat!“, podobně to chtějí po lékařích. Jenže takhle to nefunguje a fungovat nebude. Pokud chci něco měnit, potřebuju nejdřív změnit nastavení v hlavě. Prvním krokem je samotné rozhodnutí. Když se skutečně rozhodnu, že chci být zdravá, už tehdy se začínají dít zázračné věci. Za svým rozhodnutím si ale musím skálopevně stát, protože každá změna bolí, i ta k lepšímu. Zejména pak ta, kdy musím vystoupit ze své komfortní zóny. Často za mnou chodí ženy nespokojené v práci nebo ve vztazích. Nemůžou otěhotnět, protože jsou vystresované…
Zase ten stres! Už jste ho zmínila u mužů. Stres aktivuje hormon kortizol, o kterém se říká, že je zabiják testosteronu.
Stejně tak působí u žen. Pokud se nervují v práci, věnují tomu veškerou energii, místo aby ji věnovaly sobě a svému zdraví. Ano, stres zvyšuje produkci kortizolu, který naopak snižuje ženské hormony. Tím se rozhodí menstruace a někdy i naruší ovulace… Velkým problémem bývá i permanentní stažení těla vlivem stresu. Zkuste teď hodně zatnout zuby. Co to udělá s vaší pánví?
Jako by se stáhne.
Přesně! Pokud mám osm devět hodin v práci permanentně zatnutý čelistní kloub, abych náhodou neřekla nahlas, jak mě štvou pomluvy kolegyň, nebo protože dokonce zažívám bossing (šikana od nadřízeného, pozn. aut.), mám po celou pracovní dobu v napětí i pánev. Vaječníky ani děloha se nemůžou správně prokrvovat, lymfa tam nemůže vést, jak by měla. Celý fasciální systém je stažený. A fascie spolu pěkně komunikují – laicky řečeno, když je stažená jedna, druhá na úplně jiném místě v těle si řekne, že se tedy stáhne taky. Takového napětí v celém těle se špatně zbavuje. A pokud se mi podaří uvolnit ho jen o víkendu s tím, že v pondělí se vše zase stáhne, jak můžu chtít otěhotnět? Jak můžu chtít, aby moje tělo fungovalo zdravě? Potřebujeme napětí i relaxaci, ale musí to být vyvážené. A relaxace by měla být dokonce dvojnásobná oproti aktivaci. Teď mluvím jen o fyzické rovině, ještě jsou tu energetická a emoční rovina. Jen o psychosomatice bychom mohly mluvit hodiny!
Energetická rovina, vesmírná energie… Co když je to pro některé ženy příliš ezoterické, přitom by jim „hormonálka“ mohla pomoct?
Takové ženy během cvičení pochopí, že energetická rovina v těle opravdu existuje. Rozhodně nikoho nenutím věřit „na vesmírné síly“, ale snažím se jim to jednoduše vysvětlit na nemocech. Jak se cítíte, když jste nemocní? Většina lidí mi odpoví, že jim není dobře, nemají do ničeho chuť a cítí se bez energie. Vidíte, a už ji tu máme – naši vnitřní sílu, se kterou „hormonálka“ pracuje na rozdíl od vesmírné energie, která patří do jiných technik. Například práce s pánevním dnem metodou 3x3 se už zabývá rovinou fyzickou, psychosomatickou i energetickou, kdy se učíme načerpávat ženskou energii do pánve, a to už může někomu připadat více „ezo“.
Hormonální jógová terapie vychází z přesně daných sestav cviků pro ženy, muže či diabetiky, které se nesmí měnit. Jak důležité je její dávkování?
Hodně, protože každé tělo je jiné. Mám zkušenost, že mladší ženy do třiceti let by neměly cvičit denně, protože stimulace žláz s vnitřní sekrecí je příliš velká a pak jim nebývá dobře. Pokud je začne trápit například nevolnost a nechutenství, pak musejí ubrat a cvičit méně často. Mladší těla totiž reagují mnohem rychleji a opravdu není nutné cvičit denně, přestože má žena akutní problémy. Důležité je vnímat sama sebe – jak se během i po cvičení cítím.
A ženy před menopauzou?
Můžou začít cvičit denně a pak frekvenci snižovat podle toho, jak tělo zareaguje. Dinah říká, že cvičení třikrát až čtyřikrát týdně je vhodná prevence menopauzálních stavů. Podle mých zkušeností ale univerzální návod neexistuje. Po ženách v kurzu chci, aby si zapisovaly do tabulky, kdy cvičily. Někdy si myslí, že když si zacvičí dvakrát denně dva dny v týdnu, mají splněno. To ale nefunguje – stejně jako nefunguje, když si v neděli večer lupnete hrst tabletek na celý týden dopředu.
Kdo „hormonálku“ cvičit nemůže?
Rozhodně ne těhotné ženy. Jakmile mají dvě čárky na testu, musí přestat cvičit, protože stimulace břicha a vnitřních žláz je opravdu velká. Ke cvičení se můžou opatrně vrátit v šestinedělí, po něm už bez obav. Další kontraindikací je rakovina jakéhokoliv typu – já osobně do kurzů neberu ani ženy po prodělání rakoviny, jsem v tom velice opatrná. Nikdy nemůžeme vědět, co se v těle začne dít, když cvičením trochu změníme hormonální systém a otevřeme emoce. Pokud psychosomaticky něco změním, může dojít i k fyzické změně v těle. A pak je tu endometrióza (buňky sliznice dělohy se nacházejí mimo dutinu děložní, patří mezi nejčastější příčiny ženské neplodnosti, pozn. aut.), což je velice sporné téma. Dinah říká, že „hormonálku“ můžou cvičit jen ženy s nejlehčím stadiem endometriózy. Na druhou stranu, gynekologové, kteří znají „hormonálku“ dobře a jejich pacientky u mě cvičí, vidí, jak jim jemné individuální cvičení při endometrióze pomáhá. Zlepšení nastalo, řekla bych, u osmdesáti procent žen s endometriózou, které mi za ty roky prošly rukama.
Říkáte, že „hormonálka“ je vaše láska. Předpokládám, že jste i laskavá lektorka…
Někdy je ale potřeba mít i tu učitelskou přísnost, protože všichni potřebujeme nastavit hranice. Úkolem lektora je napojit se na klienta a poznat, jak moc potřebuje hranice zúžit. Někdy za mnou přijde žena, která je úplně psychicky rozbitá, na dně, vůbec neví, co dělat dál. Běhá na akupunkturu, na gynekologickou fyzioterapii, bere stovky prášků, k tomu se snaží žít zdravě, ale je z toho všeho neskutečně vyčerpaná. A zoufalá, protože se už pět let snaží o miminko… Okolí na ni tlačí, kdy už to bude, nebo tlačí ona na svého partnera a z toho vznikají neshody ve vztahu. V takovém případě jí musím jasně říct, co má dělat a na co se vykašlat. Striktně, ale s laskavostí.
Vnímáte laskavost, respektive sebelaskavost, jako aktuální ženské téma?
Jako obrovské. Spousta žen, když se jich zeptám, co je v jejich životě na prvním místě, odpoví: děti a rodina. „A kde jste vy sama?“ I v letadle musíme nejdřív nasadit masku sobě, až poté ostatním. Ve chvíli, kdy nebudu mít sebe na prvním místě – a není to o sobeckosti – a nebudu psychicky ani fyzicky zdravá a plná energie, co budou mít moje děti z neustále vyčerpané, vystresované, ukřičené matky? Budou vyrůstat v patologickém prostředí, které pro ně prostě není dobré. Vlastně tomu říkám spíš sebehodnota a vím, že to není samozřejmost. Souvisí s tím například, čemu a komu věnujeme svůj čas, který považuju za tu nejcennější entitu. Nebo jestli známe hodnotu své práce a umíme ji vyjádřit čísly, protože cifry jsou mužská energie. Spousta žen má problém s cenotvorbou, pracují za stovku na hodinu a nedostávají adekvátní finanční ohodnocení, které by je uspokojilo. Takže ano, sebeláska a sebehodnota, ať už v rodině nebo v práci, jsou na kurzech taky velké téma.
Zmínila jste gynekology, kteří „hormonálku“ znají. Vím, že se na vás obracejí s konzultacemi.
Ano, například celostní gynekolog Karel Fousek (vyhledávaný a oblíbený lékař v Ostravě, pozn. aut.). Naše spolupráce vznikla tak, že mi jednoho dne sám zavolal, ať mu vysvětlím, jak „hormonálka“ funguje a co umí. Mnoha jeho pacientkám, které chodily do mého kurzu, velmi rychle pomohla například u polycystických vaječníků nebo již zmíněné endometriózy. Tři hodiny jsem mu vše vysvětlovala, seděl proti mně a naslouchal, myslím, že dvě hodiny fakt neřekl ani popel. Pak se mě zeptal, jestli jsem už skončila – s tím, že se to chce naučit. V lednu ke mně začal docházet na mužskou „hormonálku“, kterou poctivě a nadšeně cvičí, protože vidí, že to funguje.
LINDA LACINOVÁ (39)
- Certifikovaná lektorka hormonální jógové terapie pro ženy, muže i diabetiky. Věnuje se tomu osmým rokem.
- Lektorka Jógy zdravě a Školy pánevního dna metodou 3x3 (ve výcviku)
- Loni založila a organizuje festival Yoga & Fyzio Fest.
- Absolventka Ostravské univerzity, patnáct let učila na střední škole.
- Pochází z Ostravy, kde žije se svými třemi dětmi (12, 10, 5) a psem. www.hormonalnijogaostrava.cz
Zdroj: časopis Vlasta
