Ivku jsem poprvé zaregistrovala jako jednu z účastnic minulé řady televizní show MasterChef Česko, kde skončila na krásném čtvrtém místě. Až do nedávna jsem její dorty a zákusky znala jen ze sociálních sítí, kde je velmi aktivní a jejichž prostřednictvím nechává nahlédnout sledující přímo pod své šikovné ruce. Samozřejmě mě lákalo se do její slavné výrobny podívat a ochutnat – pokud možno – všechno! To se mi nakonec splnilo vrchovatě, a dokonce jsem byla vtažena do výrobního procesu, když mě Ivka nechala zdobit tartaletky a finišovat její výborné cake pops neboli dortová lízátka. Jak mi to šlo? „Zdobíš to skvěle, jako děti, ty tam taky sypou dekorace tak štědře,“ smála se shovívavě.

Od zahrad k dortům

Ivka měla k tvoření vždy blízko, o čemž svědčí i to, že vystudovala zahradní architekturu. S pečením pak začala, když se jí narodil syn Kvído, kterému bude letos už čtrnáct let. Tehdy mu upekla první narozeninový dort. „Tenkrát se dělaly úplně jiné dorty, než se dělají nyní, potahovaly se marcipánem nebo cukrovou hmotou. S tím dortem bylo strašné práce a mně to ještě moc nešlo. Nebyly ani návody na YouTube, jako jsou dnes, takže jsem šla cestou pokus omyl. A to jsem modelovala i figurky!“ vzpomíná Ivka a prozrazuje, že kvůli úsilí a únavě vynaloženým na narozeninový dort si synovu oslavu ani neužila, jak by chtěla. Pečení ovšem propadla.

Díky masterchefu a mamince

První komerční zakázku si vybavuje těžko, poptávka se totiž dávala do pohybu plíživě přes známé a na jejich další doporučení. Dnes s Ivkou každopádně sedíme v její cukrářské výrobně v centru pražského Žižkova. Ještě před rokem a půl dorty ale pekla v domácích podmínkách. „Začínala jsem doma, jako asi každá holka, pro kterou bylo vyrábění dortů koníčkem. Musela jsem si zařídit živnost, protože mě během rozvodového řízení tehdejší manžel udal, že prodávám dorty na černo. Dnes se tomu směju, ale tehdy mi do smíchu opravdu nebylo,“ vzpomíná Ivka.

Na radu advokátky dala věci do pohybu, přestože neměla peníze na rozjezd firmy a ani páru, co všechno taková cukrářská živnost obnáší. „Musíš mít hygienou schválené prostory na výrobu, výuční list nebo garanta – toho jsem získala,“ vzpomíná Ivka s tím, že založením firmy se jí extrémně zvedly náklady. Ale kousla se a jela dál.

V době, kdy se točil Master Chef, už byla celkem zavedená a začala budovat výrobnu. „Došly mi ale finance, takže jsem stavbu musela pozastavit. Pomohla mi moje maminka, které jsem nesmírně vděčná, půjčila mi peníze, abych výrobnu mohla dodělat. V té době by mi asi stejně žádná banka nepůjčila.“

Osudová reality show

Účast v soutěži MasterChef Česko byla pro Ivku velkým zlomem a jak říká „jedna z nejúžasnějších životních zkušeností“. Přihlásila ji sestřenka a Ivka na začátku neměla velké ambice. „Nakonec jsem skončila čtvrtá a zájem o moje výrobky se raketově zvedl. Pocítila jsem to hlavně přes sociální sítě, kde mi sledující naskakovali i po deseti tisících. Nárůst objednávek byl masakr, byla jsem na to úplně sama, a navíc ještě nebyla hotová výrobna. Když si na to vzpomenu, bylo to šílené, jela jsem nonstop, padala na ústa,“ rekapituluje turbulentní úspěch Ivka s tím, že kromě samotného pečení je velká práce, co není vidět, i o managementu objednávek či spoluprací na Instagramu.

Cukr versus brokolice

O Ivce se ví, že i když je do pečení blázen, své výrobky jí výjimečně. „Mojí druhou vášní, která je zdánlivě neslučitelná se sladkým světem, je fitness a já jsem důkazem, že jde oboje dělat na vysoké úrovni. Je to pozoruhodné a o to víc mě to utvrzuje v názoru, že nic není nemožné,“ směje se cukrářka, co má za sebou i několik soutěží v disciplíně Bikini Fitness.

On i název jejího brandu „Ivka Fitbake“ lidi občas mate, myslí si, že peče dorty například bez cukru. „Není tomu tak, peču z klasických surovin. Název mé firmy je odvozen právě od mých dvou největších vášní – fitness a pečení. Ale pokud někdo chce, dokážu upéct i fitness dort.“

Když mi Ivka dává ochutnat své výborné cookies a sama u toho ukusuje brokolici, vyzvídám, jestli jí někdy chutě nepřemůžou. „Někdy je těžké se udržet. Mojí slabostí jsou ořechy a buráková másla. Větrník a spol. mě zas tak nelákají, zato jsem schopná sníst třeba půl kila ořechů denně, kdybych mohla. To bych ale měla ‚kešu zadek‘. Také mám ráda čokoládu a slaný karamel. Když jsem na přísnější dietě, strašně ráda sladkostmi krmím ostatní kolem sebe. Skrz ně se potěším. Také v těchto stavech vymyslím nejvíc nových receptů,“ vypráví Ivka.

Recepty? Vlastní!

Když už jsme u receptur, z toho, co jsem ochutnala, jsem pochopila, že sladkosti od Ivky jsou vážně jiné, než jaké mají jinde. „Vše, co tady můžeš vidět, jsou mé vlastní recepty, i když tu mám taky klasiky, jako například větrníky, i ty si ale upravuji po svém. Korpusy na dorty, koule, cheesecakes, cake pops… Tam jsem vše vymyslela, opět systémem pokus omyl.“ Nejvíc na odbyt pak jde maxi větrník a cupcakes, na kterých Ivka začínala.

Dokonce i dorty, které jsou Ivčinou doménou, mají vlastní styl. Dělá nepotahované dorty takzvané „naháče“. „Občas potahovaný někdo objedná, ale já řeknu rovnou, že tohle nedělám, nejde mi to přes ruce,“ říká rázně. Výroba velkého narozeninového dortu je podle jejího popisu proces na několik dní. Když je objednán na sobotu, musí být ve čtvrtek upečený korpus, v pátek se plní a obmazává a v den, kdy se předává, už Ivka dělá jen design. „Krémy do dortů dělám klasické – mascarpone, tvaroh, šlehačka, a to v různých chuťových kombinacích. Ochucuji vždy kvalitními ingrediencemi. Když dělám malinový, přidám vlastní redukci z malin, tu do něj zašlehám. To samé se slaným karamelem atd. Rozhodně krémem nešetřím! Musí ho být pořádná vrstva, ale nebojte, je lehký, žádný máslový. Ideální poměr je takový, aby na řezu byla stejný vrstva krému jako korpusu.“

Dělat něco jiného? Nikdy!

I když je cukrařina velká dřina a podle Ivky nejde o byznys na zbohatnutí, nikdy s touto činností nechtěla praštit. A to byla krok od totálního zhroucení, kdy spala tři hodiny denně. „Přesto mě práce neskutečně baví, vždy mě nakopne spokojená reakce zákazníka. Nyní mám také pomocnici Terezku, která je pro mě něco jako ‚centrální mozek lidstva‘, bez ní bych to už nezvládla a díky ní mám nyní i konečně čas sama na sebe. Pomáhá mi se vším, napeče, naplní dorty, zvládne i agendu kolem. Moc si jí vážím!“ A jak vidí Ivka svou cukrářskou budoucnost? „Moc ráda bych měla vlastní podnik, kde by lidi mohli vidět a přímo kupovat moje výrobky a nemusela bych komunikovat jen přes sociální sítě. Doufám, že se to stane v blízké budoucnosti,“ plánuje Ivka.

ZDROJ: časopis Glanc