Jano, jsme na výstavě šatů ze StarDance. Jaké emoce to ve vás jakožto bývalé soutěžící vyvolává?
Ty vzpomínky jsou strašně krásné. Byla jsem pyšná, že jsem dostala nabídku na účinkování v tak krásném pořadu, přestože v té době nikdo z nás netušil, zda bude, nebo nebude mít úspěch. Tenkrát šlo o první řadu. Vůbec jsme nevěděli, do čeho jdeme, každý jeden díl jsme si uvědomovali, jak je to náročné.
Jaký tanec vám dělal největší problém?
Všechny. Myslíte si, že umíte tančit a i ráda tančíte, asi každá žena si to myslí, ale když musíte dodržovat všechna ta pravidla a přesné kroky, najednou zjistíte, že je ten tanec strašně složitý a těžký. Úplně nejhorší byl pro mě ale quick step. Ten je opravdu náročný, rychlý a člověk musí stíhat kroky ve svižném tempu.
Jste se svým tanečním partnerem stále v kontaktu?
Jo, občas si zavoláme. Ze začátku to bylo intenzivnější, postupem let, teď už to bude 16 let, si zavoláme nebo si popřejeme k svátku, narozeninám či Vánocům.
Nenapadlo vás se na taneční parket znovu vrátit?
Já určitě ne. On stále učí tanec, ale já bych už do toho nešla, protože vím, jak je to náročné. Když to dnes vidím, je to čím dál tím náročnější.
Koukáte na letošní řadu StarDance?
Samo sebou. Koukám a jsem překvapená, co všechno ti tanečníci dokážou, to už jsou skutečně sportovní výkony. A držím všem palce.
Máte nějakého favorita?
Fandím všem.
Co říkáte na porotu? Někdo si stěžuje, že je letos dost přísná.
Myslím si, že je to na nich, jak se domluví. Ale oni každý rok byli přísní. Porota nikdy nikoho nešetřila. Možná by ale měli být trošku objektivnější.
Zdroj: vlasta.cz