Podle čeho si vybíráte herce? Třeba do té vaší nové hry Zapomeňte na Shakespeara.
Pamatuji si, když jsem dělal Hamleta, a psal jsem to číslo hrobníků, které je v závěru, tak jsem hned od začátku viděl bráchy Tesaříky z YoYo Bandu a věděl jsem, že to tak musí být. Byla to bluesovka a v polovině se to zlomí. Úplně přesně jsem se trefil. Jak jsem si to představoval, když jsem to psal, tak se to začalo zhmotňovat na jevišti, což je zážitek navíc. Takže když píšu, už tam vidím konkrétní vysněné lidi. A musím říct, že se tentokrát podařilo v těch natřískaných kalendářích, kdy mají hodně plno, protože jsou talentovaní, se podařilo dohodnout Anetu Krejčíkovou, Ivanu Korolovou, Vaška Koptu, Davida Gránského, Honzu Fantu. Budu tam mít úžasné lidi. Byl těžký ten výběr, protože tam není žádná company, takže těch 12 lidí musí umět hrát, zpívat a tančit.
Stalo se vám, že by se k vám do muzikálu chtěl někdo dostat mimo konkurz? Že by vám za to něco nabízel?
Že by mě upláceli? Ne, to se mi nestalo. Ale vážně. Občas mi někdo zavolá, že třeba na konkurz přijde někdo, na koho se mám soustředit. Ale já si na tyto věci dávám fakt majzla, což se mi zatím vždycky vyplatilo. Jakákoliv nefér věc při tom konkurzu, to se vám pak strašně vrátí. Protože se nejedná o jedno představení, těch představeních jsou desítky. A hlavně je to nefér vůči ostatním, kteří tím konkurzem projdou, protože fakt není lehký.
Autor: Lucie Šaléová